Milan Prokš: Pohostinství, nebo po hostinství?
Středověká krčma: „Tak co, panenko, nažrala ses dobře?“ Hospodského otázka slečnu kupodivu nevyvedla z míry. Očekávala něco podobného. „Co si dáš k chlastu?“ „Malé pivo, prosím.“ „Hubu drž, dostaneš velký! Je vedro!“ Hlas obsluhujícího zní drsně, ale přesto srší vstřícným vtipem. Dívčina vzhlédla a mile se na něho usmála. Nevěříte, že by bylo něco takového dneska možné?
Jarmila Kocourková: Kotlík národů v naší čtvrti
Před devíti lety jsem se přestěhovala do Švédska. Moje důvody byly ryze soukromé, což mi nijak nebránilo v tom, abych netesknila po domově. Prošla jsem si takovou malou zkouškou na smrt, protože mnoho mých tehdejších myšlenek, přání a vlastností umřelo, aby se zároveň mnoho mých nových postřehů, představ a schopností zrodilo.
Miroslav Sígl: Děti republiky Zdenky Bergrové
Mělo by se asi hned na začátek říci, že naše básnířka a překladatelka Zdenka Bergrová se letos v březnu dožila 83 roků, přes všechny nemoci stáří si udržuje duševní svěžest a stále trénuje svůj laptop novými nápady. K těm patří čerstvá knížečka Děti republiky, pro jejíž vydání na 88 stranách měl porozumění o dva roky mladší kolega, nakladatel Jaroslav Kalát (Riopress Praha).
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (9)
Významné ankety z let 1958 a 1982 určily nejlepší filmy všech dob. Každoročně však dochází k dalším hodnocením nových a nových filmů, které mezi sebou soutěží na mnoha desítkách filmových festivalů po celém světě. (Jsou i festivaly nesoutěžní — ale ty ponechme stranou.) Vzhledem k tomu, že i naše kinematografie si velmi často odnáší z mezinárodních festivalových klání trofeje nejvyšší, povíme si v této kapitolce o přehlídkách, festivalech a festivalových i jiných cenách trochu víc.
Pavel Pávek: Je kámen na Vyšehradě z Kutné Hory?
Kutná Hora byla mimo báňské činnosti prakticky vždy považována za město plné záhad, tajemství, okultních věd, za město, kde působila i spousta alchymistů. Některé záhady jsou z říše pohádek, jiné však naprosto konkrétní a hmatatelné. Pravdu patrně nikdy nezjistíme, ale nechávají nám prostor pro působení fantazie.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (18)
Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Pánové počnou pokukovat po patnáctkách. Puberťačce postačí pohoštění, případně patřičné poplácání. Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády.
Josef Krám: Jeptiška jako panenka na hraní
V Rychnově nad Kněžnou zahájilo 15. dubna 2008 Muzeum hraček (vzniklo 5. května 2005) čtvrtou sezónu. Ročně ho navštíví přes pět tisíc lidí, letos je obohaceno o typicky český fenomén – domácí loutková divadla, zde jsou vystavena čtyři i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky.
Jan William Drnek - Jiří Heller: Pozitivní setkání
V úterý 11. května 2010 se bude konat ve vinárně BRESTO ve Štěpánské ulici 2. Setkání tvůrců a čtenářů Pozitivních novin.... Jeho hostem bude cestovatel a fotograf, pan Jan William Drnek. Tématem jeho fotografií a krátkých filmů bude příroda, lidé a zvířata ve vybraných zemích současné Afriky.... | Tématem tvého hostování bude přenesení tvých zážitků a pocitů z několika zemí Afriky... Čím Tě tento kontinent zejména oslovil? | Divá zvěř z bezprostřední blízkosti.
Jitka Dolejšová: Na nožky punčošky
Ručně pletené punčochy se staly moderními v 17. století. Anglická královna Alžběta I. odmítla udělit patent reverendu Williamu Leeovi na první pletací stroj, protože prý jeho punčochy byly příliš hrubé ve srovnání s jemnými hedvábnými punčochami importovanými ze Španělska. Vynálezce nelenil a vylepšil svůj stroj, takže byl schopen produkovat ještě jemnější punčochy, ale tentokrát byl odmítnut z obavy, že by připravil o práci ruční výrobce punčoch.
Milan Bartoň: Trochu optimismu do té dnešní doby
Často přemýšlím nad řadou paradoxů doby, ve které dnes žijeme. Na jedné straně značně vyspělé technologie a na druhé mnohdy až nápadně zúžené myšlení a absence nadhledu potřebného k řešení problémů, které nás trápí. Všiml jsem si, že k výraznějším posunům vpřed dochází vždy, když se lidé zvládnou domluvit a ideálně shodnout na nějakém společném cíli nebo myšlence. Při zamýšlení se nad tím, co by takovou myšlenkou či cílem, na kterém by se mnoho lidí, napříč všemi vrstvami společnosti dokázalo shodnout, mohlo být, jsem možná něco, co stojí za bližší prozkoumání opravdu našel.
Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (3)
Čeká nás další den putování za Srilandskými záhadami. Předmětem našeho zájmu budou posvátné skály, kameny a jeskyně. Láká nás skalní monolit, který najednou z ničeho nic vyrůstá ze země, velká hranatá skála s výškou 200 m nad okolní krajinou plná přírodních jeskyní a skalních převisů, které po více než 2000 let upravovala a zkrášlovala lidská ruka.
Milan Turek: Pohádková inspirace
Nejkrásnější pohádky začínající naše dětství jsme určitě nejraději poslouchali od babiček, je pravdou, že pohádky také vyprávějí maminky nebo tatínkové, ale třeba i dědové. „Dědo, ty si ale vymýšlíš,“ prohlašuje Martínek, když jemu a Lence před spaním vypravuji o tom, jak spousty mravenců vystoupily z tramvaje v Hanychově, zaplnily celou stráň a začali požírat Ještěd. „Přece mravenci nejezdí tramvají!“, prohlašuje Lenka, uspokojí se však, když pokračuji o tom, jak Ještěd zachránili skřítci.
Josef Fousek: Epidemie sexu / Exilové zapomenutí
Sex se dere do popředí. Vpadl k nám jako uragán. Časopisy, noviny, média troubí do útoku. Aby nepropadly na bojišti konkurence, oblékají necudné kabáty. U půjčoven postávají nenápadní, mírumilovní a úctyhodní občánkové. Rozhlédnou se a – šup – pornokazeta je v tašce. Večer, když děti usnou, nastávají radovánky. Pepř do vystydlého guláše. Režiséři, scénáristé, autoři a baviči hýří slovníkem záchodové češtiny, která pokoutně vzrušuje a hlavně přináší honoráře moderním tvůrcům.
Michal Dlouhý: Pekelný stroj
Poté co strážmistr Vlkovský otevřel dveře skříně, následovaly krátce po sobě dva výbuchy. Při prvním z nich vyšlehly ze skříně plameny, které způsobily strážmistru Vlkovskému těžké zranění - popáleniny III. stupně v obličeji, na krku a na rukách. Po druhém výbuchu se zbořila jedna ze zdí bytu, došlo k prolomení stropu a k vyražení oken a dveří. Při tomto výbuchu se zasažený strážmistr Vlkovský vzchopil natolik, že vyraženým oknem vyskočil na dvůr, kde klesl v mdlobách. Odtud byl okamžitě převezen první pomocí do místní veřejné nemocnice. Štábní strážmistr Studený byl v době výbuchu naštěstí sehnut u stolu a nadstrážník Ambros stál u dveří, oba byli odhozeni směrem ke dveřím do předsíně.