Ondřej Suchý: O Lídě Baarové (1/3)

Rubrika: Publicistika – J+O Suchý

Tento měsíc vydalo nakladatelství Ikar dlouho očekávanou knihu kmenového autora Pozitivních novin Ondřeje Suchého, TŘI ŽIVOTY LÍDY BAAROVÉ. Vzhledem k tomu, že kniha obsahuje povětšinou kapitoly značně obsáhlé, vybrali jsme pro vás na ukázku alespoň tři z nejkratších.

PÁTRÁNÍ PO RŮŽI LÍDA BAAROVÁ


Na jedné z kazet, které mi Josef Škvorecký věnoval k práci na knížce, mě zaujala jedna malá zajímavůstka…

LB: „Taky jsem na zahradě měla růži Lída Baarová. Vypěstovali ji v Blatné a byla kouzelná! Když byla zavřená, byla růžová, a když se otvírala, tak ty kraje lístků byly červené. Byla moc krásná, když se rozvíjela… Tak to v tý Blatný udělali právě pro mě…“

Když jsem psal knížku o Vlastovi Burianovi a dověděl se, že má také svou růži, pátral jsem po ní tak dlouho, až jsem ji nakonec získal. Teď píšu o Lídě Baarové a tak jsem se ze zvědavosti začal pídit po tom, ve kterém evropském rozáriu asi tak mohou tu její růži mít.
Vyšlechtil ji v Blatné slavný šlechtitel Jan Böhm v roce 1934. Předpokládal jsem, že by ji mohli mít v Německu anebo v Rakousku. Našel jsem si adresu na šlechtitelova potomka a vznikla mezi námi „napínavá“ korespondence. Je do jisté míry natolik úsměvná, že jsem se rozhodl zveřejnit její průběh…


6.4.2009
Vážený pane Suchý,
můj strýc, arch. Čestmír Böhm bohužel již před časem zemřel. Takže nezbývá než abych pokračoval v rodinném díle já. Vlastním archiv svého strýce a tím potažmo i archiv prastrýce Jana z Blatné. Podívám se, co se dá najít. Bude to ale chvilku trvat, prosím o malé strpení.
Děkuji a na shledanou.
Ing. Čestmír Böhm

18.4.2009
(…) Ptal jste se také na další růže věnované hercům. U tuzemských šlechtitelů jsem zatím na nic nenarazil. Tak trochu jsem sázel na Oldřicha Nového, ale nic. Několik spisovatelů, politici.
Po 2. světové válce móda tzv. dedikačních jmen ustoupila. Dnes to řídí kravatoví specialisté a tak se nachází jména velmi podivná, ale prý podporující prodej. Přesto věřím, že romantická doba, kdy bude nad jmény možno snít nebo vzpomínat přijde.
Čestmír Böhm

20.4.2009
Tak jsem hledal a zatím marně. Je jisté, že v katalogu z roku 1934 není. Vím, že doma byl katalog z roku 1938 nebo 39, ale zatím jsem ho nenašel.
Situaci komplikuje i to, že strýc Jan pojal katalogy jako naučné knihy o růžích a seznam výpěstků je tak roztříštěný do spousty textu.
Ptal jsem se i kolegů v rozáriích, ale nic o ní nevědí. Nejspíše zanikla (byla na trhu krátce), což je osud mnoha skvělých výpěstků s nevhodným jménem (namátkou Adolf Hitler, Tatíček Stalin, Komsomolská hvězda, Sláva komunismu a mnoho dalších).
Konečně po Masarykovi bylo pojmenováno několik růží a v padesátých letech atd....
Hledám dál, samotného mě to zajímá.
Jak něco najdu, tak se ozvu.
Čestmír Böhm



20.4.2009
(…) Na WRI (Světový index růží) je Lída Baarová zapsána s rokem vyšlechtění 1934, čajohybrida rudé barvy (beautiful red). V katalogu z roku 1934 není. Byla uvedena na trh asi později. Ještě čekám odpověď ze Slovenska od kolegy. Snad bude ke zvuku i obraz.
Čestmír Böhm

20.4.2009
Další mail z dneška. Lída Baarová možná existuje!
Ve sbírkovém fondu jí uvádí Arboretum Technické university ve Zvolenu. Problém je, že inventurní seznam je k roku 2004. Ale nezbývá než se zeptat.
Č. Böhm

24.4.2009
Tak myslím, že hledání je u konce. Po počátečním tápání se podařilo najít kamaráda, co dal tip na kamaráda, co taky nic nevěděl, ale věděl, že někdo by mohl vědět a tak dál. Lída Baarová je na světě!
Pokud budete chtít, můžete citovat přímo strýce Jana, protože on nejlépe věděl o čem píše.


Jan Böhm, Blatná:
Dvacet let československých růží
1938, strana 67:


´Lída Baarova´
Rosa tea hybrida.
Semenáč od Ophelia. {J. Bohm 1934}


Poupě typu pravé Ophelie, tedy ušlechtilé, podlouhlé, pohárovitě stavěné, střední velikosti, roztomilé. Jest neseno na dlouhé, přímé a pevné stopce. Květ dosti plný, dobře stavený, velmi trvanlivý, opět připomínající na mateční růži. Barva však velmi odlišná od růže mateční, jest jemně lososově růžová, tak čistá, jak jen u málo, které růže najdeme, při tom tak trvanlivá, že ani v největším vedru se nemění. Vůně jemná, lahodná.
Rostlina stejně silná a zdravá jako u růže ´Ophelia´, přímých vyhonů, s daleko od sebe rozestavenými menšími ostny, naprosto zdravá. Květenství přebohaté, od jara do podzimu. List velmi velký, typický, olivově zeleně zbarvený, nepodléhající chorobám a odolný vůči insektům. Odolnost úplná a to jak proti mrazu, kde stačí spodní část rostliny chrániti zemí, tak i proti chorobám. Výborná růže pro řez květů, skupiny, záhony, ku šlechtění na stromky i výborná pro rychlení. 4.“

No a k tomu ještě fotka od Vladimíra Ježoviče. Víc se asi vybádat nedá. Jen mi vrtá hlavou ta barva. Je dost podobná původní Ophelii.
Ing. Čestmír Böhm




Tolik malá „detektivka“ s pátráním po růži pojmenované po Lídě Baarové.
Doufám, že mi jednou vykvete na zahrádce, vedle Vlasty Buriana. Zatím si mohu občas zahrát písničku S.E.Nováčka a K.M.Waló  "Růže nad mojí mříží",  kterou Lída Baarová nazpívala na desky s orchestrem R.A.Dvorského v roce 1940 (vyšla na CD vydavatelství Radioservis v roce 2006). Chcete si ji poslechnout? Můžete…

(pokračování za týden)

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 22. 10. 2010.