Michal Dlouhý: Mrtvola v Čertově jezeře

Rubrika: Publicistika – Historie

Strážmistři František Meier a Josef Karel z četnické stanice Městys Železná Ruda měli 28. března 1924 předepsánu celodenní obchůzku služebního obvodu. Kolem deváté hodiny ranní dorazili v družném hovoru k Čertovu jezeru.
Na lesní stezce u jezera nalezl strážmistr Meier šedou placatou čepici a vedle ní byla na zemi temná, jakoby krvavá skvrna. Při pozorném prohlédnutí místa si četníci povšimli stop obuvi vedoucích k jezeru. Vydali se po uvedených stopách, které je dovedly až k jezernímu výběžku. Po uvedené trase objevili ve zbytcích sněhu rozmočenou sokolskou legitimaci na jméno Jaroslav Tvrdý a ve vodě u břehu byla nalezena dubová turistická hůl s bodcem. V jezerním výběžku po chvíli spatřili ve vzdálenosti 150 metrů od místa nálezu čepice mrtvolu muže ležící na břiše s obličejem ponořeným pod vodou.

                                                            Plánky jsou na rozklik

         

Jelikož vše nasvědčovalo tomu, že se jedná o násilnou smrt, odebral se strážmistr Karel zpět do Železné Rudy, aby o nálezu mrtvoly informoval velitele četnické stanice a ten následně z poštovního úřadu telegraficky vyrozuměl okresní soud v Nýrsku, okresní četnické velitelství v Klatovech a sousední četnické stanice.
Čertovo jezero se nachází na samotě v lese zhruba 3 kilometry od okraje Městyse Železná Ruda v nadmořské výšce 1008 m a je často vyhledávaným turistickým místem. Strážmistr Meier pečlivě zpracoval náčrtky místa nálezu mrtvoly, popis jejího oblečení a náčrtek širšího okolí. Podle stop obuvi nalezl místo úkrytu pachatele činu. Podle zde nalezené nábojnice ráže .32 strážmistr usoudil, že neznámý pachatel z úkrytu vystřelil a zastřelenou oběť poté táhl po pěšině podél břehu jezera zhruba 150 metrů až k místu jejího nálezu.

Kolem půl jedné se na místo dostavil velitel železnorudské četnické stanice vrchní strážmistr Karel Lefler se strážmistrem Václavem Novým a ihned se ujal vedení vyšetřování. Vzhledem k tomu, že všude byly stopy stejných bot, bylo zřejmé, že se jedná o čin jednoho pachatele. Stopy obou pachtelových bot byly odlity do sádry. Přestože ke spáchání činu došlo zřejmě před několika dny, byla četnická hlídka první na místě činu.
Kolem patnácté hodiny se v doprovodu strážmistra Karla na místo dostavila soudní komise, starosta městyse a dva nádeníci na vytažení a přenesení mrtvoly. Mrtvola byla na pokyn okresního soudce vytažena z vody na břeh a následně ohledána.
Šedý kabát, v němž byl mrtvý oblečen, byl na zádech ušpiněn od bláta při tažení těla po břehu jezera. V levé kapse kabátu byl nalezen bílý šátek s vyšitým monogramem „JT“ a v pravé kapse byly rozmočené zápalky značky „Solo“ a zbytky cigaretového tabáku. Muž byl dále oblečen v zelené vestě, jejíž kapsy byly prázdné a na její levé straně byl nalezen otvor způsobený střelou, který byl lehce zbarven krví. Na zelené flanelové košili byl rovněž nalezen střelný otvor zbarvený krví a monogram z písmen „JT“. V kapse šedých kostičkovaných jezdeckých kalhot byl nalezen kapesní nůž s bílými střenkami a rozmočená železniční jízdenka na vlak 3. třídy s označením Plzeň hlavní nádraží – Městys Železná Ruda a vytlačené datum 19.III.24.
Mrtvola měla na levé straně prsou v místě srdce malou ránu naplněnou ssedlou krví. Na přední části těla – rukou, prsou, břiše a nohou – byly zřejmé posmrtné skvrny. Po přenesení těla do márnice místního hřbitova byla provedena pitva, při níž byl ve svalu za prostřeleným srdcem nalezen uvízlý náboj s ocelovým pláštěm. V žaludku zemřelého byly zjištěny zbytky jídla – chléb a salám. Dle sdělení lékaře mrtvola ležela ve vodě více než 6 dní a smrt vlivem prostřelení levé srdeční komory nastala okamžitě, tedy před vhozením těla do vody. Až ve vodě mrtvola ztuhla, o čemž svědčí posmrtné skvrny v její přední části.
To, že čin byl spáchán pravděpodobně 21. Března, potvrdila i výpověď hostinského ze Železné Rudy, který byl přítomen dopravě těla do márnice. Hostinský v zemřelém poznal hosta, který u něho byl ubytován od 19. do 21. března 1924. Totožnost zavražděného byla potvrzena v knize cizinců, kde bylo uvedeno jméno Ing. Jaroslav Tvrdý bytem v Brně, Královská ul. č. 4. Hostinský dále uvedl, že host odešel z jeho hotelu po zaplacení útraty za ubytování a stravu dne 21. března kolem 10 hodiny. Host svojí útratu platil stokorunovou bankovkou a bylo mu vráceno nazpět 34 Kč. Ke směru své další cesty uvedl turistiku po Šumavě. Dle tvrzení hostinského měl Ing. Tvrdý při svém odchodu na zádech zcela naplněný baťoh.
Vzdálenost z hotelu k Čertovu jezeru činí zhruba 5 kilometrů. Baťoh, ani peníze u zavražděného nebyly nalezeny a tudíž bylo zřejmé, že se jedná o loupežnou vraždu.
Hostinský je v obci znám jako zachovalý a řádný občan a na dobu činu prokázal své alibi třemi nezávislými osobami.
Policejní ředitelství v Brně na telegrafický dotaz potvrdilo totožnost zavražděného 29. března a následujícího dne do Železné Rudy přicestovala manželka zavražděného Eliška Tvrdá, která totožnost svého manžela potvrdila. Pohled na zavražděného manžela ji velmi rozrušil. Přesto uvedla, že jí manžel naposledy psal z Železné Rudy dopis poslaný 21. března a ona ho obdržela o dva dny později. V předloženém dopise stálo, že pisatel odchází ze Železné Rudy do hor. Dále uvedla, že manžel měl při svém odchodu z domova jednoplášťové zlaté hodinky s arabskými číslicemi a s vyrytým monogramem „J.T.“, které byly v šedém pouzdře z jelení kůže a byly opatřeny řetízkem. V šedozeleném baťohu s jednou kapsou a žlutými koženými popruhy měl 2 bílé ručníky, 1 záložní šedé flanelové prádlo a 10 bílých kapesníků s modrým lemem. Na všech kusech prádla byla vyšita písmena „JT“. Kromě hřebene a kartáčku na zuby u sebe v době odjezdu z Brna měl asi 500,- Kč v papírových bankovkách uložených v kožené žluté náprsní tašce, malý poznámkový blok, patentní tužku a kapesní nožík s bílými střenkami. Hůl nalezenou v jezeře poznala Eliška Tvrdá jako majetek svého manžela a proto jí hůl byla na její žádost vydána. K objasnění vraždy svého manžela nemohla nic uvést.
Mrtvola Jaroslava Tvrdého byla 30. března 1924 vydána pohřebnímu ústavu k převozu do Brna za účelem pohřbení do rodinné hrobky.
O případu byly dne 1. dubna 1924 zpracovány pátrací oběžníky rozeslané na okolní četnické stanice a četnickému oddělení poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze. Vzhledem k blízkosti státní hranice bylo požádáno o zavedení pátrání i v Bavorsku. Brněnské policejní ředitelství bylo požádáno o prošetření rodinných poměrů.
Čepice, kabát, vesta, košile, náboj, nábojnice a odlitky stop obuvi byly předány jako doličné předměty okresnímu soudu v Nýrsku.
Rozeslané pátrací oběžníky splnily svůj účel. Příslušníci četnické stanice Kleneč pod Čerchovem nalezli počátkem května 1924 při domovní prohlídce u místního zločince z povolání zámečnického pomocníka Edmunda Geipela, revolver ráže .32, spodní prádlo a ručníky s vyšitými písmeny „JT“. Při následném výslechu byl Geipel usvědčen ze spáchání zločinu loupežné vraždy Ing. Jaroslava Tvrdého, o němž se nejprve domníval, že se jedná o bavorského turistu.
Znalecký posudek četnického oddělení poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze potvrdil, že Jaroslav Tvrdý byl zastřelen z revolveru nalezeného u Edmunda Geipela. 
Povídka byla uveřejněna v knize Páté přikázání vydané nakladatelstvím Pragoline.

Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.jindrichkraus.cz  

Foto © archiv autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 03. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.