ZPOVĚDNÍCI (29) Dagmar: Pane, vy jste krásný!
První, co člověka napadne je, proč zrovna krásný? Proč ne třeba chytrý, úžasný, šikovný...? Co je to vlastně krása? Je to věc vizuální, kdy hodnotíme tvary těla, souměrnost rysů, hloubku a barvu očí, plnost rtů apod.? Jak jde čas, měřítka na krásu se mění. Třeba se psalo – měla oči daleko od sebe, její roztomilý, krátký nosík, hledící koketně vzhůru byl pokryt sprškou kaštanových pih, které dodávaly tváři vzhled zdravého venkovského děvčete ....
Olga Szymanská: Dominik Duka - "Žít v pravdě"
Dosavadní historie, i historie katedrály byla psána jako dějiny sporů a válek v kontextu ideologických výkladů dějin. Je naším úkolem dnes, i v této zemi, změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců a stavitelů. …“ Slova dominikánského duchovního, provinciála České provincie Dominikánů (1986 – 1998), 24. biskupa královéhradeckého, apoštolského administrátora litoměřické diecéze (2004 – 2008), 36. arcibiskupa pražského a primase českého DOMINIKA DUKY.
Miloslav Švandrlík: Výchova obecenstva
Když došlo v Žujetíně k jedenácté inzultaci rozhodčího, zabýval se tím výbor místní tělovýchovné jednoty. „Jsem proto,“ řekl předseda Kadivous, „abychom před každým utkáním využili rozhlasového zařízení a vybídli občany k slušnému sportovnímu chování. Pomáhá to jinde, proč by to nepomohlo i u nás?“ Návrh byl schválen jednomyslně.
Dobromila Lebrová: M.V.Lomonosov, ruský filozof, historik, básník, překladatel, chemik, fyzik, zeměpisec, meteorolog, geolog, astronom a vynálezce
V nápisu je výčet většiny činností tohoto významného vědce, ale dalo by se říci, že byl pravděpodobně ve své době polyhistor nebo minimálně encyklopedista, protože zasahoval do všech oblastí vědy i umění. Michail Vasiljevič Lomonosov - nebo též Michailo Vasiljevič Lomonosov - se narodil podle současného kalendáře 19. listopadu 1711 na sibiřském severu. Místo jeho narození bylo v archangelské gubernii na ostrově Kurostrov na dolním toku Severní Dviny ve vesnici Mišaninskaja, též se uvádí jméno Denisovka.
Olga Szymanská: 200 dm3 dechu
Kdo by z dětských let neznal bíločerného harmonikového Kocoura či nafukovacího červeného Buvola? Kdo ale ví, že tyto hračky patří do škály jemných předmětů, jejichž originalita předčila ve své době běžnou domácí i světovou produkci… Výstava Libuše Niklové (1934 – 1981) v pražském Uměleckoprůmyslovém museu dokazuje zásadní roli, kterou v dílech přední designérky hrál vzduch – ať se jednalo o malé gumové figurky či zvířátka s varhánkovým trupem nebo o nafukovací objekty.
Vladimír T.Gottwald - Zdeněk Pošíval: Bohém z Volyně
Uvádí, že studoval asi na pěti různých školách, žil přibližně v desítce měst, kde pracoval ve dvou desítkách různých profesí a zaměstnání; od vykládání vagónů, řízení vysokozdvižného vozíku, přes práci uklízečky i vlečkaře, vaření a práci s motorovou pilou, až po vrchního číšníka na luxusním zámeckém hotelu. Byl u zrodu i u mimořádných úspěchů divadelního souboru Studio Volyně, po roce 1989 se pak již stal hercem profesionálním.
Dobromila Lebrová: Vítězslav Hálek, básník, dramatik a prozaik
Jeho básně byly zpěvné, že se staly inspirací našim nejlepším skladatelům, jeho současníkům - Smetanovi, Dvořákovi, Fibichovi a Bendlovi. Zdálo se skoro, jako by se psaly samy. Většinou bývá dáván do určitého protikladu se svým kolegou z redakce Národních listů, básníkem Janem Nerudou (1834 - 1891), jehož poezie není tak plna lehkosti a optimismu jako Hálkova.
ZPOVĚDNÍCI (28) Dagmar: A chalupu a chalupu dostane od táty!
Tak to zpívá Kecal v Prodané nevěstě. Od nepaměti se provozuje tento výměnný obchod. Je to až k neuvěření, jak dlouho se spojení dvou lidí odehrávalo za asistence prostředníka, který měl toto své povolání jako zdroj obživy. Funguje u primitivních (pro nás primitivních) národů, ale funguje i u národů a společenství vyspělých. V podstatě jde pořád o jednu věc.
Dobromila Lebrová: Richard Horatio Edgar Wallace, spisovatel detektivek
Wallaceovy příběhy mají většinou jednotné schéma a zápletka bývá i naivní: policejní inspektor pátrá po zločincích, kteří spáchali nějaký zločin na větší skupině lidí, buď z důvodu honby za penězi nebo proto, že někoho nenávidí natolik, že se ho snaží zničit zvlášť rafinovaným způsobem i za použití speciálních mučení.
Michal Dlouhý: Mrtvola v Čertově jezeře
Strážmistři František Meier a Josef Karel z četnické stanice Městys Železná Ruda měli 28. března 1924 předepsánu celodenní obchůzku služebního obvodu. Kolem deváté hodiny ranní dorazili v družném hovoru k Čertovu jezeru. Na lesní stezce u jezera nalezl strážmistr Meier šedou placatou čepici a vedle ní byla na zemi temná, jakoby krvavá skvrna. Při pozorném prohlédnutí místa si četníci povšimli stop obuvi vedoucích k jezeru. Vydali se po uvedených stopách, které je dovedly až k jezernímu výběžku.
ZPOVĚDNÍCI (27) Bára: Co je s vámi, Zito a Petře?
Jak tak nad tím vším přemýšlím, nemohu se zbavit dojmu, že přes všechen dobrý úmysl se nám vlastně (a mám za to, že ani vám dvěma) nechce příliš komunikovat. Krize středního věku? Nevím. Spíše komunikační krize obecně. Ne že bychom nekomunikovali vůbec, ale je to komunikace jednostranná. Ti z nás, kteří mají a chtějí - prostřednictvím slova, výtvarna, hudby či jakýchkoliv jiných umů, jimiž jsme obdařeni - co dát, obracejí se především k sobě, potažmo ke světu skrze "bezejmenné" jedince. A to je málo, zoufale málo.
ZPOVĚDNÍCI: Ohlasy na téma STŘEDNÍ VĚK
Exkluzivní internetová kronika těchto dnů ZPOVĚDNÍCI je určena i pro vás, čtenáře Pozitivních novin. Chceme, aby tento seriál opravdu žil a dýchal lidskými příběhy ze skutečnosti, aby ho lidé vnímali nejen jako určitou literárně-mediální hru, ale hlavně jako inspiraci pro své vlastní životy. Aby zde nacházeli různorodost pohledů na věc, moudrost, filozofii, úsměvy, poučení i zábavu.
OBČASNÝ "OBŠŤASTNÍČEK" Vladimíra Vondráčka (...22)
Ve svém originálním POZITIVNÍM "OBŠŤASTNÍČKU" vám bude RNDr. Vladimír Vondráček doporučovat nové i starší články z Pozitivních novin, které ho osobně zaujaly, oslovily či dokonce nadchly natolik, že se rozhodl napsat k nim svůj komentář a možná tak ve vás vzbudit touhu si vybraný článek (znovu?) přečíst.
Dobromila Lebrová: Wilhelm Conrad Röntgen, nositel Nobelovy ceny - fyzik, inženýr a vynálezce
Vynálezce byl sám překvapen svým objevem paprsků X, později nazvaných na jeho počest Röntgenovy paprsky. Jeho objev je považován za součást dnešního života. Přispěl ale k dalším objevům i mnoha dalších nositelů Nobelovy ceny. Wilhelm Conrad Röntgen narodil 27. března 1845 v městě Lennap v Severním Porýní-Vesfálsku, které je dnes samosprávnou částí města Remscheidu. Jeho otec Friedrich Röntgen (1801 - 1884) byl obchodníkem s látkami.