Publicistika – Zajímavosti
V.Kulíček / B.Kubešová: Vzpomínka na Vltavanku
Začít můžeme téměř pohádkově: Dávno je tomu, kdy na místě pod dnešní Slapskou přehradou se nacházely Svatojánské proudy. Tehdy ještě čistá, stříbropěnná Vltava zurčila přes nesčetné kameny a balvany dravým proudem v hlubokém a divoce vyhlížejícím kaňonu. Na nádherné prostředí Proudů vzpomínám ještě z doby druhé světové války, kdy jsme zde s Klubem českých turistů stanovali – samozřejmě načerno.
Miroslav Sígl: Z obou stran Šumavy, jihočeských Blat, Rakouska i Francie
Jak je to dávno, když ve školních čítankách bývaly ještě úryvky z románů a povídkových knih Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři, V srdci šumavských hvozdů nebo Pošumavské rapsodie! Bohaté lidové tradice, svérázné typy pracovitých lidí, drsná příroda a její charakteristické rysy, rozpad selských rodů...
Miroslav Sígl: Vzpomínka na veterána letectví...
Tak zněla pozvánka na “Hovory pod vrtulí“, které pořádá už několik let Klub leteckých novinářů České republiky. Tentokrát proto, abychom si zavzpomínali na svého přítele, který nás letos opustil (viz několik článků z let 2009 – 2010 v PN, jeho Dobrou chuť letos ve 12 pokračováních). Něco z těch úsměvných příběhů ze stránek Pozitivních novin se tam četlo (v restauraci Divadla Radka Brzobohatého).
Jan Řehounek: Na svatou Kateřinu vlezeme pod peřinu
Ať už ale na sv. Kateřinu, tedy 25. listopadu, pršelo, či mrzlo, dodržovali naši předkové v ten den přísný zákaz práce se vším, co mělo kola - mlýny, povozy, kolovraty. Naposledy před vážným obdobím adventu, aby si ještě užili veselí, se lidé sešli na taneční zábavě. Na ní platilo „ženské právo” - ženy si vybíraly své tanečníky, staraly se o občerstvení, platily hudbu.
Miroslav Sígl: V Klecanech objevili raný středověk
A hle: najednou se tu odkrýval jeden hrob za druhým – celkem 37 jich bylo zdokumentováno v roce 2005 a dalších 19 ještě v následujících dvou letech včetně letoška. Z toho několik dětských hrobů, některých i velmi mělce uložených (pouze v hloubce 50 – 70 centimetrů!). Pohřbení většinou leželi na zádech, ruce podél těla, jeden hrob tzv. skrčený – tak se pohřbívali ti, kterých? se lidé báli, aby se po smrti znovu neobjevili mezi živými– vampýrové.
Pavel Pávek: Setkání mělo jeden cíl...
Herec vysvětluje i vztah nechodících čtyřkolkářů k turistům nebo lesníkům, kteří se často právem pohoršují nad poškozenými nebo i zničenými lesními porosty a cestami. „Pro nás je stroj, jak jsem říkal, pomocník při pohybu v přírodě, při hledání a poznávání krásných a zajímavých míst. Projedeme třeba lesní cestou a nezůstane po nás prakticky stopa.
Zdeněk Reich: Akademický sochař Vladimír Tichý
Když v památném roce 1968 sovětská vojska, ruku v ruce s jednotkami dalších bratrských národů, překročila hranice Československa, aby uchránila český a slovenský lid před „hrozící kontrarevolucí“, usoudil akademický sochař Vladimír Tichý zcela moudře, že vlast se nalézá nyní v „dobrých rukou“ a tudíž může bez výčitek svědomí odejít.
Miroslav Sígl: Přítel, s nímž o zábavu není nouze
Kdo by z okruhu leteckých a jiných novinářů nejen v Praze, ale i v zahraničí neznal Karla Helmicha (*1926) jménem. Dosáhl nejvyššího ocenění Mezinárodní letecké federace FAI – a sice Řád Paula Gastona Tissadiera. Ten žil v létech 1843 – 1899, proslavil se jako vzduchoplavec, když se svým balónem vystoupal do výšky 8600 metrů, když jako první konal pokusy se vzducholodí poháněnou elektrickými motory.
Pavel Pávek: Lom, který by mohl vyprávět
To podzimní ráno mělo mnoho co do sebe. Údolím Klínového potoka se líně povalovaly šedobílé polštáře z husté mlhy, po dešti zvýšená hladina hlasitě vyhrožovala, že divoký přítok Labe ještě letos neřekl poslední slovo. Před Kamenným mlýnem, u bílými kuličkami ozdobeného porostu pámelníku, postává zarostlý horal a nervózně pozoruje bouřící vodu. Dobře ví, čeho je potok, možná již říčka, schopný.
Věra Ludíková: Autor a překladatel / Autor jako čtenář
Asi to nebyla náhoda, že jsem před více než patnácti lety potkala paní LIU XING-CAN, čínskou bohemistku a překladatelku. Byla mezi účastníky autorského večera, který jsem tehdy pořádala v Městské knihovně v Praze. Když večer skončil, představila se mi drobná černovláska a požádala mě o všechno, co jsem napsala.
Petr Chalupa: Radiová koncese
Prohrabuji se fotografiemi, pohlednicemi, blahopřáními a mám i složku různých starých dokumentů. Nedávno, zrovna v den, kdy jsem zakládal doklad od inkasa, kdy vždy letmo zkontroluji jednotlivé složky této platby, se mi pohled zastavil na položce rozhlas…á Kč. Vybavil se mi jeden starý dokument z roku 1935, který máme v tom „kufrovém rodinném archivu“.
Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (4)
Minule jsme končili v polovině 19. století… Po letech přišla doba neúrody. Ceny ovsa, sena i slámy stoupaly rok od roku, takže se bylo co ohánět. V domnění, že v Uhrách jsou podmínky lepší, vydal se Emanuel Beránek v roce 1853 na cestu po uherské zemi, ale tam to šlo také „od desíti k pěti". Ve Velkém Varaždíně pak přišla katastrofa. Emanuel Beránek se dostal na mizinu.
Antonín Siuda: Chřástal zase chřástá
Srdce mi poskočilo radostí. Po třech létech jsem vprostřed noci opět zaslechl chřástala. Tady v předhůří Jeseníků býval kulisou letních nocí. Nejhlasitěji se ozýval za žhavých červenců v čase cyrilometodějského a Husova volnodenního výročí. Když jsme se vlahou tmou vraceli z pijáckých kratochvíli v jediné dosti vzdálené hospodě, on skryt vprostřed metrových trav vydával dle své přirozenosti typický široširý skřípot.
Milan Turek: Ještědské gigantické sportoviště
Zlepšení doznalo osvětlení sjezdovek a umožnilo spolu s tunelem pod přístupovou cestu k centru skoků bezpečné večerní lyžování. Na okrajích sportovišť vyrostly nové objekty pro Horskou službu, rozhodčí závodů, zázemí pro sportovce, restaurace, velkokapacitní parkoviště a Turistické informační centrum.