Dobromila Lebrová: Sedmdesáté narozeniny zpěvačky Evy Pilarové

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...




Dnes oslavuje své sedmdesáté narozeniny paní Eva Pilarová.
Narodila se totiž 9. srpna 1939 v Brně.
Oslavuje je v plné práci, protože včera měla koncert na Jazzových dnech v Dubé.
V tomto roce předcházela velká řada vystoupení, včetně spoluúčasti na oslavách sedmdesátin Karla Gotta, nebo při koncertních vystoupeních ruské skupiny Alexandrovců v několika českých městech během měsíce června. 
Další koncerty v tomto roce budou následovat.

Osobní vzpomínky na paní Pilarovou mám dvě.

Ta první je taková zvláštní. Bylo to asi v r. 1963 nebo 1964, kdy jsem měla s poslechem písničky „Oliver Twist“, kterou tehdy paní Pilarová spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým zpívala, spojen zvláštní rituál.
Byla jsem v prvních ročnících vysoké školy - a pokud jsem v době, kdy jsem se připravovala na zkoušku, tuhle písničku někde zaslechla, ať doma nebo někde v obchodě, najednou mi bylo jasné, že zkouška bude bez problémů. 
Dokonce si vzpomínám, že to bylo jednou na Vinohradské třídě, kdy jsem písničku zaslechla z obchodu před nějakou těžkou zkouškou a bylo mi v tom strachu ze zkoušky hned mnohem lépe. Nefungovalo to ale na „Lásku nebeskou“ ani „Tam za vodou v rákosí“ nebo na jiné hity, musel to být „Oliver Twist“.

Druhá vzpomínka byla o něco později v druhé polovině sedmdesátých let. Ovšem přesné datum si neuvědomuji. Pracovala jsem ve výzkumném ústavu v Praze-Běchovicích a při oslavách Mezinárodního dne žen tam paní Pilarová také vystupovala. Byla jsem překvapena, když jsem o přestávce potkala na chodbě takovou drobnou, spíš nenápadnou paní, nedovedla jsem si představit, že jí mohlo před chvílí patřit celé pódium, a že se její hlas rozhléhal celou zdejší rozsáhlou jídelnou.

Pokud jen tak letem světem projdeme život Evy Pilarové od doby, kdy studovala operní zpěv v Brně, přes „semaforskou éru“ až do dneška, setkáme se s opravdovými zvraty, někdy osudovými, které musela nějakým způsobem přežít a v sobě zpracovat - přes dvě nevyvedená manželství, různá omezení v dobách komunismu, leteckou tragédii kapely v r. 1973 až k těžkému onemocnění. 

K těm smutným záležitostem patří v poslední době i smutek z odchodu dávného i blízkého kolegy Waldemara Matušky.
Na druhé straně k pozitivům života patří vyléčení z oné těžké choroby, stříbrná svatba za dveřmi v třetím manželství, vnoučata a spousta zájmů a koníčků, které přerůstají do profesionální sféry, a k tomu spousta vystoupení - to jsou znaky, které ukazují na velkou duševní sílu a optimismus.

K těmto život zkrášlujícím činnostem patří vaření už s osmi vydanými kuchařskými knihami.
Z nich jsem měla doma pouze jednu - tu, která byla nejvíc zkritizována „101 receptů z klokaního masa“. Ani jsem nepředpokládala, když jsem si ji kupovala, že budu klokana někde shánět, ale spíš mě zaujaly některé recepty, že se dají užít i pro jiná masa. Kuchařky mám totiž všeobecně ráda, i když podle nich nevařím, spíš je používám jako inspirující četbu anebo za něco jako pohádky, takže za kuchařky taky moc děkuju - i když spíš si některý z receptů paní Pilarové nyní jen tak „vytáhnu“, když se náhodou objeví na internetu.
O svých zkušenostech, jak a za čí pomoci se paní Pilarová dostala ze svého onemocnění, napsala také knížku „Potkala jsem léčitele“, o léčiteli Jaroslavovi Doubravovi, která vyšla už ve dvou vydáních a je vyprodaná. Foto: Jan Řehounek

Paní Pilarová s nadšením fotografuje už od r. 1996 a vystavuje. Měla už řadu výstav.
Nyní vydává trojkomplet CD s výběrem ze svého celoživotního repertoáru nazvaný „Proměny“.
Pozitivní noviny přivítaly paní Pilarovou na oslavách 70. narozenin písničkáře, fotografa a spisovatele Josefa Fouska v Křišťálové čajovně Galerie cesty ke světlu v březnu letošního roku, kdy svému dlouholetému kamarádovi zazpívala a zavzpomínala na minulost.

Nevím, vážená paní Pilarová, zdali by mi nyní „Oliver Twist“ pomohl při nějaké zkoušce, když už vysokou školu nestuduju. Možná to zkusím jinak - ono se zkoušek v životě vyskytuje více než dost...
V každém případě, když si „Olivera“ přehraju, vždy naskočí taková nějaká vnitřní jistota... Nesmím to však často zneužívat. 
Ale děkuju za ty dávné doby, kdy opravdu pomáhal.

Redakce Pozitivních novin Vám, vážená paní Pilarová, přeje hodně zdraví, hodně zdraví i všem Vašim drahým. Dále Vám přejeme hodně pohody, spoustu krásných chvil, vždy příjemně naladěné obecenstvo, ať už na koncertech nebo na výstavách, spokojené čtenáře Vašich knih a hodně sil a radostí z dalších činností, které přinášejí potěšení Vám i všem, kteří se jich jakkoliv zúčastní.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 08. 2009.