Olga Szymanská: 200 dm3 dechu

Rubrika: Publicistika – Doporučení

200 dm3 dechu. Tolik vzduchu je potřeba, aby nafukovací objekty dostaly zamýšlený tvar a při hře vydávaly zvuk. Aby s nimi děti i jejich rodiče vedli dialog.

HRAČKY LIBUŠE NIKLOVÉ

Kdo by z dětských let neznal bíločerného harmonikového Kocoura či nafukovacího červeného Buvola? Kdo ale ví, že tyto hračky patří do škály jemných předmětů, jejichž originalita předčila ve své době běžnou domácí i světovou produkci…
Výstava Libuše Niklové (1934 – 1981) v pražském Uměleckoprůmyslovém museu dokazuje zásadní roli, kterou v dílech přední designérky hrál vzduch – ať se jednalo o malé gumové figurky či zvířátka s varhánkovým trupem nebo o nafukovací objekty. V plastovém materiálu dotvářel jejich tvar a objem a navíc dovoloval při hře s nimi vydávat zvuky. Harmonikovému kocourovi mohlo dítě s rozzářenýma očima roztahováním a stlačováním trupu měnit velikost a tvar. Všechny předměty souzněly s příjemnou měkkostí a poddajností plastu. Autorka se s nimi úspěšně zúčastnila Expa ´58 v Bruselu, připravená kolekce pro Expo ´67 v Montrealu nebyla realizována.
Hračky, které L. Niklová navrhovala od poloviny padesátých let do konce svého života, se staly milými a vděčnými společníky několika generací. První testovací osobou pro mazlivě stylizované tvary, kosmická tělesa z gumy, nafukovací matrace i kruhy byl její syn Petr, který je před jejich sériovou výrobou zkoušel především na rybníku. Jejich měkkost se mu navždy vryla do paměti. Ačkoli výjimečná umělkyně opustila svět v pouhých čtyřiceti sedmi letech, zanechala za sebou bohatou tvorbu, devět patentů a tři chráněné průmyslové vzory. Především však velkou radost, kterou její hračky a předměty způsobují dodnes dětem i dospělým.

Výstava je pojata symbolicky jako velká hračkárna (školka): na nafouklých krychlích a koulích jsou volně instalovány hračky, předměty a objekty Libuše Niklové, doplněné panely s její biografií, citáty a vitrínami se vzácnými předměty, s návrhy a kresbami.
K výstavě, připravené Petrem Niklem ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem, Galerií Rudolfinum a nakladatelstvím Arbo Vitae, vychází katalog o životě a tvorbě umělkyně. Provází ji komentované prohlídky a bohatý program, v němž hračka červeného buvola „cestuje“ po rodinách: kolem UPM za 31 dní a kolem Česka po dobu výstavy – tím vzniká hra pro milovníky a návštěvníky i budoucí fotoalbum buvolova „putování“. Na podkladě fotografií autorčiných hraček z domácností, které veřejnost může do UPM zaslat – vznikne mapa současného výskytu hraček Libuše Niklové. V prodejně musea lze zakoupit kromě katalogu i leporelo a pověstného buvola.
Výstava v Uměleckoprůmyslovém museu (1. dubna – 6. června 2010)

Foto © CZECHDESIGN.CZ

PETR NIKL: DIALOG S MAMINKOU

Známý výtvarník, divadelník a ilustrátor vede prostřednictvím svých obrazů, kreseb a loutek umělecký dialog s tvorbou své matky Libuše Niklové. Představuje tak základní inspirační zdroje své osobité tvorby.
Petr Nikl (ročník 1960) již jako dítě kreslil do červených cihel funkcionalistických domů rodného Baťova Zlína. Od raného dětství se v jeho povaze mísila sebezáchovná bázlivost s jemnou provokací. Tvůrčí prostředí domova mu vtisklo smysl pro hru a zábavu. Vysoko položeným hlasem často přednášel i zpíval, kladívkem zkoušel Ťukat do rytmu. Studium hry na klavír skončilo spíše kolapsem – u nástroje ho nejvíce zajímalo, z čeho a jak je tvořen, ne jaké vydává tóny. Výtvarný kroužek pod vedením J. Pekárka zpřesňoval budoucímu výtvarníkovi domácí výsledky pozorování a vypěstoval v něm smysl pro vášnivé pozorování.
Petr Nikl čerpal svou představivost a inspiraci ze tří zdrojů. V ateliéru otce, akademického malíře často napodoboval jeho stylizaci: za zvuků hudby z filmů a gramodesek se Skupovým Spejblem a Hurvínkem kreslil kubisticky formované tváře. Druhým zdrojem se stal jeho vztah ke kulovitým tvarům, který vycházel z tehdejšího prostředí designu a především z vlivu výtvarné stylizace matky – návrhářky hraček: její modely a realizace jsou pro něj dodnes inspirací jeho tvorů a tváří v kolových kompozicích. „Bylo jim třeba nafouknout ,duši´, aby se zjevil jejich tvar. Některé mám dnes stále nafouklé tehdejším dechem.“, říká sám autor. Třetím zdrojem byl sklep zlínského domu, kde pobýval dědeček – zlepšovatel a dřevomodelář, pracující celý život pracoval u Bati (za druhé války například vylepšil design plynové masky). Sklep, provonělý klihem a dřevem: v něm později vnuk vytvářel většinu svých loutek. Petr Nikl má za sebou řadu domácích a zahraničních výstav a projektů, například putovní výstavu Orbis Pictus, hudební i divadelní představení, televizní dokumenty a rozhlasové pořady. Byl zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví. Na kontě má ilustrace knih, z nich především velmi krásný Hiršalův slabikář.

Pro výstavu, připravenou Památníkem národního písemnictví a Uměleckoprůmyslovým museem, připravil expozici v Letohrádku Hvězda – v jejím půdorysném hvězdicovém tvaru, autorovi velmi blízkém. V jejím středu je instalace zvukových předmětů a objektů, sály (cípy hvězdice) jsou věnovány jednotlivým portrétům jeho předků. S nimi vždy vede dialog přes svou matku – ve vztahu k předkům vždy v její jiné roli, k němu v její roli jediné a zásadní. Výstava je velmi čistě pojatá a téměř – jak jinak – až „zvukomalebná“. Doprovázejí ji audiovizuální pořady a hudební improvizace autora a přátel.
Letohrádek Hvězda (31. března – 30. května 2010)

Při zahájení obou výstav proběhly koncerty Petra Nikla s hudebními tělesy a písničkáři.

Foto ©  www.petrnikl.cz 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 04. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.