Publicistika – J+O Suchý
Stella Májová – Ondřej Suchý: PRINCEZNA ZPĚVANKA VZPOMÍNÁ (2/2)
Nu a teď něco o mém bratrovi Jiřím. Musím říct, že na mě neměl moc dobrý vliv. Učil mě kupříkladu kouřit. Vzpomínám si, jak jsme jeli na kanoi, tři kluci a já, a oni si hned zapálili cigarety. Bráška mi také jednu zapálil a já si pamatuju, jak se se mnou najednou začala točit ta mělnická věž a vinice pod ní začaly být jako rozbouřené moře. Kluci se samozřejmě chechtali a bráchovi jsem chtěl dát facku, ale on se mi tak točil, že jsem se netrefila.
Ondřej Suchý: Krutý osud zpěváka Jozefa Kuchára
V novém seriálku si budeme vzpomínat na osobnosti často opomíjené, známé kdysi z divadelních či koncertních prken, filmového plátna, gramofonových desek. Dnes vám připomenu slovenského zpěváka a herce, který byl i u nás v Čechách v padesátých a šedesátých letech známý. Jeho osud je velmi smutný.
Ondřej Suchý: Říkali jsme mu Bimbo
Od roku 1956, kdy se poprvé objevil v epizodce v Hrátkách s čertem, vytvořil v českém filmu desítky figurek tělnatých pánů. Hrál nejčastěji hostinské, vrátné, řezníky, pořadatele, cirkusáky, stěhováky… Vítězslav Černý, kterému přátelé dali přezdívku Bimbo, byl často pokládán za příbuzného někdejšího člena Osvobozeného divadla Františka Černého.
Jiří Suchý: Volba povolání
Jestliže vám nadešel čas, kdy se máte pomalu rozhodnout pro své budoucí povolání, nečtěte raději další řádky. Zamotalo by vám to hlavu. Chci zde totiž vylíčit, čím vším jsem chtěl být, čím jsem byl, čím jsem a čím budu. Jestliže však si chcete moje vyprávění přečíst přes toto varování, berte ho, prosím, spíš jako odstrašující příklad.
Jiří Suchý: Chvála jizev / Generační problém
Tyto řádky vznikly o Dušičkách, a proto jsou napsány tak, jak jsou napsány. Já za to nemůžu. Když mě maminka viděla na mém prvním ochotnickém vystoupení, okomentovala je jedinou větou: No, chlapče, herec z tebe nebude.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (4) - RODA RODA
S Vlastou Burianem se Roda Rada setkal nejednou. Přímo i nepřímo. Upravoval dialogy německé verze zfilmovaného „C. a k. polního maršálka“ a sám si v tomto filmu z roku 1930 zahrál roli pravého maršálka. Německá verze této první české zvukové filmové veselohry získala Burianovi rázem velké sympatie u německých a rakouských filmových diváků a je jisté, že nemalý podíl na tom měla právě také spolupráce Rody Rody.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (2)
Jestliže jsem se rozhodl sepsat tuto rukověť, která by měla provázet zájemce repertoárem mé kontroverzní společnosti, vedly mě k tomu hluboké důvody - tak hluboké, že je vlastně ani sám pořádně nechápu. Jedním z nich je potřeba usnadnit laické veřejnosti vstup do tvůrčí oblasti, která není zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled jeví.
Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (1)
Předmluva k dávným historickým úvahám mého sourozence Jiřího:Mám před sebou neveliký štů sek zažloutlých novin. Jmenovaly se ZÍTŘEK, byl to „týdeník pro politiku, ekonomiku, vědu a kulturu“, 1.číslo I. ročníku vyšlo 9. října 1968. Už samo toto datum dává tušit, jak to se ZÍTŘKEM muselo tehdy zanedlouho dopadnout.
Jiří Suchý: Housle
Když mi bylo půlpáta roku, začal jsem chodit do houslí, a když mi bylo dvanáct, přestal jsem do houslí chodit. Ne snad, že bych byl vyučen, to zdaleka ne, ale mé zájmy se jaksi obrátily jinam, a tak svět přišel o Paganiniho numr cvaj. Ale sympatie k tomuto nástroji mně zůstaly. Už sám tvar houslí se mi líbí, a kdybych se byl nedal na jiné řemeslo, stal bych se nejspíš houslařem.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (51) Woody Allen
„Vstávám denně ve stejnou dobu, v osm začnu psát, pak hraju na klarinet, potřebuji vést klidný a spořádaný život, abych odvedl svou práci. Jsem velmi klidný, naprogramovaný člověk,“ říká o sobě plachý, subtilní muž v brýlích s černými obroučky, který patří od konce šedesátých let ve světě mezi nejznámější komiky a humoristy. Je mistrem bonmotů – jeden za všechny: Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svým dílem, ale tím, že neumřu!
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (50) Bohuš Záhorský
Jaký byl Bohuš Záhorský v soukromí? Nad touto otázkou se mi kdysi rozpovídala jeho paní, Vlasta Fabianová: „Bohoušek byl strašně málomluvný, což u herce bylo s podivem. Bujaře veselý on nikdy nebyl. Měl smysl pro tichý, nehalasný anglický humor. Svoji málomluvnost vysvětloval asi takhle: ‚Mně na stará léta stačí, kolik jsem toho namluvil na jevišti, ve filmu a na estrádách. Dnes už mi stačí jen zapálit si dýmku a mlčet.‘ Nejraději vzpomínal na dobu strávenou v Osvobozeném divadle, nikdy ovšem nemluvil o sobě.“
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (48) Adina Mandlová
Je toho stále ještě mnoho, co není známo o Adině Mandlové. Víte například, že Jarmila Anna Františka Marie Mandlová – známá jako Adina a pak také pod jménem Titina, které jí dal Hugo Haas – měla ještě řadu jiných přezdívek? Například Dáďa, Greta, Ada nebo Saša. Provozovala spoustu sportů: Tenis, cyklistiku, plavání, jízdu na koni – a dobový tisk na ni ještě prozrazoval sporty další: „Lyžuje, velmi ráda řídí auto, zejména svůj černý kabriolet Praga Lady, a střílí, přesněji řečeno holduje lověně. Střílí dobře a těší se již, jak vyzkouší svou novou brokovnici, Fauknerovu dvacítku, kterou dostala k vánocům.“
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (45) Karl Valentin
Německé komiky zde zastupuje legendární lidový komik Karl Valentin. V povídce Vše pro zdraví dával kdysi návod, jak se udržovat v kondici. Vybírám z ní alespoň pár jeho podnětů: „Když tak o tom člověk uvažuje, je jízda na kole velká hloupost. Pokud se mě týče, nikdy bych na kolo nesedl, předepsal mi to však doktor. ‚Musíte mít pohyb, jinak budete otylý‘, řekl mi a rukama nakreslil do vzduchu nejspíš sud. Smutně se přitom usmíval, jako by byl na pohřbu blízkého příbuzného. Začal jsem tedy jezdit na kole, abych mu udělal radost.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (35) Ivan Kraus
Ivan Kraus, známý spisovatel, kabaretiér, světoběžník. Když jsem zvažoval, koho se zeptat na recept Krausova oblíbeného jídla, zda přímo jeho, anebo radši jeho manželky, zvolil jsem druhou variantu. A udělal jsem dobře. Ještě předtím, než mi paní Naďa poslala následující recept, přetlumočila mi od svého muže vzkaz. Prý na můj dotaz stran receptu odpověděl přibližně takto: „Vezmu jeden či více prášků (může být i tableta) proti čemukoliv, vezmu sklenici, pospíším k vodovodu, naplním zpola sklenici, prášek či tabletu nerozkousanou položím na jazyk – dozadu, až kam dosáhnu – nakloněním sklenice zaplavím nejdříve ústní dutinu a pomalými doušky dopravím vložené do útrob.