Josef Fousek: Slunce v přítmí / Je změna život?
Mnoho starších osob si osobuje právo na smutnění, na chmury, na naříkání nad neúprosným časem, nad světem, který je pro ně stále víc k nepochopení. Tyhle litanie byly, jsou a budou. Určitě mají původ z doby, kdy nějaký mudrc vynalezl ten nejblbější vynález – kalendář. Kdyby jej nebylo, nikdo by nemohl spílat prchajícímu mládí.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (64)
Koncem gymplu jsme založili malou kapelu – trubka, křídlovka, alt-saxofon, klavír, kytara a buben. Já jsem hrál na kytaru, nacvičili jsme asi dvacet skladeb, dokonce jsem jich pár aranžoval a transponoval pro ty tři dechové nástroje. Rytmika hrála většinou zpaměti. Vystoupení jsme měli pouze jedno – na Lesní boudě v Krkonoších, kam nás pozvali za stravu zahrát nějakému školnímu zájezdu. No – byla to drzost, ale nezbili nás! Na vojně v Pezinoku jsem pak jednou zaskočil v kasárenském tanečním orchestru za klavíristu, když měl ruku v sádře a ještě jednou pak po letech v Harrachově.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (10) Judské království / Velcí proroci Izraele ....
S prvním vladařem judské větve, s Rechabeámem (Roboámem), jsme se již seznámili. Tento dědic Šalomounova trůnu se již v prvních letech vlády ocitl v palbě žádostivosti okolních říší – rozkládající se Izrael je doslova nashromážděným majetkem ponoukal. První z úderů vedli Egypťané, kteří pobrali poklady Šalomounova chrámu.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (52) Vladimír Dvořák
Posledním z komiků (asi lépe řečeno bavičů), kterého v tomto seriálu představuji, byl Vladimír Dvořák, přes tři desítky let jeden z nejlepších tvůrců televizní zábavy. Za svého života vydal tři knížky: Začínáme od Adama (1960), Všechny náhody mého života (1991) a S Vladimírem Dvořákem o chutích a jídlech (1999), na které autorsky pracoval Pavel Lukeš. A právě z té poslední jmenované knihy je i následující recept.
Jitka Dolejšová: Vyhoďte ho z okna ven!
Bylo to roku 1419, když v Praze došlo k tzv. První pražské defenestraci. Jeden den poté (a 590 let k tomu) přichystala městská část Prahy 2 reprízu této významné historické události. Na bývalém Dobytčím trhu (dnes Karlově náměstí) vyrostlo před budovou Novoměstské radnice historické tržiště. Písař učil zájemce psát brkem na ruční papír, hrnčíř před zraky dětí a dospělých vykouzlil hrnky a misky.
Miroslav Sígl: Dvě životní osmičky Jindry Dvořákové
Vystudovala dívčí reálné gymnázium a Střední odborné učiliště společného stravování v Praze – Malešicích, v létech 1946 – 76 byla sekretářkou na generálním ředitelství zdravotnického podniku Spofa Praha. Proslavila se jako perníkářka, žijící v Křenku (pošta Dřísy), kde je dlouholetou chovatelkou včel. Byla jmenována mistryní lidové umělecké tvorby, rozšiřuje znalosti malovaných originálních perníků na mnoha výstavách, v kulturních domech, muzeích a školách.
Milan Lasica: Ľudia milujú senzácie
Ľudia milujú senzácie. A prečo nie? To, čo sa opakuje, stáva sa všedným. Treba to revitalizovať. Teraz boli noviny plné otvorenia filmového festivalu v Cannes. Prečo? Najmä preto, že tam na úvod premietali film ...
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (24) Josef Gruss
Je překvapivé, jak obsáhlá je literární pozůstalost JOSEFA GRUSSE (1908-1971), herce Osvobozeného divadla, kabaretu Červené eso a od roku 1933 až do konce života člena Národního divadla v Praze. Jako textař celé dlouhé řady písniček je podepsán i pod některými skutečnými evergreeny, jako jsou „Chlupatý kaktus", „Jen pro ten dnešní den", „Tak jako slunečnice", „Sám já chodívám rád" aj.
Karla Polydorová - Jitka Dolejšová: Vyšperkovaný rozhovor z fitcentra
Hodiny aerobiku, P-classu, AE-body a jiných dobrovolných drezúr jsou místem pro zajímavá setkání žen, dívek, dam, slečen a paní. Jak se tak společně snažíme udržet rytmus a aspoň trochu napodobovat dokonalé pohyby cvičitelek, jak si tak společně funíme, sbližuje nás to. Jsme na stejné lodi - prodavačka, učitelka, kadeřnice, studentka, maminka na rodičovské dovolené, inženýrka, lékařka.
Miroslav Sígl: Básnířky a básníci z kraje kolem soutoku Vltavy s Labem
Na Mělníce máme literární klub Pegas, který v příštím roce vzpomene již 25. výročí svého založení. Tedy ještě na sklonku totalitních let, kdy už se nedalo nic vydržet, něco se muselo stát a lidé hledali opět cestu k sobě, scházelo se vcelku pravidelně několik mladých dívek u rodičů jedné z nich Zdenky Líbalové.
Evropou bez motoru - S Jardou Lhotou Evropou od severu k jihu
Dobrodruh, cestovatel a spolumajitel CK Adventura Jarda Lhota se před časem rozhodl dát si k padesátinám nestandardní dárek – originální cestu přes Evropu. Myšlenka postupně uzrávala a vedla k mimořádnému projektu. Jarda Lhota popisuje základní filosofii své cesty takto: „Plánuji přejet Evropu z Nordkappu na Gibraltar tak, abych při tom propagoval způsoby cestování ohleduplné k životnímu prostředí.“
Vladimír Cícha: Cesta na jihozápad – vzpomínka na báječné časy (3)
Časně zrána v úterý pokračujeme dálnici č. 80 k Renu. Slunce je malinko snesitelnější, krajina mírně zvlněná. Svízel dlouhého cestování pro milovníka slunce (dnes je taková záliba nedoporučovaná) spočívá v tom, že jeho svit je po mnoho hodin nedostupný. Jeho milovník chce vystoupit z automobilu, ulehnout k řece nebo jezeru, je ale třeba pokračovat v cestě, nespočet mil je dosud v nedohlednu, program je bohatý a čas omezený benevolencí zaměstnavatele v udělení dovolené. Města více i méně věhlasných jmen lákají a jejich vzdálenost je součástí jejich kouzla a vábení.
Josef Krám: Jedlíci na Studánce
Na Studánce u Rychnova nad Kněžnou natočil v pátek 13. července režisér Tomáš Magnusek (1984) první klapku nové filmové komedie podle scénáře Davida Laňky „Jedlíci aneb sto kilo lásky“ o lidech, kteří chtějí zhubnout. Půjde o příběh pětice lidí, kteří přijíždějí do nově otevřeného hotelu s cílem zhubnout. Natáčet se bude etos v létě v Náchodě, Hronově, Dačicích, v Praze a v těchto dnech právě v prostředí citlivě obnoveného letoviska Studánka u Rychnova nad Kněžnou. První klapka se točila za přítomnosti ing. Libora Buriana, generálního ředitele Matrixu (této firmě patří Studánka); premiéra filmu se uskuteční v únoru 2013.
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (8)
Už se těším, až Cardinála Nermina Lupina III. představím Martičce Kubišové! Kdysi s námi oslavila 17. narozeniny Lupina I., Lupinovi II. přivezla jednou jako dárek malou červenou kšiltovku, aby nám ho „neunesl“ nějaký dravec, a jistě se přijede pomazlit i s Lupinem III. Má ráda pražské krysaříky a to i přesto, že sama inklinuje k psům poněkud větších rozměrů. Například takový čtyřicetikilový azawakh jménem Djago - co všechno s ním zažila! Odjakživa byl alergický na montérky.