Jitka Dolejšová: Umění jde za chlebem, avšak nalézá jej v řemesle
Rubrika: Publicistika – Doporučení
| A.B. Piepenhagen: „Umění jde za chlebem, avšak nalézá jej v řemesle“ Světoznámý romantický krajinář August Bedřich Piepenhagen (1791-1868) byl vyučeným německým knoflíkářem a prýmkařem. Tento malíř-samouk sbíral své zkušenosti při cestách do zahraničí. Romantická duše malířova byla spojena s pragmatickým myšlením řemeslníka a obchodníka. Piepenhagen vytvářel převážně komorní kompozice plné zvláštní barevnosti a nálady, ze kterých vyzařují romantické touhy a sny. Ztvárnil stovky ponurých krajin, výjevů hradů, hor a lesů tonoucích v mlhách. Dokázal zobrazit divoké přírodní scenérie s příslibem dobrodružství i romantickou krajinu zahalenou v závoji ticha a melancholie. Jeho krajiny jsou tajemné až neskutečné, snové.  Už za jeho života byly jeho práce ceněny – maloval to, co se v té době dobře prodávalo. Později, už jako úspěšný krajinář, tvořil „vzorníky“, na nichž v malém měřítku nabízel svou práci. Jakmile si zákazník vybral výjev, Piepenhagen mu jej namaloval v požadovaném (zvětšeném) formátu. Malíř ve svých výtvarných kompozicích neustále obměňoval horská údolí s vodopády, jezery a řekami, lesní cesty a hradní zříceniny na skalách, vodní hladiny se zrcadlením úplňku, zasněžené chudé chýše a ledový příkrov zamrzlých rybníků, a také dramatické krajiny za bouře či v mlze. Postupem doby se v jeho přírodních scenériích za soumraku či v noci přestávají objevovat početnější skupiny lidí a kompozici doplňuje pouze osamělý poutník. V díle A.B. Piepenhagena pak pokračovaly dvě z jeho čtyř dcer – Charlotta a Luisa. Charlotta pokračovala přesně v otcových šlépějích. Založila i krajinářskou školu, kde se věnovala svým žákyním. Neměla děti a svůj majetek odkázala malířské nadaci. Luisa se z otcova vlivu později vymanila a kromě zimních scenerií se pustila do výjevů z měšťanských domů a sídel. Dostaveníčko s výtvarným uměním A.B. Piepenhagena a jeho dcer si návštěvníci mohou dát v prostorách kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, a to až do 30. dubna 2010. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 03. 2010.
