Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (11)
Tři roky po pádu komunistického režimu jsem začal hospodařit na rodném statku, ale takových nás v Úhonicích nebylo mnoho. Zpočátku jen tři: můj soused Josef Kučera, potom Petr Kučera ze statku, kde se říká u Nových, a já. A po třech letech se přidal Josef Zima. Ostatní sedláci nechtěli. Důvody byly jasné: jsou hodně staří, jejich potomci to dělat nechtějí a konečně – statky jsou buď přestavěné nebo hodně zchátralé.
Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (8)
Vprostřed ruštiny vpajdala do třídy bez zaklepání zástupkyně. "Promiňte, soudružko kolegyně, ale musíme přijmout organizační opatření k zajištění prvomájových oslav," pravila a zahleděla se do lavic. "Vstaňte!" začala ukazovat prstem. Vybrala si mě, Peťana, Pepka Králíka, Vencu Šaška, Jardu a Bogana.
Ivana Štětinová: Zrada ponožek
Tyto ponožky jsou jednou z mála životních jistot, které máte – pokud nejsou zrovna v procesu praní, oddaně na vás čekají v šuplíku, a co je hlavní – vy je poznáte spolehlivě od všech ponožek všech ostatních členů rodiny, protože za ta léta se už staly čímsi jako součástí vašeho ega. Jejich oblečením se stáváte sám(a) sebou a vaši rovnováhu nic nerozhodí. Až... jednoho dne, zcela nečekaně, ucítíte, že s ponožkami to není úplně v pořádku a něco se tam dole děje.
Jitka Dolejšová: Mezi nebem a oblohou
Tu neděli jsem byla hodně unavená. A tak není divu, že jsem usnula ještě dřív, než jsem stačila přečíst svou obvyklou jednu kapitolu právě rozečtené knihy.... Ale ten sen .....Stále se mi před očima míhala čísla, pořád dokola, zvětšovala se a hrála všemi barvami...... Probudila jsem se a zprudka se posadila na posteli.
Eva Vlachová: Tak si to přeberte
Každé zaměstnání, kterým člověk projde, ho něco naučí bez ohledu na to, zda jde o práci zajímavou a pestrou, nebo zda je ona práce jen způsobem, jak si vydělat na živobytí. Kdysi jsem pracovala v jisté sportovní redakci. Odtud jsem si odnesla do dalšího profesního i osobního života, krom jiného, i jedno zásadní poučení.
Sloupky Jiřího Menzela (27)
Konečně jsem se dostal k četbě na kterou jsem se dlouho těšil. Je to tetralogie paní Marie Šulcové o bratrech Čapcích a taky o době, ve které před první a mezi oběma válkami žili. Trochu mne ty knihy zbavují iluzí, které jsem o první republice měl. Nebyla to doba tak ideální, jak se mi za „totáče“ zdálo.
Chrobák žravý - americký
Narodila som sa v malej dedinke, ktorú pomenovali podľa jazera, ktoré museli pašeráci zo susedných dedín obchádzať, keď chodili tovar vymieňať do Poľska. Preto, keď jazero vypustili, osadníci dali novej vieske meno Ochodnica. Dedinku chovajú horské kopce v náručí, horské pramienky jej život vlievajú do riečky Ochodničanky a tá sa vlieva do rieky Kysuce.
Egon Wiener: Houby pořád rostou | Na vesnici u Nisy
Když takovéhle zprávy čtu, rozčílím se. Opravdu musel praotec Čech zastavit tam, kde nerostou? Jinde rostou a smutné je, že rostou odtud víc, jak dva tisíce kilometrů na východ, v lesích okolo Kovrova, města v Rusku, východně od Moskvy. A je jich tolik, že je průmyslově zpracovávají v manufakturách, kterým říkají gribovary.
Dana Puchnarová: Síť života „Geomantie a proměna“
Přesně sedm let poté, co jsme si uvědomili proces proměny Země, se odehrály tři katastrofy, jimiž byly současně otřeseny Země, příroda a lidstvo. Na plážích Nového Zélandu spáchaly sebevraždu velryby, Texas byl pokryt silnou sněhovou pokrývkou a pobřeží Indického oceánu byla zpustošena tsunami.
Pavel Vrána: O kráse, důležitosti a záludnosti večerních procházek
Přisněžilo. Mráz sice ustoupil, teplota se i v noci pohybuje těsně kolem nuly, ale krajina kolem je přikrytá dvaceti centimetry lehounkého, čistého prašanu. Vánočně nazdobené stromky a keře v zahradách domků v údolí kolem řeky, s různobarevnými světýlky blikajícími pod průsvitnou sněhovou duchnou, propůjčují večeru při tom tichém, lehounkém sněžení až pohádkovou atmosféru. Naše každodenní večerní procházka vesnicí byla dnes, díky tomu, obzvláště pěkným zážitkem.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (8) Konec krále kanibalů
Mladý švédský námořník Kalle Svenson se nechal v roce 1806 najmout na loď Post au Prince plující kolem mysu Horn k západnímu pobřeží Jižní Ameriky. Škuner provozoval během plavby jakési skryté pirátství tajně podporované zemí domovského přístavu. V praxi to vypadalo tak, že Anglie vyslala Port au Prince přepadávat lodě jiných států, zabavovat jejich zboží a škodit tak konkurenci. Kalle Svenson se zúčastnil přepadů několika španělských lodí u chilského pobřeží. Když bylo podpalubí přeplněné uloupeným zbožím, rozhodl se kapitán přeplout Tichý oceán a v australském přístavu Port Jackson všechno výhodně prodat.
Emília Molčániová: Protekcia | Koža | Kibic
Až donedávna som bola tým najspokojnejším človekom pod slnkom. Každé popoludnie som naklusala do svojho zamestnania, aby som vyčistila, vydezinfikovala a upratala priestory lekárskej fakulty od zbytkov nečistôt po mokasínach a lakovkách profesorov, lodičkách sekretárok i docentiek a tenisiek študujúcej mládeže. Áno, dobre hádate, som upratovačkou v jednej z najprestížnejších vysokých škôl. Až donedávna mi srdce podskakovalo radosťou, keď som brala do ruky kýbeľ s handrou, či prachovkou a likvidovala jedného bacila za druhým. Z práce som odchádzala s pocitom dobre vykonanej práce. Až raz…
Olga Janíčková: Věšák
I stalo se po letech, že jistá paní, přišedší do země moravské, do města Zlína, zařizovala si na svazích, obrácených k jihu, svůj byteček. V tom stadiu, kdy věci ještě nenašly své místo a leckde zely prázdné kouty, navštívil tu paní onen Antonín, estét rodem. Vida neútulnost ještě syrových zdí, zatoužil uplatnit své vlohy.
Ivan Kolařík: Babičino z mrtvých vstání
Babička žila v nuzných prostorách jedné místnůstky za rohem od nuselských schodů. Jen tak tak že se v tom jejím pokojíčku, který si oblíbila houba a plíseň, obrátila. Kromě postele s velikánskou duchnou byl kamrlík ještě opatřen skříní, sporákem na uhlí, umývadlem a prostým dřevěným stolem. Koupelna neexistovala.