Stanislav Rudolf: Můj zimní sen
Ovšem vypravit se někam na pár dní si zalyžovat, to je vždycky můj zimní sen. Proto mám rád zimní prázdniny našich vnoučat! Obvykle vyrážíme společně na hory. Moje manželka Jarka jede pochopitelně také, ale ne jako lyžařka, nýbrž jako naše ochránkyně, sponzorka, humanitární pracovnice zajišťující nám i na sjezdovkách i v ubytovně kaloricky hodnotný přísun potravy.
Zdeněk Pošíval: Té noci svítil úplněk (12)
Seděli jsme ve srubu na špalcích. Nebylo to proto, že dosud nebylo nač se posadit. V řazení důležitosti věcí byl pro Zubřici mnohem podstatnější požitek z našeho zastřešeného domu, než potřeba osvětlit sdělení, které mi v prvé chvíli vyrazilo dech. Chtěla si náš dům prostě vychutnat. „Je to tu pěkné, viď?“ pravila po dlouhé odmlce. „Taky se mi tu líbí.“ „Kdy uděláš stůl, lavice a postele?“ „Nejprve doděláme dům,“ řekl jsem, nutil se ke klidu a předstíral ho. „Musím vyrobit rámy do oken a zárubně dveří. Vymazat škvíry mezi kládami mechem a jílem. A taky chci udělat patro nad Bělčiným stáním pro uložení suché píce.“
Ivan Kott: Divná hudba dob nekalých
Čtyřiačtyřicet stran této kroniky z let svobodě a tudíž i jazzu nepřejících, končí pochopitelně sametovým převratem, a pak už se autor věnuje době polistopadové a postavení českého jazzu v ní. Objevují se nová jména i nové formace ...
Miloslav Švandrlík: Kdyby přišla potopa / Pověst holiče Hakýrka
Právě včera večer, když jsem dojídal svou porci čevabčiči, mě napadlo, jak bych se asi zachoval, kdybych nějakým tajným znamením dostal předběžnou, avšak zaručenou zprávu o nové potopě světa. Nejprve se dostavil záchvat lidumilnosti. Řekl jsem si, že bych okamžitě zalarmoval celou naši veřejnost, upozornil ji na strašlivé nebezpečí, které jí hrozí, a dal bych tak možnost záchrany širokým masám bez rozdílu pohlaví nebo náboženského vyznání.
Sloupky Jiřího Menzela (14)
Žijeme na nemocné zeměkouli o kterou se pořád někdo pere. O nadvládu nad světem zápasily velmoci, po diktatuře touží pořád ještě zbytky proletářů všech zemí, tu a tam by jí chtěl mít kdejaký blázen. Zbrojařské společnosti by rády viděly, aby se jim nikdo nepletl do rozhodování o tom, kdy a kde má být nějaká válka.
Milan Markovič: Nebojme sa trápnych rozhovorov!
Rozhovor, taká bežná vec! – poviete si. Čo svet svetom stojí, sa ľudia zhovárali. Dokonca aj takí, čo rozprávať nevedia. Ba čo viac, istý druh rozhovoru vedú aj zvieratá a veru aj hmyz, prinajmenšom o včelách je to dostatočne známe. A keď som raz popri dunajskom ramene uháňal na bicykli pred mračnom komárov a modlil sa, aby mi práve v tej chvíli nespadla reťaz, ťažko by ma bol dakto presvedčil o tom, že sa na mne tá háveď nedohovorila.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (18)
Jednou, když už jsem chtěla zavřít boudu a vypadnout na oběd, objevila se ve dveřích Simona. Vůbec jsem se na ni neutrhla, jak bych to zcela určitě udělala v případě, že by pět minut před dvanáctou někdo cizí ještě opruzoval, ale naopak jsem ji velice srdečně přivítala. Za Simonou vpadli dovnitř i její dva chlapečkové. Daneček a Oldříšek byli pěkná čísla!
Ivo Fencl: Sněžná pohádka (1)
Jeden mládenec zval neustále svou dívku na výlet. Ona se dlouho zdráhala, až jednou svolila. Šli večerem, na čepice se jim snášel oceán jemných vloček a bílá krajina ostře křupala pod botami. Až se vzali ze vší té krásy za ruce. Ale najednou před nimi stojí někdo třetí. Nějaký cizinec. A jako z ledu. "Nemohl bych jít kousek cesty s vámi?" „A kdopak jsi?" zeptalo se to děvče ostražitě. "Jmenuju se Lorenc!" Šli a povídal o království bílých králíků, kteří sněží. Jednou se otřesou, sype se sníh prachový, otřesou se podruhé, prší krystalky ostřejší než štěrk, potřetí, a je tu peří, měkké pro podušky různých usínajících miminek.
Rudolf Křesťan: Pod tlakem tlačítek
Děti se rodí proto, aby se s nimi rodily i historky o dětech. Připojuji příklad ze současnosti. Při rodinné procházce po horách se náhle zvedl prudký vítr a mrňous se otázal svého táty: „Jak se ten vítr vypíná?“ Žijeme v době tlačítek, vypínačů, knoflíků, kláves a dalších stiskátek. Už od útlého věku nestačí, aby se děti učily tlačit pouze na nočníku.
Antonín Suk: Divočák
Nad Novým rybníkem ležela spousta sněhu. Každý, kdo po této peřině přešel, nechal za sebou ne stopu, ale brázdu, a to hezky hlubokou. Chuděry myšky to měly jednoduché. Budovaly si labyrint svých chodbiček pod vysokých sněhem. „Heč – kočičáci a sůvy - tady na nás nemáte!“ Snad jen ten krvežíznivec – kolčava. Ale těch zase není tolik.
Jan Jurek: Paradoxy partnerského soužití
Tos přehnal, Miláčku … tak se jmenuje další již dvacátý druhý soubor povídek různých autorů vydaných nakladatelstvím Listen v edici „česká povídka.“ Hned na úvod je třeba říct, že je to soubor literárně zdařilých příběhů o problémech, které plynou z partnerského soužití. Objektivně lze konstatovat, že jednotlivé povídky mají spád, napětí, zajímavou klíčovou zápletku s nečekaným rozuzlením.
Martina Fialková: Proč bychom se nepřiznali ...
Už před létem vyšla další útlá knížka autora nedávno zfilmované "vodácké bible". Televizní seriál nesl stejný název jako autorova prvotina Proč bychom se netopili. Autor mnoha dalších úspěšných titulů napsal svoji nejnovější knížku jako odpověď na lavinu otázek, kterou ho zasypali čtenáři-diváci po odvysílání seriálu o vodácké partě. Jak to bylo doopravdy?
Helena Dohnalová: Dámské koníčky
My ženy jsme už takové. Většina z nás, když se zamiluje, chce se svým vyvoleným sdílet vše. Jako by nám nestačilo, že máme aspoň na čas jeho srdce a společnou postel, pokud ne rovnou domácnost. Rády bychom se vloudily i do jeho mozku a snad proto se tak často ptáme: „Na co myslíš, miláčku?“ Buďme rády, když nám odpoví: „Na Gambrinus, lásko.“
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (5)
S Richardem Halliburtonem jsem se seznámil zhruba před sedmnácti lety. Samozřejmě prostřednictvím jeho knihy Za novými světy. Byl to on, kdo přišel s nápadem etapově proplavat určenou trasu, včetně šesti komor panamské přehrady. Zalovil jsem v knihovně a knihu vytáhl. „Ano, pane Halliburton, byl jste to vy, co mě před patnácti lety inspiroval, abych jako dítě plaval nonstop z Radotína po Berounce a Vltavě až na Císařský ostrov do Prahy.