Literatura – Zamyšlení
Hana Karolina Kobulejová: Co všechno může znamenat čas (1)
Určitě souhlasím s tím, že malé okamžiky tvoří ty veliké. A každá minuta je tak důležitá, že může tvořit dějiny. Ač na sklonku života zažijeme těch minut skoro čtyřicet miliónů a budeme si možná pamatovat jenom stovky okamžiků, vždy stojí za to prožít každou minutu naplno. Nemusíme si pamatovat minutu od minuty. Stačí, když budeme vědět, že nám bylo dobře.
Srdce
Mať tak ešte druhé srdce, ako napríklad pľúca, alebo obličky, to by bola vec. Trochu by možno bol problém, čo z citov a funkcií uložiť na stranu pravú a čo na stranu ľavú, ako rozložiť, do ktorej by prúdila krv odkysličená ...
EX INTEGRO
V plamenech pochodní tancuje stín boha války. Po studené dlažbě svatyně zvolna přichází diktátor. Pokleká. Tmavé skvrny na jeho rudém plášti připomínají mapu Impéria. Jsou od čerstvé krve... Tma. Záblesky světla v bouřkových mracích ...
Je krásne mať sny
Je krásne mať sny, i keď napokon väčšina, ak už neskončí práve fiaskom, tak skončí na hrane pochybností; a v tom bode hádaj, či pôjdeš doprava, doľava, vpred, vzad...? Je krásne mať sny. U väčšiny sa síce zobudíš ...
Život je jedno velké hledání
Byl jarní večer, kdy bych tmu přirovnal k výhledu se zavřenýma očima. Nevidíte nic, jen se vám před očima míhají různé barvy a tečky, v tom večer, kdy si člověk říká, jak nádherné je žít, dýchat, cítit všemožné vůně a prožívat to ticho v harmonii klidu.
Jan Schwarz: Bouřka
V pokoji pro hosty visí zajímavý obraz. Je na něm bárka s trosečníky: starý muž u vesla, chlapec, ještě dítě a žena; nad nimi v té bouři se zjevil Ježíš, stojí na vlnách a pozvedá k nim ruce, malíř chtěl jistě zobrazit naději Boží ochrany uprostřed burácejícího oceánu, já ale pozoruji především ty lidské tváře.
Pavel Loužecký: Přemýšlení
Přemýšlím, proč mi život připadá náhle tak nebezpečný. Snad proto, jak bez varování mizí jistosty, o které jsem se léta opíral, aniž bych si to uvědomoval .... To ale neznamená, že přestávám nové jistoty hledat. Naopak! Být opravdu POZITIVNÍ znamená uvědomovat si každý den, že všechno nemůže být pozitivní, byť bychom si to stokrát přáli.
Strom
Možná to znáte. Ten krásný pocit, když se ráno probudíte a víte, že vás čeká něco hezkého. Někdy to víte dopředu, ale někdy se takový příjemný a třeba krásný den vyvine úplně nevinně .Ale vy to cítíte už od rána. To se pak posadíte na posteli, protáhnete se a potichu pozdravíte nový den.....
POUTNÍK: Pomoc
Vlaďka sklidila talíře ze stolu. Před chvílí přivedla Janka ze školky a ve dvou se naobědvali. Slávek, její muž, slíbil, že Kačenku a Aničku vyzvedne kolem půl třetí z družiny. Pak zajdou všichni společně nakoupit. Byl pátek a v lednici, kromě jedné krabice mléka a dvou sýrů, nebylo nic. "To je neuvěřitelné, kolik se toho u nás sní," povzdychla si Vlaďka polohlasem.
strana 12 / 12