Je něco shnilého ve státě dánském
Paní, nechejte si ten formulář... Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách.
Jan Drocár: Věštba kněžny Libuše se naplňuje (1)
V bibli se praví, že na počátku bylo slovo…. Bible je nejčtenější knihou na světě. Přísahají na ni i američtí prezidenti, a tím posledním je Barack Obama. Ten teď přijíždí. Přijíždí do země, kde na počátku její tradované historie také bylo slovo. Dokonce celé souvětí. Dvě souvětí. První o zemi zaslíbené a druhé o městě, jehož sláva hvězd se bude dotýkati.
Jaroslav Volf: Exkluzivní rozhovor s pračlověkem Janečkem
Narodil jsem se za temné noci v měsíci tahu mamutů. Tehdy jsme museli utíkat před přesilou sousedního kmene, který si dlouho dělal zálusk na naši jeskyni. Až využil nepřítomnosti bojovníků kmene, když byli na jiné válečné výpravě. A snadno se jí zmocnil. Ale štěstí jim nesloužilo, mamuti odtáhli jiným směrem, naopak se sem stěhovali šavlozubí tygři a pěkně si na nich pochutnávali.
Vladimír Leksa: Já si dělám to svoje. Pocta Zdeňkovi Liškovi
G | F | B | C | D | F To sú prvé tóny, ktoré zaznejú ako čarovné zaklínadlo vo filme Barón Prášil. Pamätám si ich od detstva, dodnes pre mňa nestratili svoje kúzlo. Vždy keď ich začujem, ocitám sa v rozprávke a som v nej ešte dlho potom, ako Cyrano na konci príbehu širák odhazuje vdál, ať letí hvězdám v ústrety... Je veľa hviezd ve velké náruči, která se zove vesmír. Až sa zdá, že ich tam ktosi len tak, márnotratne, pre našu radosť, porozhadzoval. Rovnako sa mi zdá, že do filmu Barón Prášil niekto len tak, márnotratne, pre našu radosť, porozhadzoval svoje zlaté talenty: režisér Karel Zeman, herci na čele s Milošom Kopeckým, výtvarníci, a samozrejme autor hudby – Zdeněk Liška.
Příhody strýce Františka - Dvojníci (3/4)
Uprostřed jedné zářijové noci se František probudil. Vrata kasáren byla doširoka otevřená a na dvůr vjížděl jeden náklaďák po druhém. Všecky prázdné. Chlapci stáli u oken. „Co się dzieje?” řekl Mirek. František se protlačil k oknu. Vůni z polí překryl puch spálené nafty. „Vždyť vidíš, ne?“ řekl. „Odjeżdżamy,” dodal polsky. „Do jasnej cholery!“ zašeptal Mirek. Doprdele!
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (14)
Je to velké umění, umět odpočívat bez pocitu ztráty času. | Mezi psychiatrem a nemocným je jediný rozdíl, že psychiatr o své chorobě neví. | Je to divné pomyšlení, že člověk, i když žádný trestný čin nespáchal, je hned po narození odsouzen k smrti. Vyšetřovací vazba trvá průměrně sedmdesát let. | V životě nehledáme toho, koho máme rádi, ale toho, kdo má rád nás.
Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (14)
Ministři vnitra ČSSR a obou národních republik vydali rozkaz k zajištění vnitřního pořádku. Byla také vytvořena pořádková pohotovostní jednotka Veřejné bezpečnosti. ● Ministr vnitra vydal rozkaz, jímž přikázal v místech se společnou dislokací čs. a sovětských jednotek vypracovat do 10. 4. plán společných opatření k zajišťování klidu a pořádku.
Dobromila Lebrová: Aleš Hrdlička, lékař, antropolog
V r. 1888 onemocněl velmi vážně břišním tyfem, zápalem plic a pohrudnice. Pozoroval práci svého ošetřujícího lékaře - dr. Rosenbluetha, který byl dříve rabínem, a projevoval o jeho práci takový zájem, že mu Rosenblueth navrhl, aby z továrny odešel a začal lékařskou kariéru. Lékař ho sám podporoval - uvádí se, že ho i zaměstnal - a připravoval ho ke vstupu na univerzitu, kam se už v r. 1889 dal Hrdlička zapsat.
Jana Stuchlíková: Už jsi snídal?
Malý příběh z mnoha, jimiž se čas od času ráda probírám. Láká mě na nich to, že ne vždy všemu rozumím a tak zkouším, jestli mi to sepne. A když se to stane, je to jako blesk, který spustí lavinu dalších myšlenek a souvislostí. To „AHA !“ je někdy jako rána palicí. Dalo by se říct: „Co na tom, že když posnídal, má si umýt misky.
Karla Klusoňová – Jitka Dolejšová: Krajkové dostaveníčko s paní Karlou a jejím přítelem B.
Já jsem tady u paničky na webce. Mám ji moc rád, ale někdy mě štve. Sedává u takového stojánku a má na něm nějaké ostré barevné jehličky, ty mě píchly. Ale v ruce drží nějaká dřívka, hezky to klape. Někdy jí to dřívko upadne, a protože má plné ruce těch dalších, tak to hned nezvedne.
Miroslav Sígl: Záhady našeho mozku a co o něm víme?
Ve všech zemích Evropy, jak by se předpokládalo, se uskutečnil ve dnech 16. – 22. března Evropský týden mozku. U nás se jeho pořádání ujaly Česká společnost pro neurovědy Akademie věd ČR a Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR. V budově prezídia naší slovutné vědecké společnosti byly po celý týden doslova nabity dvě přednáškové místnosti.
Tomáš Pačes - Zdeněk Pošíval: Kameny a múzy
Po vojně začala Tomášova dvouletá divadelní spolupráce s Miloslavem Šimkem, nejprve v Karkulce (Karlínském kulturním kabaretu), a pak v Olympiku ve Spálené ulici. Napsali a provozovali hru Nádraží Twist nad Vltavou, a když byl Jiří Grosman na vojně, četli i své povídky. V průběhu šedesátých let pracoval Pačes jako hydrogeolog, z čehož vzniklo několik zahraničních publikací. Způsobily však, že roku 1967 získal stipendium na Stanfordské univerzitě v USA; posléze se stal asistentem profesorem ne Státní Newyorkské univerzitě v Buffalo.
Pavla Gajdošíková: Odhodlání
Den jako každý jiný. Pořád to samé. Ráno vypravit děti do školy, ranní šálek kávy, něco uvařit, trochu uklidit. Den uteče... za chvíli přijdou děti ze školy, napsat s nimi úkoly, pak si chvilku povídat, co bylo ve škole. Ale to jen někdy, jelikož učební osnovy mi připadají stále více náročnější, než byly kdy dříve předtím. Takže učení se někdy protáhne až do podvečera. No a už je tu příprava večeře. To přece není možné!! Tolik ideálů jsem měla na škole! Kam se to všechno podělo?! Copak takhle jsem to chtěla?!
Karel Trinkewitz - Václav Židek: Odvahu má v genech
Je-li člověk výtvarně talentovaný v jednom směru, jako například malířství, bývají často jeho tvůrčí schopnosti ještě širší v mnoha dalších oborech. Náš první prezident T. G. Masaryk vyslovil jednu moudrou myšlenku "Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem!" a já bych si ho dovolil doplnit "Kolik máš profesí, tolik máš i životů!".