Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (45) Karl Valentin

Rubrika: Publicistika – J+O Suchý

Z jídelníčku klaunů a komiků (45)

Kuchařka pro milovníky filmového smíchu, pro milovníky
smíchu cirkusových šapitó či smíchu kabaretních scén.

Nebojte se, nepůjde ani o neukousnutelné řízky, ani o vystřelovací švestkové knedlíky, ani o slané žloutkové věnečky, o kyselé pudingy či naopak o slazené zavináče. Cílem tohoto nového seriálku je nabídnout vám k ochutnání některá z jídel dosud třeba nepoznaných, na kterých si pochutnávají (anebo pochutnávali) ti, kteří vás jindy a jinde, než u jídelního stolu, dokázali rozesmát…

Německé komiky zde zastupuje legendární lidový komik Karl Valentin. V povídce Vše pro zdraví dával kdysi návod, jak se udržovat v kondici. Vybírám z ní alespoň pár jeho podnětů:

Jak jsem viděl Valentina já„Když tak o tom člověk uvažuje, je jízda na kole velká hloupost. Pokud se mě týče, nikdy bych na kolo nesedl, předepsal mi to však doktor. ‚Musíte mít pohyb, jinak budete otylý‘, řekl mi a rukama nakreslil do vzduchu nejspíš sud. Smutně se přitom usmíval, jako by byl na pohřbu blízkého příbuzného. Začal jsem tedy jezdit na kole, abych mu udělal radost. Jízda na kole mi dělá dobře. Ne každý by to vydržel, na to musí být jeden v pořádku. Svého zdraví jsem si proto začal hledět a zlepšil jsem životosprávu, to znamená, že časně ráno – někdy už v jedenáct hodin – vstanu z postele. První co udělám je to, že vykouřím pár dobrých cigár. Podotýkám jenom nejlepší značky! Každý den si dám k obědu několik uzenek naložených v oleji a octě a pořádně kyselých, což je dobré na krev. To zapiju několika pivy - to je zase péče o játra. Odpoledne nasednu na kolo a šlapu, jen tak v pohodě 40 km. Když pak člověk v tom rozhicovaném stavu dosáhne cíle, jde se hned osvěžit do lokálu. Nebo ještě lépe: zchladí se v průchodu baráku, kde to pořádně táhne, a pak si zajde na pár orosených plzeňských! Jenom tímto způsobem lze získat zdravý sportovní vzhled. Podívejte se na mě – a to to provozuji teprve pár týdnů. Několik mých přátel se rovněž řídilo těmito zásadami - teď už jim vůbec nic neschází. Jenom závodů na kole se už nikdy nehodlám zúčastnit, ač jsem sklidil pár úspěchů. Ve všech jsem sice skončil poslední, nebyla to však moje vina, mohli za to ti ostatní, protože mě pořád předjížděli. Podívejte se, ten, kdo získá první cenu, je nemocný člověk – trpí stihomamem. Představa, že ho ten druhý pořád dohání, vzniká při závodění. Samosebou že dotyčný pak jede jako šílenec a musí nutně zvítězit. Z toho plyne, že jenom nemocný a vyšinutý člověk může být vítězem.

Jízdu na kole pěstuji už od útlého mládí. Jako dítko sotva devatenáctileté jsem se rozhodl, že pojedu na své tříkolce do Kolína. Spočítal jsem si, že při hodinové rychlosti 4 km a za příznivého větru bych tam mohl dorazit za dvanáct dní. Mohl jsem však odstartovat až pozítří, protože jeden den trvalo loučení s rodiči a loučení se snoubenkou jednu noc. Počasí bylo báječné – málem krásné. Mírný větřík profukoval paprsky kol mého přespolního stroje. Směle jsem vyskočil na ocelového oře, poslední pohled jsem vrhl k domovu, a už můj vehikl rozrážel atmosféru. Po půl hodině rychlé jízdy jsem zastavil. Protože jsem kolo při občerstvování musel nechat venku, opatřil jsem je velkým plechovým štítem: Prosím neukradnout! – Ukradli i ten štít! Do Kolína jsem se však dostal ještě týž den. Vlakem.

Vše pro zdraví!“

Po přečtení předchozích řádek jistě pochopíte, že se ke Karlu Valentinovi, rodákovi z Mnichova, nejlépe hodí následující recept populárního německého jídla!

U příležitosti 125. výročí narození...

Mnichovské pečené koleno

Suroviny pro 4 porce:

  • 2–4 zadní vepřová kolena
  • 2 větší nakyslá jablka
  • 750 g kysaného zelí
  • 4 lžíce vepřového sádla
  • 1 větší cibule
  • několik zrnek jalovce
  • 1 bobkový list
  • 1 větší brambor
  • pepř a sůl

Příloha:

  • 4 porce vařeného hrachu (hrachové kaše) a 4 porce šťouchaných brambor

Kůži na vepřových kolenách nakrájíme ostrým nožem do čtverečků. Kolena vložíme do vařící osolené vody a vaříme 20 minut (rozpustíme tím částečně tuk). Předvařená kolena osušíme, vetřeme do nich sůl a položíme na pekáč anebo na mřížku v troubě rozehřáté na 250°. Po nějaké chvíli teplotu snížíme na 90°–100° a za občasného obracení pokračujeme v pomalém pečení nejméně 2 hodiny.

Mezitím oloupeme jablka, odstraníme jádřince, nastrouháme je a na sádle pak podusíme s drobně nakrájenou cibulí, přidáme kysané zelí, podlijeme trochou vývaru z kolen, okořeníme bobkovým listem a jalovcem. Ke konci vaření zahustíme zelí strouhaným bramborem a dochutíme solí a pepřem. Kdo má rád zelí sladší, přidá více cukru.

Podáváme tak, že na zelí položíme pečená kolena a vypečenou kůžičkou navrch a po stranách pak navršíme šťouchané brambory a vařený hrách (hrachovou kaši).

Karl Valentin (1882–1948)

Herec a komik, významná osobnost předválečného německého kabaretu. Bertold Brecht jej shledával „jednou z nejvýraznějších duchovních postav doby“ a stavěl ho na úroveň Charlieho Chaplina. Dodnes vycházejí v Německu CD a DVD s jeho starými gramofonovými nahrávkami a filmy, dodnes také vycházejí knihy s jeho texty, monology a kabaretními skeči.

Od roku 1911 byla jeho stálou partnerkou komička Liesl Karlstadtová, s níž nahrával gramofonové desky a vystupoval na mnoha kabaretních a varietních scénách.  Svérázný Valentinův humor ovlivnil u nás například v začátcích Felixe Holzmanna (vzpomeňte na slavný monolog o akváriu). V režii Jiřího Císlera se některé ze scének Karla Valentina dostaly svého času i na naše televizní obrazovky, šlo snad dokonce o televizní debut Josefa Dvořáka a to v rolích, které kdysi Karl Valentin ztělesňoval. V roce 1978 vyšly u nás Valentinovy scény a monology  pod názvem Jdeme do divadla.

Pokračování příště...

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 06. 2012.