Olga Szymanská - Svatopluk Liška: Krajina srdce

Narodila jste se ve městě Josefa Škvoreckého. Léta žijete v Čechách. A co Beskydy? Podle geologického vývoje si představuji část šátku (celý tvoří Karpaty), poskládaného do harmoniky, jež byla přírodními podmínkami vzdouvána, převalována a posunována, až vznikl vrstvený oblouk s nejzazším bodem vrcholu bájného Radhoště. Původní název „Bez kidi / Bez kydy“ znamenal holý terén – bez porostu. Smíšené lesy se na území objevily později. Beskydy, s kopci ve tvaru velkých hřibových klobouků, mají pro mne velké kouzlo.

Dobromila Lebrová: James Herriot, britský zvěrolékař a spisovatel – 95. výročí narození

James Herriot ve svých knížkách popisoval zážitky ze své praxe zvěrolékaře, i když sám uváděl, že jeho knížky nejsou autobiografie. Krása jeho vyprávění spočívá v tom, že se jedná o zábavné příběhy, které jsou plné láskyplného pochopení potřeb, ale i bolestí a utrpení zvířat, chápání úzkosti jejich majitelů a úžasně kladného vztahu k životu. Neméně poutavý je i popis venkovského života ve Velké Británii před více než padesáti léty. Jeho knížky, přes to, že jsou tak životaplné, nabízejí čtenáři možnost si kteroukoli otevřít kdekoli a okamžitě se ponořit do řady dobrodružství.

Významné narozeniny Jiřího Suchého

Dnes 1. října 2011 se dožívá významného životního jubilea jeden z nejznámějších obyvatel naší mnohamilionové České republiky – stačí uvést jeho jméno a hned všem vyvstanou vzpomínky na divadlo Semafor, těm starším vyvstane vzpomínek víc, i na jeho začátky v jiných divadelních uskupeních, Reduta, Divadlo na zábradlí a také v rozhlase; lidé si vybaví nesčetná vystoupení nejen ho samotného, ale mnohých hostů s jeho osobou spojených, zkrátka báječné divadelní, rozhlasové a filmové programy, a to bezmála během více než padesáti let!

Jitka Krpensky: Slohová práce na téma: 1. září, začátek školního roku

Já už se do školy těšil, na všechny moje kamarády a nejvíc na Tomáše. My jsme spolu chodili už do školky, bydlíme hned vedle sebe, a tak jsme spolu skoro pořád. A asi proto mě maminka nabádala, abychom s Tomášem zas nedělali blbosti, že nás oba moc dobře zná. Ujistil jsem ji, že se strachuje zbytečně – první den se totiž nezlobí, to ví každý. Když jsme se ve třídě sešli, tak se všichni smáli a povídali jeden přes druhého a byl z toho pěknej rámus.

Zdeněk Pošíval: Té noci svítil úplněk (13)

Naší spásou se stala jeskyně. Nastala parná vedra a množil se hmyz. Pracovalo se nám špatně. Zubřice se ujala spárování škvír mezi kládami stěn, přivážela v loďce mech odněkud z hlubšího lesa a mísila ho s jílem, zatímco já nejdřív udělal novou přepážku ke stáji a pak jsem hleděl, abych co nejdřív opatřil okna rámy a do nich zasadil okenice s otvory pro střílny.

Významné jubileum autora Pozitivních novin Miroslava Sígla

Dne 25. září se dožívá významného životního jubilea, 85 let, náš zasloužilý a dlouholetý autor Pozitivních novin, pan Miroslav Sígl. Jistě se okolo tohoto dne náš oslavenec těší ze zasloužené pozornosti nejen v kruhu své rodiny a přátel, ale zcela zajisté i od mnohých bývalých či současných kolegů ”nejen od pera” zblízka či zdaleka. Proto ani my nechceme býti pozadu a rádi bychom pogratulovali našemu nejstaršímu přispěvovateli článků a zároveň jednomu z naprosto nejplodnějších autorů.

Jitka Dolejšová: Fotoaparát (znovu) vypráví – Rakousko 2011 (5)

Vzhledem k vrtkavému počasí a únavě po včerejším náročném výšlapu dnes absolvujeme jen odpočinkovou tříhodinovou procházku údolím Paznauntal, podél řeky Trisanna k Waldkapelle (lesní kaple s dřevěným oltářem) k Wildparku. Chovají tu kozorohy, červené jeleny, sviště, tetřevy, ale třeba i králíky, slepice a kozy.

Josef Krám: mARTina

Jako návštěvník Vamberka jsem našel muzeum zavřené, a když už jsem tu hledal informace v městském infocentru, měl jsem smůlu. Toto centrum má v úterý a ve středu zavřeno, stejně tak v sobotu od 15 hodin a v neděli po celý den. A já přijel v neděli, a tak jsem hledal náhradu, a našel: Jmenuje se mARTina hned v budově muzea krajky. Raději vysvětlím, proč to tak píšu, a přidám několik slov.

Dobromila Lebrová: Michael Faraday, anglický fyzik a chemik – 220. výročí narození

Michael Faraday byl jednou z největších osobností fyziky a chemie devatenáctého století a byl zakladatelem zcela nových oborů, jako například elektrolýza. Velmi ovlivnil názory na elektromagnetismus – objevil elektromagnetickou indukci, elektromagnetickou rotaci, magneticko-optický jev, diamagnetismus, teorii pole a další. Podle mnoha učenců je považován za největšího experimentátora, který kdy žil. Jako u většiny vědců osmnáctého a devatenáctého století se neubráníme podivu nad tím, kolik oborů a poznatků obsáhl, a to i přesto, že neměl žádné školy.

Dobromila Lebrová: Dante Alighieri, italský středověký básník – 690. výročí úmrtí

Podle některých pramenů bylo jeho křestní jméno zkráceno na Dante ze jména Durante, celým jménem Durante di Alighiero degli Alighieri. Datum jeho narození není známo, odvozuje se z nepřesných údajů v jeho díle. Ve svém nejslavnějším díle „Božské komedii“, jejíž děj označil přesným datem v r. 1300, uváděl, že mu tehdy bylo pětatřicet let. Jinde v tomto díle uvedl, že se narodil ve znamení Blíženců; znamená to, že se asi narodil ve třetí dekádě května nebo v prvních dvou dekádách června 1265. Některé prameny „s jistotou“ uvádějí, že to bylo 2. června.

Miroslav Sígl: Polabský knižní veletrh bez Jana Řehounka

Ne, prosím, neobávejte se nejhoršího, ale náš milý kolega – autor literatury faktu (také oblíbených dětských knížek), jinak manažér výstav a veletrhů v polabské Lysé – Jan Řehounek (*1950), nakladatel z Nymburka, letitý spolupracovník Pozitivních novin, nám letos mnohým při zahájení Polabského knižního veletrhu chyběl.

Jitka Dolejšová: Krajíc pohody ke snídani od Jana Krůty

…brečte, klečte! Stejně nám to boží kalkulačka sečte: Všichni píšem – nikdo nečte. | Stromy se perou o vítr, aby uletěly. Snad se to podařilo těm za obzorem. Ale o těch nic nevím… | Po ránu, když prší listonoškám do krásy, říkám ti ještě trochu ve snu: Dobrá jsi.