Publicistika – J+O Suchý
Ondřej Suchý: Hlas Karla Černocha nám bude chybět
Naše společná láska byl svět filmu. S filmem měl Karel hodně společného. Málokdo například ví, že celých deset let (od roku 1959) pracoval jako rekvizitář Filmového studia Barrandov. Traduje se, že když ho tam začátkem šedesátých let zaslechl prozpěvovat a brnkat na kytaru Jan Werich, řekl mu tehdy: „Poslyšte, vy byste měl zkusit zpívat lidem na jevišti.“
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (11)
V době, kdy začínám psát tyto řádky, chybí Cardinálu Nerminovi–Lupinovi III. do jeho prvních narozenin pár týdnů. Přestože v poslední době díky svým prázdninovým kamarádům, kteří u nás stále ještě přebývají, značně zdivočel, oslavu narozenin si určitě zaslouží.A tak se za jeho zády řeší, jaké dary by ke svému významnému životnímu jubileu měl dostat.
Ondřej Suchý: Český film, herci, herečky a Miloš Fikejz
Už je to nějaký týden, co nakladatelství Libri vydalo v pořadí druhý díl unikátního projektu dlouholetého pracovníka Národního filmového ústavu, filmového encyklopedisty a fotografa Miloše Fikejze – ČESKÝ FILM – Herci a herečky. Po celou tu dobu přemýšlím, jak nejúčinněji upozornit na tyto důležité knihy co největší okruh filmových fanoušků, hledajících nejčastěji odpověď na otázky, co se stalo s některými jejich oblíbenými herci po nichž jakoby se slehla zem.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (21)
Nejsem tak domýšlivý, abych se domníval, že jsem od loňského listopadu svým vyprávěním zaujal nějakou větší skupinu posluchačů. Nebylo jich mnoho, ale jsem šťastný, že jsem se díky elektronické poště mohl několikrát přesvědčit o tom, že jsou. Dnes chci všem poděkovat. Přátelé, umožnili jste mi, abych si při psaní těchto drobných vzpomínkových střípků promítal v duchu zážitky, které mi dělaly v minulosti život šťastnějším. Ještě jednou – dík!
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (20)
Přestože měl Leonid Jengibarov ve Stínech zapomenutých předků jen malou roličku, přál jsem si ten film mít jednou ve své filmotéce na videokazetě nebo DVD. A tak se konečně dostávám k důvodu, proč jsem se tu dnes rozpovídal o velkém filmaři a jeho jednom velkém díle. Když jsem letos v září slavil narozeniny, dostal jsem nečekaně Stíny zapomenutých předků - dokonce hned od dvou různých lidí!
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (19)
Před časem jsem se zde zmínil o tom, že se mi podařilo vypátrat kde a jak tato někdejší dětská filmová hvězda žije. Končil jsem větou: ‚Už se těším, až mu napíšu „májový“ dopis.‘ Ten dopis jsem skutečně napsal, v něm řadu otázek, a doktor Michal Staninec, úspěšný stomatolog ze San Franciska, mi na něj nedávno odepsal.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (18)
„Československo pro mě bylo a je první láskou, na kterou se nezapomíná,“ řekl ruský herec a režisér Oleg Tabakov českým novinářům, když loni zavítal se svým moskevským divadlem Tabakěrka do Prahy. Kolik umělců z Ruska či z bývalých svazových zemí vyslovilo už v minulosti podobná svá vyznání a obdiv! Skladatelé populární hudby nejednou opěvovali krásu našich měst, Prahy a Karlových Varů.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (17)
Když v Praze točil režisér Miloš Forman svůj slavný film Amadeus, byl už americkým občanem. Lidé, kteří neměli s jeho filmem nic společného, neměli k němu snadný přístup: Vše tehdy sledovala státní bezpečnost. Ani já neměl žádný obhajitelný důvod, proč Miloše Formana osobně vyhledat. Byl jsem sice novinářem, ale rozhovor s ním by mi v žádných našich novinách neuveřejnili.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (16)
Andrej Chalimon, který si jako malý kluk zahrál hlavní dětskou roli v našem oscarovém filmu Kolja, oslavil na letošním 47. Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně své sedmnácté narozeniny. V příběhu malého Kolji je dojemná scéna, kdy se Kolja v Praze ztratí. Trochu podobné dobrodružství prožíval kdysi malý kluk Pepíček v československo-sovětském filmu V šest ráno na letišti, který měl premiéru na jaře roku 1958.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (15)
Bylo to v zimě roku 1960. Jako patnáctiletý jsem se tehdy krátký čas učil truhlářem. Chodíval jsem na tramvaj už ve čtvrt na šest ráno, což bylo pro mě, pro kluka, který v té době hrál občas až do noci někde na basu, dost kruté. Jednou jsem vyrazil do práce, všude ještě tma, svítily jen pouliční lampy, mrzlo až praštilo, když tu jsem uviděl nedaleko Židovského hřbitova stojícího muže, který se skicákem v ruce kreslí jedno ze zdejších pražských zákoutí. Nevěřil jsem svým očím – byl to Jiří Šlitr.
Ondřej Suchý: Lesk i stesk na Karlovarském festivalu
Abych zůstal věrný názvu Pozitivních novin, začnu tím pozitivním. Pro mě osobně bylo pozitivní už samo to, že mě k sobě pozval rodilý Karlovarák, muzikant a herec Ladislav Gerendáš. (Zahajovali jsme tam hned druhý festivalový den v Městské galerii na Staré louce výstavu obrazů a plastik našich kamarádů Petra Pěnkavy a Tomáše Prolla.)
Ondřej Suchý: Petr Pěnkava, šťastný malíř a kamarád ze Šemanovic
Nevím už, zda moje matka nemusela v roce 1952 nakonec dokonce pokleknout před ředitelem osmiletky v Praze–Nuslích, kam byla předvolána, aby vysvětlila moje počínání. Sám si už na to nepamatuji a znám to jen z doslechu: Když soudružka učitelka vyzvala v hodině kreslení žáky 1.B aby namalovali jablíčko, přihlásil jsem se prý s dotazem, zda mám namalovat jablíčko surrealistické anebo kubistické.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (14)
Tentokrát vzpomínám na filmového herce, se kterým jsem se nesetkal a přesto patří k hercům mně blízkým – na Vjačeslava Tichonova. Obdivovali jsme ho a jistě by udělal mnoha pamětníkům velkou radost i dnes, pokud by se u nás opět objevil na filmovém plátně nebo televizních obrazovkách. Bohužel, nic takového se už po mnoho let nestalo, což považuji za velkou křivdu.
Ondřej Suchý: Kam se ztratila Alena Martinovská?
Stala se pro mě hvězdou ve druhé polovině padesátých let, kdy jsem si ji zapamatoval ze tří filmů. V té době jsem prožíval životní úsek od deseti do patnácti let. Zajímavé je, že jsem si ji nikdy nezapamatoval jménem; byla pro mě jen půvabnou plavovláskou, která se mně líbila a se kterou jsem prožíval její neveselý osud a zklamání ve filmech Komedianti a Snadný život.