Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté! (3) - Moje knižní novorozeně
S divadelní a filmovou legendou - hercem Martinem Růžkem jsem se poprvé setkal v Praze při setkání nositelů Ceny Senior prix, která nám byla udělena Nadací Život umělce. Pokaždé jsme spolu hovořili nejen o divadle a filmu, ale také o fotbale (v té době byl předsedou Klubu přátel Slavie a já kromě Brnu jsem také fandil od dětství Slavii). Došla řeč i na cirkusové umění.
Josef Krám: Jiří Kaloč nejen v zrcadlení
V prosinci loňského roku byla v divadelním klubu Kolowrat Praha uvedena v život 71stránková kniha dvojjediného názvu – Zrcadlení (s podtitulem Nástin monografie Jiřího Kaloče) a Dopisy (význačných osobností, přátel a kolegů), kterou připravilo sdružení BJORK s vročením 2011. Stalo se tak po představení Shakespearova Richarda III. v Tylově divadle, když jejími křtiteli (nechť je tu užito toto slovo z úcty k Jiřímu Kaločovi) byli Ladislav Mrkvička, Jiří Štěpnička a Richard Krajčo.To za účasti generálního ředitele Matrixu Libora Buriana s chotí a dalších představitelů této firmy.
Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (VI. a VII.)
Považte, co se jednou stalo ve městě Táni. Hyksosský král Apopi měl pocit, že ho v noci budí řev thébských hrochů. Théby byly jediným místem, kde se za vlády Hyksosů udržela domácí vláda, a tak hyksosský král s oblibou dělal této vládě naschvály. Dnes už se neví, jak to bylo s těmi hrochy. Možná, že to byla pravda, ale třeba to ten král prohlásil jen proto, aby dělal potíže. Thébský král Sekenenre toto nařčení odmítl, a to Apopiho popudilo. Rozčilil se a pak...
Jitka Stošická – Jitka Dolejšová: Rozhovor Jitky s Jitkou o Jitce a Galerii IN
Děkuji básníkům za to, že mi posílají své básně a že se nečílí, když se všechny neobjeví v GIN. Krásně to vyjádřil básník a fotograf pan Šafránek, který mi poslal dvacet básní a v doušce stálo: „..budu rád, když vyberete byť i jen jednu z nich a ona si najde cestu k srdci někoho, koho osloví…“ Děkuji všem srdíčkovým fotografům, malířům a grafikům za to, že svolují s textovým zásahem do svých děl.
Jan Řehounek: Výlet za českou historií k sousedům
Mnozí z nás mají ještě v živé paměti obstrukce, kterými celníci obtěžovali turisty na hranicích, a to i při cestách do tzv. východního bloku. Nedávné zrušení hraničních závor nám poskytuje tehdy možnosti objevovat přírodní i kulturní krásy za hranicemi naší republiky. A nemusíme ani cestovat daleko, abychom viděli úžasné věci.
Radovan Lovčí: Umělci malující ústy a nohama
Při jedné z mých pravidelných návštěv Studijní a vědecké knihovny v Plzni se mi náhodou dostal do ruky malý letáček libereckého Nakladatelství UMÚN. Povrchní pohled do letáčku mě seznámil s nabízeným artiklem, v jehož bohaté škále nalezneme jak knihy, tak nejrůznější kalendáře, reprodukce celých obrazů, stylizované jmenovky k dárkům či například vánoční a velikonoční přání.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (22)
Abych tím svým preferováním sportu neodradil ty, kteří mu nijak zvláště nefandí, a i když asi také nejsem Čech, protože neskáču při každém úspěchu našich sportovních idolů, musím teď zařadit vzpomínky „hodnotnější“. Na katastr města Vrchlabí a do jeho okolí se vrátíme kdysi slíbeným zimním obrázkem místního zámku a pak se vrhneme do víru kultury.
Karel Šíp: Prázdninové rady amatérského cestovatele
Velké zavazadlo totiž svádí k tomu, brát si sebou i úplné blbosti. Stojíte před skříní, už jste vzali kdeco, ale v zavazadle je pořád dost místa, tak berete další a další věci, jen aby to bylo plný. Pokaždé si sebou například beru 15 – 20 triček. A vždycky v cílové zemi vidím, že takové tričko tam stojí zhruba jako žvejkačky. Já se s tím táhnu přes půl světa, přičemž rozumné je odjet bez triček a tam si je kupovat jako žvejkačky a pak to vyžvejkané tričko jednoduše zahodit do koše.
Karel Zatloukal: Jarošův mlýn
V těsné blízkosti Brněnské přehrady, na levém břehu Bílého potoka ve Veverské Bítýšce, nyní již jen tiše stojí vodní Jarošův válcový mlýn, místo, kde se zastavil čas … Ministerstvo kultury ČR prohlásilo Jarošův mlýn ...
Pavel Kovářík - Zdeněk Pošíval: Muž nejedné dovednosti
Nedávno jsme se potkali po mnoha létech a mě udivilo, že na rozdíl ode mne příliš nezestárl a pořád vypadá stejně, byť se mi přiznal, že s chutí pije irskou whiskey, ze sportů pěstuje jednou týdně bowling, při němž si dokonce i zakouří. Když to vyprávěl, kýchal a kašlal, kapesník z ruky nepustil. Trpí prý jarní alergií. Zavalil mě sice pohřebními řečičkami, ale zdálo se mi, že jinak kypí zdravím.
Alena Šusterová: Kladenské dvorky trochu jinak…
Ale od začátku: v kladenských materiálech mě, jako amatérskou fotografku, vždycky zaujaly fotografie z Kladenských dvorků. Vypadalo to jako idylka. Na dvorcích v křivolakých uličkách jsou o červnovém víkendu rozvěšena, postavena i položena díla i dílka těch, kteří chtějí být viděni. Bůhvíproč jsem si představovala, že tam svoje fotky přivezu, nainstaluju a někdo jiný je ohlídá.
Blanka Kubešová: První dojmy (2/3)
Ty první dny přebíháme nesystematicky, nadšeně a splašeně od jednoho ke druhému. Jako bychom všechno museli dohonit naráz. Z Vinohradské třídy od rozhlasu ke kostelu sv. Ludmily, u boční lodi leží černá skládka uhlí právě jak před lety. Také modrobílá mozaika chodníků zůstala! Nějaký chodec hubuje na rozbitou dlažbu, využívám chvilky a šup, jedna kostka mizí v kapse. Jak mi scházela!
Petr Pučelík: Standa Procházka pokřtil písničky, které čas neodvál
„Sedmdesát let rozdávám lidem dobrou náladu a najednou zjišťuji, že písničky, které zpívám, neznám celé. Například písničku Zvadla růže, zvadla sama… jsem zpíval mockrát, ale že má patnáct slok, jsem nevěděl. Je úžasné, že pan inženýr Kalbáč dal něco takového dohromady a já všem lidem přeji, aby jim naše krásné písničky v tom dnešním mumraji měly stále co říct,“ vzdal hold sběrateli písniček Standa Procházka.
Marta Urbanová: Španělsko
Do Španělska na dovolenou jsme odlétali z Getwicku s cestovní společností Thompson Holidays. Když odlétáte z Getwicku, tak hned poté, co zaparkujete auto, si musíte poznamenat číslo parkovacího místa, řadu a blok, jelikož po příjezdu z dovolené byste už nemuseli auto nalézt. Ne však proto, že by se ztratilo, to ne, ale prostě proto, že byste ho mohli hledat celé měsíce na tak rozlehlé ploše. Poté nastoupíte do autobusu, který vás odveze k odletové hale.