Zemřel spisovatel, novinář, redaktor, kronikář a autor Pozitivních novin pan Miroslav Sígl
Do redakce Pozitivních přišla smutná zpráva. Dne 5. prosince 2012 zemřel spisovatel, novinář, redaktor, kronikář a dlouholetý autor Pozitivních novin pan Miroslav Sígl. Redakce Pozitivních novin se připojuje k pietní vzpomínce. Rozloučení se zesnulým se uskuteční dne 14. prosince 2012 v Kostele svatého Václava na Vinohradském hřbitově ve 12 hodin.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O džezu a Amstrongovi
Všechno je relativní. Je jisté, že například vodomil těžko najde něco, co by nahradilo válení se v mořských vlnách, když jsou akorát té velikosti, že taktak v nich nejde o kejhák. Na to už musí být člověk na vodu, jak se říká, kanón. Bývaly ovšem doby, kdy člověk byl tak šíleně mladej, že víc, než mu dá dneska polorozbouřený moře, mu dal příbramský Nový rybník.
Egon Wiener: Egonovy pohledy a pohlednice 4
Vážení čtenáři Pozitivních novin, přátelé, pro které tak rád píši své příběhy, s radostí vám oznamuji vydání své další knihy Egonovy pohledy a pohlednice 4. Tak, jako předchozí tři díly, i tato je na každé straně doplněna starými pohlednicemi z Libereckého kraje. Považuji její vydání v této době za malý zázrak, ke kterému jste mi ale napomohli i vy, svými kladnými ohlasy, které pro mne znamenají velké povzbuzení. Jsem rád, že se mi daří vás oslovit, pobavit i poučit a chtěl bych vám projevit své poděkování.
Peter Závacký: Maratónec Arpáda Račka
Aj východoslovenská metropola Košice, ako každé iné mesto, sa môže pochváliť mnohými významnými osobnosťami zo sveta umenia. Patrí k ním aj akad. sochár Arpád Račko (1930), národný umelec, ktorý patrí nielen k najvýznamnejším umeleckým osobnostiam východoslovenského regiónu ale i Slovenska. Mal som to šťastie viackrát navštíviť ateliér majstra Račka, vidieť jeho dielo, ako sa rodí a vzniká, ale i porozprávať sa s ním o krásnom ale náročnom sochárskom remesle, o maľovaní a o živote.
Renata Šindelářová: Potřebují někoho, na koho se můžou spolehnout
Jak si představujeme dětský domov? Věřím, že většina z nás docela jinak, než jak tomu ve skutečnosti je. Protože ačkoliv název zůstává stejný, v dětských domovech se toho v posledních letech mnoho změnilo. Dřívější internátní typy, s centrální jídelnou a dětmi rozdělenými podle věku, vystřídaly domovy typu rodinného.
Jiří Suchý: Housle
Když mi bylo půlpáta roku, začal jsem chodit do houslí, a když mi bylo dvanáct, přestal jsem do houslí chodit. Ne snad, že bych byl vyučen, to zdaleka ne, ale mé zájmy se jaksi obrátily jinam, a tak svět přišel o Paganiniho numr cvaj. Ale sympatie k tomuto nástroji mně zůstaly. Už sám tvar houslí se mi líbí, a kdybych se byl nedal na jiné řemeslo, stal bych se nejspíš houslařem.
Jan Drocár: Putování pana Lva z Rožmitálu
V roce 2006 uplynulo již 541 let od doby, kdy 25. listopadu 1465 vyjelo z nádvoří blatenského hradu poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad. Český panovník se rozhodl ho vyslat do západní Evropy kromě jiného s úkolem ....
Úspěch autorů Pozitivních novin v Literární soutěži Polabského knižního veletrhu 2012 na téma Sběratelství
Autoři Pozitivních novin uspěli v Literární soutěži Polabského knižního veletrhu 2012 na téma Sběratelství. V kategorii dospělých porota hodnotila 59 prací celkem od 49 autorů. Mezi jinými byli oceněni také autoři Pozitivních novin: Obor próza: 1. místo – Milan Čechura z Plzně; Obor poezie: 1. místo – Zdeněk Horenský z Koryčan; 2. místo: Jitka Dolejšová z Prahy. Redakce Pozitivních novin autorům gratuluje a do dalšího období přeje mnoho inspirace.
Dobromila Lebrová: Hermann Hesse, německo-švýcarský spisovatel, malíř, nositel Nobelovy ceny za literaturu – 50. výročí úmrtí – výročí UNESCO
Spisovatel Hermann Hesse se ve svém díle zabýval propojením ducha a přírody s hledáním člověka, jeho vlastního Já. Jeho hledání je často duchovním vhledem do samého sebe. Hledal vnitřní svět mimo omezení peněz, čísel a času. Ve většině jeho prací se vyskytují dvě hlavní postavy, které představují pudovou a duchovní stránku; někdy se skutečnost prolíná se snovou vizí, či naopak je život čímsi jakou hrou, v níž postavy mohou, ale také třeba je jim zabráněno, hru nějak ovlivňovat.
Vladimír Leksa: Ján Adam Rayman – imunológ z čias Jánošíka
Ján Adam Rayman sa narodil v Prešove 23. apríla 1690, dva roky po Jánošíkovi, ako jediný syn lekárnika Jána Raymana. Po smrti otca v roku 1699 si jeho mama Alžbeta berie za muža Jána Samuela Willicha, tiež lekárnika. Bolo to zrejme inšpiratívne detstvo strávené v lekárni, ktoré rozhodlo o budúcnosti malého Janka Adamka. Po štúdiu farmácie na prešovskom evanjelickom kolégiu, absolvoval v rokoch 1709–1712 medicínu na Leydenskej Univerzite v Holandsku u slávneho profesora Hermana Boerhaaveho.
Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Vladimír Stibor – Kalvárie po básnicku
V rozhovoru s Břetislavem Kotyzou (Pozitivní noviny 29. 10. 2008) Vladimír Stibor řekl, že tvůrčí sny se nemají prozrazovat. Nazdáváme se ovšem, že tvůrce propadlý slovesnému kumštu nakonec vyjeví každý svůj sen – přece vydanou knihou. Vladimír Stibor (též jeho přičiněním není rodné Sedlčansko krajinou literárně neprobádanou a zapomenutou) již po sedmnácté přišel na veřejnost neodrazen kalvárií mezi propadlinami na místech dřívějších výsep čtenářova hladu po poezii, a ještě k tomu s hrstí květů léčivek.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (51) Woody Allen
„Vstávám denně ve stejnou dobu, v osm začnu psát, pak hraju na klarinet, potřebuji vést klidný a spořádaný život, abych odvedl svou práci. Jsem velmi klidný, naprogramovaný člověk,“ říká o sobě plachý, subtilní muž v brýlích s černými obroučky, který patří od konce šedesátých let ve světě mezi nejznámější komiky a humoristy. Je mistrem bonmotů – jeden za všechny: Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svým dílem, ale tím, že neumřu!