Miroslav Sígl: Zemřel Ludvík Kundera, přítel mělnického Oldřicha Wenzla
Z Kunštátu na Moravě mi došla hned po ránu smutná zpráva: letošní jubilující devadesátník Ludvík Kundera (*22. března 1920) skonal v úterý 17. srpna 2010. Jak je to dávno, kdy jsme se poprvé viděli v redakci Mladé fronty v roce 1945, kdy Ludvík končil po válce nedokončené studium Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kdy se na studiích seznámil s budoucím právníkem Oldřichem Wenzlem z Mělníka, a kdy začal psát do Mladé fronty a přispívat do dalších časopisů, až si opatřil zaměstnání v brněnském deníku Rovnost.
Jitka Dolejšová: Konec přechodníků v Čechách?
Už několikrát měl namále, ale stále žije. Na internetu se lze dočíst o „Klubu za renesanci přechodníků v jazyce českém“ nebo o „Českém hnutí za legalizaci přechodníku“. Naše čeština obstojí i ve srovnání s anglickým předminulým časem – k vyjádření použije přechodník minulý: Sebravši odvahu, odeslala svůj článek šéfredaktorovi. (Autorka nejdřív sebrala odvahu a až potom odeslala článek - ale odeslání už také proběhlo).
Dobromila Lebrová: Jules Laforgue, francouzský básník
Bývá nazýván náměsíčníkem, člověkem, který se zrodil s měsíčními paprsky ve svém mozku. Svého ducha považoval za „stín“. Svým dílem bývá zařazován mezi symbolisty i impresionisty, ale také ho někteří, vzhledem k jeho osudům a přátelství s nimi, přiřazují k tzv. „prokletým básníkům“. Dalo by se ale spíše říci, že byl kdesi na okraji všech těchto směrů, ale i v životě byl také vždy kdesi na okraji, zcela sám. - Svůj pesimismus skrýval pod výrazy ironie a sebeironie i skepticismu.
Ondřej Suchý: Když psal mladý Werich cenzorům
Rád si listuji ve starých časopisech. Největší potěšení mi dělají staré ročníky Kinorevue z třicátých a čtyřicátých let. Z jejich stránek na mě dýchá sladká vůně doby, kdy film, jeho tvůrci a především pak herecké hvězdy byly pro tehdejší mládež středem vesmíru. Často v nich nacházím články inspirující, často zvažuji, zda by nebylo dobré z nich něco připomenout dnešním čtenářům.
Dobromila Lebrová: Robert van Gulik, holandský spisovatel, překladatel, hudebník, kaligraf, vědec a diploma
Osobnost Roberta van Gulika byla tak mnohostranná, že lze jen velmi těžko určit pořadí důležitosti jeho činností. Byl jazykový génius, ale nejen to - pronikl do orientálního umění tak, že byl vynikajícím kaligrafem čínského písma a také hráčem na čínskou sedmistrunnou citeru, nazývanou čchin. Byl uznávaným odborníkem na starověké čínské právo a současným ctěným diplomatem, obzvláště v politicky citlivých zemích - Japonsku, Číně, Indii, Libanonu, Sýrii, Malajsii, Libanonu a v Koreji, také ve Spojených státech.
Dobromila Lebrová: Hans Christian Andersen, dánský pohádkář
Když jsem jako malá slýchala a později četla Andersenovy pohádky v překladu Jaroslava Vrchlického, vydané v r. 1902, nemohla jsem pochopit, jak Uspavač, v pozdějších překladech Ole Zavřiočka nebo také Hajaja, mohl přijet přímo pod okna malého Hjalmara. Když se mi pak povedlo dostat se do Kodaně, najednou jsem všude viděla pohádky Hanse Christiana Andersena.
Pavel Loužecký: Workshop herecké výuky pro mládež na zámku v Hrubšicích
Na zámku v Hrubšicích nedaleko moravských Ivančic pořádá už desátým rokem Jessica Horváthová se svojí firmou CASTING STUDIO CINE-JESSY s.r.o. o prázdninách zajímavý a velmi prospěšný Workshop herecké výuky pro mládež, kterého se pravidelně účastní vždy dvacet dětí ve věku od 13 do 18 let z celé republiky.
Jan Řehounek: Polabský knižní veletrh 2010
Codex Gigas – Ďáblova bible bude na letošním sedmém ročníku Polabského knižního veletrhu zaslouženě přitahovat na výstaviště v Lysé nad Labem spoustu návštěvníků. Vždyť od září do prosince 2007, kdy byl její originál zapůjčený ze Švédska poprvé vystaven v pražském Klementinu, se na ni přišlo podívat 62 000 lidí. Replika, která bude vystavena v Lysé nad Labem, je od originálu k nerozeznání.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (22)
TAKE IT EASY! Teď neukazuji, že umím anglicky. Znám několik desítek slov a několik frází. Můj mozek se již více nenaučí. Zaměstnávám jej přes limit. ČAS! Ten věčně omílaný neřád. Dítě se naučí mnohému, ale dědek má už tolik starostí a hlavu přeplněnou vzpomínkami, že je do ní marné investovat. Přiznám se, že mne příliš nedojímá, když slyším, že devadesátiletý Gruzínec dostal vysokoškolský diplom za dálkové studium elektrotechniky.
Dobromila Lebrová: Carl Gustav Jung - švýcarský lékař a psycholog
Carl Gustav Jung byl švýcarský psychiatr a zakladatel analytické psychologie. Jeho osobnost byla značně složitá a jeho dílo velmi rozsáhlé, takže lze projít pouze útržky jeho života. V každém případě ovlivnil a posunul evropské myšlení mnohem dále, než si ještě dokážeme sami uvědomit. Možná odborníkům - psychologům a psychiatrům je to jasnější...
Miroslav Sígl: Ohlas na vše inspirující, co je spojeno s Pozitivními novinami
Milý kolego šéfredaktore Pavle Loužecký, soudobý průkopníku nových překvapení, vyvolal jste i ve mne novou iniciativu, už jsem si přestával věřit, zda budu mít pro Pozitivní noviny ještě dostatek námětů, ale teď se mi ten obzor rozšířil Vaší nabídkou ke spolupráci na všem zajímavém, pozitivním, povznášejícím - sděleným prozatím stručnou formou v krátké informaci či zprávě, z čehož může být časem i reportáž, rozhovor, jakýkoliv novinářský žánr.
Dobromila Lebrová: Gottfried Keller, švýcarský spisovatel, kritik, malíř a politik
Gottfried Keller byl jedním ze švýcarských, německy píšících spisovatelů devatenáctého století, kteří už v době svého života překročili svým věhlasem hranice Švýcarska. Vzhledem k tomu, že u nás celkem švýcarská kultura není obecně známá, není příliš známá ani tato pozoruhodná osobnost. - Je označován jako představitel tzv. měšťáckého realismu, později kritického realismu.
Václav Pačes: Geny se nedají patentovat
EXKLUZIVNÍ REPORTÁŽUž jste někdy slyšeli o Ústavu molekulární genetiky Akademie věd? Já jsem o něm například neměl ani tušení až do okamžiku, dokud jsem se osobně neseznámil s jeho bývalým ředitelem a rovněž bývalým předsedou Akademie věd profesorem RNDr. Václavem Pačesem, DrSc., od něhož jsem dostal pozvání, abych pro Pozitivní noviny natočil reportáž z tohoto špičkového vědeckého pracoviště s tím, že mi celý ústav představí takříkajíc zevnitř na vlastní oči.
Egon Wiener: Sychrov - pohádkové sídlo Rohanů
Na zámku Sychrov koncem února roku 1914 zavlály černé prapory. Zemřel kníže Alain Rohan, 12. vévoda z Montbazonu a Bouillonu, princ z Guéemené, Rochefortu, jehož rod od 11. století ve francouzských dějinách patřil k nejvýznamnějším. Rohané byli starou bretaňskou šlechtou, rodinnými svazky spříznění s řadou evropských panovnických rodin. Jejich rodové heslo znělo: „Králem nemohu, vévodou nechci být – jsem Rohan“.