Vladimír Vondráček: O třech služebních cestách

Nevím, zda se po tak dlouhé době ještě hodí vzpomínat na dobu nesvobody, ale snad bude dobré si trochu připomenout, v jaké části světa jsme do konce roku 1989 žili! A tak si zde nyní dovoluji popsat alespoň několik svých dojmů ze služebních cest v letech 1970 až 1985. Všechny tři směřovaly na východ od železné opony, neboť na opačnou světovou stranu jsem nikdy nebyl „nominován“!

Iveta Kollertová: Rozhovor se zrcadlem aneb Zrcadlo, zrcátko, řekni mi...

Nastavuji den co den svou tvář pomyslnému zrcadlu a čekám. Netuším na co... snad na změnu barvy kůže, na jiný výraz v očích. Stále se mi ale vrací smutný odraz oteklých víček. Kolik mám času? Ráno co ráno jsem poslouchala, jestli se mi ozve vzdálený kukaččí hlas a počítala jsem... Člověk se upne i na maličkosti - dvojí kuknutí vám vaše zrcadlo rozbije na malé kousky.

Jakub Srovnal: Zkusme se vrátit zpět aneb Než se ta písnička ztratí (2)

Toho roku léto v Kelči bylo velmi úmorné. Vše živé bylo znaveno, a tak se Karel rozeběhl bos k nedalekému rybníku se osvěžit. Nedošel daleko, neboť ho v půli cesty uštkla zmije. Kamarádi se kolem něho seběhli. Principál Choděra rozpálil kudlu, kterou chtěl odstranit jed z rány. Noha začala rudnout. Dr. Paulus zraněného prohlédl a nařídil okamžitý převoz do nemocnice v Hranicích. Zde si Hašler poležel tři neděle.

Zdeněk Wachfaitl: Výstava děl akademické malířky Jožky Ryšavé

Tištěná blahopřání s jejími malbami květin jsou jako ilustrací její práce a sama o sobě mluví o jejím upřímném a vášnivém vztahu ke kráse a barevnosti květin a kytic s pojetím stolní dekorace, určené k vytvoření slavnostních chvil a pro uklidnění někdy až příliš rozbouřených citů v každodenním životě. Jí malované kytice, ať už polních květů, jejích oblíbených pivoněk nebo gladiol, zralého obilí s červení máků a modří chrp, jsou vždy citlivě pojaty tak, aby vyzařovaly téměř mateřskou péči o výsledný dojem z námětu i provedení. Tímto způsobem malířka přibližovala a rozdávala krásu svými obrazy, kterou lze i dnes z jejího díla zachytit, vidět a pochopit. Její dílo má stále co říci, neboť z něj jí vložená krása stále promlouvá.

Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (1)

Chci ti moc poděkovat, že jsi mi "umožnila" tuhle cestu. Bez Tvého povzbuzování a Tvé pomoci bych asi nikdy neodjel... Je to k neuvěření, co se mi všechno honí v hlavě od té chvíle, co letadlo odstartovalo z ženevského letiště... asi proto, že jsem se konečně poklidně usadil po tom všem shonu a také si uvědomil, že se už na tom nedá nic změnit.

Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (2)

Ráno vstáváme nekřesťansky brzy. Chceme zanechat stopy svých barbarských chodidel v písku na historicky nejstarší osídlené části Sri Lanky. Těšíme se na starověké královské město Anurádhapura, ve kterém se našly důkazy o lidském osídlení již z doby železné v 5. stol. př.n.l. Leží na severu Sri Lanky a po více než tisíc let bylo nejen hlavním městem na ostrově, ale patřilo i k největším městům na světě.

Miroslav Sígl: Máj na ručním papíru před 200. výročím narození K. H. Máchy

Na samém počátku rodokmenu moderní české poezie je právem jméno jejího knížete Karla Hynka Máchy (1810 – 36). V příštím roce budeme vzpomínat již 200. výročí jeho narození. Jako první přicházejí v předstihu Obec spisovatelů, Klub 3. tisíciletí Soni Kodetové a společnost Excellens paper s bibliofilským vydáním poémy Máje – básně velkolepého rozměru o životě a smrti, o věčnosti a pomíjivosti, o vině a trestu, o božím a lidském řádu, o daleké mučivé pouti reálné a metafyzické.

L.Háva - J.Vlastník: Nejen o šansonech

Článek o této zpěvačce vychází, dá se říci, s křížkem po funuse. Po prázdninových měsících se už relace Šanson, věc veřejná nevysílá. Rozhlas tak pokračuje ve své tradici, že úspěšné relace ze svého programu vyřazuje. Když se to stávalo za totality, dalo se pochopit. Politická moc si nepřála, aby v zemi vniklo něco, co by mohlo být populárnější než je ona sama.

Ivan Kott: Dvakrát za hudbou do Národního

Děj začíná svatbou Orfea s Eurydykou, která však byla při trhání květin na louce uštknuta jedovatým hadem a umírá. Orfeus se za ní vydává do podsvětí, aby za pomoci zpěvu vyprosil její návrat na zem. Musí ovšem nejprve svým zpěvem uspat převozníka mrtvých Chárona, aby mohl na člunu přeplout do podsvětí a zde obměkčit Plutona, který nakonec s propuštěním Eurydyky souhlasí.

Zdeněk Reich: Australské lovy Václava Židka

Hned na začátku bych chtěl zbavit laskavého čtenáře hrozivé představy šéfredaktora Pozitivních Novin, Václava Židka, plížícího se vyprahlou australskou buší, s ostře nabitou kulovnicí, střílejícího klokany a jiné australské vačnatce. Skutečností je, že přítel Václav loví na dálku, obvykle však pomocí internetu a dobrého slova a jeho kořistí jsou různí autoři-protinožci, původem ale ze země pod Řípem.

Václav R. Židek - Milada Kozáková: Vzpomínka na Eduarda Ingriše

Budou tomu již dva roky, kdy jsem jako dopisovatel Českého dialogu napsal „Výzvu“ na vytvoření pamětní desky již zemřelému hudebnímu skladateli Eduardu Ingrišovi v Praze. Jelikož se do dnešního dne se má výzva nesetkala skoro se žádnou odezvou a já sám ji považuji za velmi důležitou, rozhodl jsem se ji, včetně článku paní Kozákové, zopakovat na našich webových stránkách Pozitivních novin. Kdo ví, možná se někdo najde, koho můj nápad zaujme a dovede ho do samého konce.

Jiří Prášek - Miroslav Vejlupek: Také naše současnost bude jednou historií

Pane Prášku, zajímalo by mne, zda ředitel muzea musí mít vystudovánu historii, nebo zda se k takovému postu vypracoval z oborů příbuzných… | Ředitel muzea samozřejmě nutně nemusí být historik, ostatně historie je pouze část oborů, kterými se muzea zaobírají. Znám ředitele vystudované přírodovědce, geografy, učitele, ekonomy... Ptáte-li se na mě, tak já jsem vystudoval historii na filozofické fakultě brněnské univerzity.

Michal Dlouhý: Vypátraná nevěra

Na četnickou stanici Dobrá u Frýdku byl počátkem června 1924 zařazen vůdce služebního psa, strážmistr Karel Heller se svým svěřencem. Strážmistr Heller absolvoval v pořadí II. kurs pro výcvik služebních psů četnictva a jejich vůdců, který se konal v Nových Hradech v jižních Čechách. Během 12 týdnů trvajícího výcviku dostal německý ovčák Astor, odrozenec z prvního chovného kmene československých četnických psů a jeho pán Karel, základy nezbytné pro výkon četnické pátrací služby.

Milan Turek: Zabíjačkové karminy a rafinézní erotiky

Ke klukovským povinnostem patřilo roznášení polévky s kousky čerstvě upečeného masa, několika jitrnicemi, či hrstkou čerstvých, ještě teplých škvarků. Několikalitrová konvička obsahovala poklady a byla potěšením pro příbuzné či vyrovnáním dluhu za pomoc na poli. Však teprve když zabíjačka končila, nastával čas karminy.