Pavel Loužecký: Čapkova Strž
Máte-li zájem o tip na zajímavý výlet, mohu vám vřele doporučit návštěvu PAMÁTNÍKU KARLA ČAPKA ve Strži nedaleko Dobříše. Nechci se rozepisovat o památníku našeho literárního velikána, přestože výstavní prostory jsou velmi zajímavé a poučné (to už přede mnou udělali jiní mnohem lépe, a já bych se nerad opakoval) - odkaz na informace o památníku najdete na konci článku.
Milan Markovič: Problém vyslovene jarný
Kde sa vzala, tu sa vzala, prišla. Jar, o ktorej sa zvykne hovoriť ako o najkrajšom ročnom období. Sústreďme sa, všimnime si to! Dnes sa to zlo-mí. Ešte neviem ako, ale čosi sa musí stať. Jar je totiž odpradávna symbolom prebúdzania sa prírody k životu, čo každý rešpektuje aj napriek tomu, že už dva či tri roky sa nijaký zimný útlm nekonal. Precitnuvšia príroda inšpiruje k prebudeniu aj záhradkárov, domovníkov a gazdinky, čo príchod jari chápu ako pokyn k menšiemu, ale častejšie k väčšiemu upratovaniu.
Dobromila Lebrová: Johann Sebastian Bach - německý barokní skladatel a varhaník
Je považován za jednoho z největších skladatelů, který se kdy narodil. Z něho vycházela a vychází většina hudebníků klasické, ale i jiné hudby, kteří se narodili po něm. Byl virtuósem na všechny nástroje; nepovažoval to za něco mimořádného, protože říkal: „Je jednoduché hrát na nějaký hudební nástroj: vše, co musíte udělat, je dotknout správné klávesy ve správné době a nástroj bude hrát sám.“
Milan Turek: Na sudkách jezdili pralyžci z Machnína až do května
Naprosto neprofesionální historická pojednání se objevila v tisku už na samotném počátku, když v Praze zjistili existenci dvou prkýnek na nohách, s nimiž se dají sjíždět sněhové stráně na horách. Hledali jejich původ v Krkonoších, kam ponejvíce jezdili, protože jiné hory neznali, a kdyby nebylo spisovatelky Karoliny Světlé, tak by ani nevěděli, že existuje nějaký Ještěd.
Pavel Loužecký: Už jste nastudovali REKLAMŠTINU?
Když jsem dostal e-mail s lakonickým popiskem "Třeba se ti to bude hodit" a v odkazu uviděl slovo REKLAMŠTINA, hned mě napadlo, že to zas bude nějaká hloupost, co elektronicky koluje mezi lidem. Ale opak byl pravdou. Otevřel jsem si dotyčný odkaz a začal číst. Už po přečtení několika hesel mi bylo jasné, že je to věc nejen velmi poučná, ale i zábavná, takže jsem četl pozorně dál.
Jitka Dolejšová: Umění jde za chlebem, avšak nalézá jej v řemesle
Světoznámý romantický krajinář August Bedřich Piepenhagen (1791-1868) byl vyučeným německým knoflíkářem a prýmkařem. Tento malíř-samouk sbíral své zkušenosti při cestách do zahraničí. Romantická duše malířova byla spojena s pragmatickým myšlením řemeslníka a obchodníka. Piepenhagen vytvářel převážně komorní kompozice plné zvláštní barevnosti a nálady, ze kterých vyzařují romantické touhy a sny.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (13)
♦ Kdo říká, že celý svět je zkažený, sám sebe označuje za lotra. ♦ Naše republika je po čtyřiceti letech devastace vrakovištěm charakterů. Po dvanácti letech je rumištěm nadějí. Na skládkách se dá stavět, ale chybí dělníci a stavitelé. ♦ Tam, kde se pláče smíchem, bývá schován kýbl na slzy. ♦ Změna názvu je nejčastější zastírací manévr pro zachování starých pořádků. ♦ Pořádek je otcem bordelu.
ZPOVĚDNÍCI (26) Dagmar: Může duše nosit kraťasy?
Hitem letošního jara a léta prý budou šortky! To je jasný diktát paní Módy a opovažme se ho nedržet, že? Nemohu se ubránit úsměvu při té představě. Proč zase jdu do stejného tématu? Protože všechno se vším souvisí. Kolik starostí, radostí, závisti, vilnosti, upjatosti, nadšení, opovržení a nesčetně dalších emocí v našich dějinách „hadry“ neboli ošacení způsobily!
aTeo: Nuda
Inženýr Leopold Mlsný, jednatel nepříliš významné pražské obchodní společnosti, zařadil pátý rychlostní stupeň a rozladěně pohlédl na svou spolujezdkyni. Vraceli se z Hradce Králové zpět do Prahy. Sliboval si mnohé od této dvoudenní služební cesty, jejíhož účelu mohl snadno dosáhnout i prostřednictvím telefonu.
Pavel Loužecký: Pro pamětníky - VYSÍLÁ RÁDIO JEREVAN
Je pravda, že v Sovětském svazu se teď vyrábí mnohem méně postelí než dříve? V principu ano, protože postele se ke spaní stále méně potřebují. Inteligence má ustláno na růžích, vyznamenaní brigádníci odpočívají na vavřínech, sedláci, rolníci a dělníci střeží mír a socialismus, třídní nepřítel nikdy nespí a všichni ostatní sedí.
Karel Mašita: Duhová noc
Stojím na břehu širokého toku řeky Labe. Sám. Je hluboká noc, možná daleko po půlnoci. Nad řekou se vznáší těžce mléčný opar a v něm na druhém břehu jakoby vyrůstají strmé stráně lesnatého pohoří. Z levé i z pravé strany jsem obklopen temnou zelení jakéhosi nevelkého a nejspíš úpravného parku. Aspoň mám pocit, že je to park - přesně to nevím.
ZPOVĚDNÍCI (25) Bára: Ještě na ně nedojde!
Milá Dagmar, správně jsi to pojmenovala. Výkřik do tmy je moje volání. V mnoha, převelice mnoha případech. Ne že by přede mnou Bůh svoje nebeské dveře i okna pozavíral a nechal mě v tom plácat samotnou. On mi každou vhodnou chvíli někoho pošle. Ale co pak s ním? Zodpovědnost jaksi schází. Zodpovědnost, které nás skrze vztah Malého prince s plachou liškou učil vzácný pan Antoine de Saint Exupéry: neopouštěj, cos k sobě jednou srdcem připoutal...
Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni - italský sochař, malíř, architekt a básník
Byl jedním z nějvětších umělců všech dob. Jeho jméno se téměř vždy spojuje se slovem „mistrovský“ a „nesmrtelný“. Jeho dílo je nesrovnatelné, plné vnitřní krásy, vyjadřující všechny složky lidského života a lidského konání. O jeho životě jako první psal s nesmírným obdivem a zápalem slavný životopisec mnoha renesančních umělců, umělcův přítel, malíř a architekt Giorgio Vasarí ...
ZPOVĚDNÍCI (24) Dagmar: Haló, Báro!
Co tedy z toho plyne? Pojďme se radši bavit o hadrech. S těmi není problém. Koupíme si je, v butiku nebo v sekáči, to je fuk, a máme radost. Aspoň na dva dny. Připadáme si sexy, koutky se nám zvednou, nožky tančí gazelí tanec a vrásky? Kašlem na ně!!! Nejsou vidět. Protože se usmíváme na svět a svět se usmívá na nás.