Lekce od divokých hus

Napadlo Vás už někdy zamyslet se nad tím,
proč létají divoké husy v hejnu ve tvaru V?


Jako u chování všech zvířat,
měl Hospodin i tady dobrý důvod,
aby husy obdařil právě takovým chováním.

Jakmile husa zamává svými křídly,
vytvoří se zvedající proud pro husu,
která letí za ní.


V hejnu ve tvaru V celá skupina urazí
nejméně o 71 % delší cestu,
než kdyby každý pták letěl sám.

Jakmile husa opustí hejno ve tvaru V,
najednou má pocit,
jako kdyby ji táhlo k zemi těžké závaží
a hned se opět vrátí ke skupině.

Stejně, jako divoké husy, i lidé,
kteři spolupracují a jdou stejným směrem,
se dostanou rychleji k cíli než ti,
kteří zkouší dostat se k cíli sami.

Jestli se vedoucí husa unaví,
zařadí se na konec hejna,
aby si mohla odpočinout,
a na její místo v čele hejna se posune jiná.

Kdyby lidé měli tolik rozumu jako divoké husy,
už by přišli na to,
že jejich úspěch záleží na spolupráci,
střídavě by konali těžkou práci
a sdíleli by těžkosti vedení skupiny.

Husy letící na konci hejna
hlasitě povzbuzují ty v čele skupiny.

Důležité je, aby hlasy zezadu
byly skutečně povzbudivé,
jinak to bude pouze „breptání”.

Jestli nějaká z hus onemocní nebo se zraní,
další dvě se s ní oddělí z hejna,
aby jí mohly poskytnout ochranu.

Zůstanou s ní do té doby,
než opět bude schopna pokračovat v cestě
nebo neskoná.

Poté se vydají na cestu,
aby buď dohnaly své hejno,
nebo aby se připojily k jinému.


Kéž bychom i my byli takhle obětaví,
abychom si zasloužili takové přátele,
kteří budou v případě nouze stát při nás.

Nemusíme být vědci k tomu,
abychom se poučili
od těch krásných Božích tvorů.

Stačí se pouze zastavit, 
pozorně naslouchat a hledět,
aby mohl před námi
Hospodin odkrýt své divy.

“Avšak dobytka se zeptej, poučí tě,
nebeského ptactva, ono ti to poví,
poučí tě i křoviska země,
mořské ryby vyprávět ti budou.
Kdo z nich všech by nevěděl,
že ruka Hospodinova to učinila
a že v jeho ruce je život všeho, co žije,
duch každého lidského tvora.“
JÓB 12:7-9

Jsou i tací, kteři poslouchají divoké husy...