Literatura – Zamyšlení
Egon Wiener: Pokladní
Svět podle Karla Poláčka, svět První republiky, iluze, která měla tvář Hugo Haase, Ference Futuristy, Vlasty Buriana. Svět podle Pláničky a Bicana. Svět, kde obchodní dům byl tak maximálně Bílá labuť, Brouk a Babka, Baťa a Dům potravin. Blažená doba prastarého kvelbu se zvonkem nade dveřmi. Vše kolem obloženo dřevem, prodavačka s majitelem. Ústřední postava – paní pokladní za pokladnou. Většinou to byla ta, která všemu v obchodě šéfuje a velí. Manželka majitele obchodu. Jedno, zda na korze, nebo v zapomenuté vesničce kdekoli v Čechách Vojtěcha Rakouse.
Vladimír Cícha: Čtvrtý rozměr
Odebírám a čtu několik krajanských novin a periodik a teď k takové možnosti internet dodal další. Nebudu všechna jmenovat, všem redaktorům a vydavatelům ale patří dík za jejich práci. Coby důchodce, penzista, senior, případně označený jako budižkničemu, tedy člověk už nic nevytvářející za odměnu, mám teď na jejich čtení více Času. Už nejednou jsem si připomněl vzpomínku své ženy na jejího dědečka, majitele usedlosti kdesi na Moravě, který věnoval svou pozornost hnězdám, vesmíru a tomu či onomu druhu metafyziky, odsuzován za to svou pracovitou a praktickou manželkou, a posléze považován v rodinném kruhu (a možná sousedy z vesnice, kde se svou ženou žil) za jedince nejen neužitečného, ale i pošetilého.
Vladimír Cícha: Pro časy dobré, horší i zlé
Jinými slovy... pro každou dobu, každou situaci. Po mnoha letech života v novém domově, ve veliké zemi, připomínám si situaci, jev, v mé původní domovině běžný, normální, dokonce všeobecný. Tím je v Čechách vlastnictví chatičky, chaty, chalupy, usedlosti v pěkné krajině, dále od hlavního, nebo jiného velkého města. Dále od trvalého bydliště. Pokud mne paměť nemýlí, tak ze všech mých známých a příbuzných mojí ženy jen jeden synovec žijící v Praze chatu ani chalupu nevlastní, další tři její příbuzní nežijí v žádném velikém městě.
Egon Wiener: Vrtěti ocáskem na pozdrav | Poslouchej a mluv | Co obestře a zůstane na košili
Kdo má to štěstí, že ho má? Kdo tohle ještě umí? Když voříšek zavrtí ocáskem, jsem na jeho straně a on to ví. Jsem připraven mu všechno odpustit. On každý, u nás na dvorku, kdo má ocásek, o tomhle dobře ví a každý to už vyzkoušel. Tuhle někdo zapomněl zavřít okno před bouřkou, a co čert nechtěl, vítr za něj všechno dokončil. Dočista je rozmlátil. A bylo velké pátrání. Jeden to sváděl na druhého, štěkal, mňoukal, hafal, pištěl, chrochtal, hýkal, bučel, mečel, až, z ničeho nic, celý dvorek, do poslední myšky, no, co myslíte? Vrtěl ocáskem a dělal, že on nic, že se jen na dvorku s tím druhým přel, bude-li z toho mraku pršet, či z něj padat sníh.
Pavel Vrána: Ještě trochu o Vánocích
Doma je krásně, voňavo, vánočně. Do Štědrého dne zbývají už jenom dva dny. Žena peče ještě nějaké cukroví, míchá polevy, zdobí, co napekla dřív, a já, jako kdysi v dětství, každý kastrůlek od těch dobrot vyškrábu lžičkou a když se můj malý vnouček Kuba se svojí babičkou nedívají, ještě ho pečlivě vytřu periodicky olizovaným prstem. Dával jsem Kubovi taky líznout a do toho předsvátečního požitku jsem ho chtěl zasvětit, ale jemu to, z nějakého důvodu, nechutnalo.
Egon Wiener: Anglicky | Brýle, co se nosí v Liberci, v Jablonci... | Flašinety pod Ještědem
Anglicky? Má první svatba byla v angličtině, přímo v Londýně. 30. prosince v 11 hodin roku 1968. Superintendant, co nás oddával, se nespokojil pouze s obligátním „yes“, ale požadoval opakování celých pasáží manželských povinností v angličtině. No a jsme u jádra téhle řeči. Bylo mi devatenáct, měl jsem po vojně, tehdy to byly dva roky odloučení od maminky a angličtiny, co jsem pochytil ve školních lavicích. Češka, co si mě vzala, uměla anglicky velmi dobře.
Ivo Fencl: Columbovo neúplatné vítězství nad nad lží a nenávistí
Vyhraje havlovská (a jakákoli) pravda nad lží a nenávistí? A zvítězí-li, opravdu vždy? Možná. Ale taky podle toho, za jak dlouho vítězství čekáte, že… A ctihodný pan Peter Falk je dnes každopádně nemocný a pravděpodobně nikdy už žádný díl slavného televizního seriálu nepřitočí. Kdo ho nahradí? Musím přiznat, že jsem Falkem ztvárněného detektiva v dětství nijak nevyznával.
Ivan Fontana: Paradoxy a paralely (1)
Trávník je košilí kopců a šlemi hor. | Nedělejte si iluzi o svobodě. Odečtěte od ní svobodu jednotlivce. | Rány osudu: zbytky tortury, proti nimž je každá doba slabá. | Kleptomanka drží straku v kleci. | Každý sluha by se rád stal pánem, ale čím je lepší, tím je nepostradatelnější. | Na kótě 365 padl celý regiment i s baronem Prášilem. |
Věra Ludíková: Hvězda betlémská / Vánoční zamyšlení
Přichází advent, vánoční čas. Přichází čas naděje, čas čekání na zázrak jednoho Boha od počátků Achnatona. Čas velikého očekávání, podobného očekávání starozákonních lidí na příchod Mesiáše. Čas vkládání velikých nadějí v to, co nás přesahuje, co daleko přesahuje nás samotné do rozměrů tajemných, dál do rozměrů kosmických. Tolik, tolik očekáváme od budoucnosti, tolik v ni věříme a jsme ochotni obětovat jí dnešek!
POUTNÍK: Zasvěcení + DISKUZE
Petr vyšel z banky, vlastně se z ní vypotácel. Alespoň uvnitř se snažil vypadat vyrovnaně a jako vždy nad věcí. Konfrontace se skutečností byla zdrcující. Na kontě není ani koruna! Opakoval si v duchu pořád dokola, neschopen tento fakt plně pochopit. Jeho společník a v této chvíli i pravděpodobně bývalý přítel, je neznámo kde, a s ním zmizely i všechny firemní peníze.
Libuše Čiháková: Taky máte pacholky děti? Tak šťastné a veselé!
Spolkla jsem něco o tom, že já po nich nejen teskním, ale občas i brečím, že bych se kolikrát za nimi rozjela třeba o půl noci, jenže jim nechci přidělávat starosti. Těm mým pacholkům, velkým i malým, milovaným. Těm, kteří při bloudění po cestičkách života škobrtají a hledají tu nejsprávnější. Dobře, že jsem už nic neřekla, že jsem se udržela.
Lekce od divokých hus
Napadlo Vás už někdy zamyslet se nad tím, proč létají divoké husy v hejnu ve tvaru V? Jako u chování všech zvířat, Hospodin i tady měl dobrý důvod, aby husy obdařil právě takovým chováním. Jakmile husa zamává svými křídly, vytvoří se zvedající proud pro husu, která letí za ní. V hejnu ve tvaru V celá skupina urazí nejméňe o 71 % delší cestu, než kdyby každý pták letěl sám.
Hana Němcová: Předvánoční sen z vánočních korálků
V obchodě mě najednou pozoruje víc nakupujících a všichni se usmívají při pohledu na naivní dítě, které poznává svět. A tak si vybírám napřed očima, pak malými prstíky beru jednu ozdobičku za druhou a chtěla bych je mít najednou všechny... ne, musím si vybrat jen pět kousků, na víc nemá tetička penízky.
Milan Turek: Vánoční vzpomínání na léta dávná (dávná...?) (2/2)
Období, kdy zemřeli oni velikáni Stalin a Gottwald, bylo charakteristickým pro združstevňování a na dědinách to nebylo zrovna přijímáno s velkým nadšením. Situaci nezlepšilo ani vypínání proudu, omezené dodávky potravin a prázdné obchody. Kdo měl sad, ať už meruňky nebo cokoliv, prodával načerno, byl boháč.