Miroslav Sígl: Z obou stran Šumavy, jihočeských Blat, Rakouska i Francie

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Takový rozsah území s osudy rozličných postav, žijících v jeho městech a vesničkách, obsáhl svou literární tvorbou spisovatel Karel Klostermann (15.2.1848 – 16.7.1923), jehož 160. výročí narození a 85. výročí jeho smrti pro příští rok připravují velkolepě vzpomenout u nás Kraj jihočeský a Kraj plzeňský za účasti mnoha občanských aktivit. Až dosud v stručném souhrnu nazvaném Rok Karla Klostermanna je na 80 nejrůznějších akcí (výstavy, publikace, soutěže pro školy, slavnosti, výlety, turistické pochody, semináře, besedy). Kéž by ta úžasná, pečlivá a obětavá příprava vydala svou neméně plodnou úrodu! Osmičkový jubilejní rok bude pro všechny podobné aktivity velkou konkurencí.

Jak je to dávno, když ve školních čítankách bývaly ještě úryvky z románů a povídkových knih Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři, V srdci šumavských hvozdů nebo Pošumavské rapsodie! Bohaté lidové tradice, svérázné typy pracovitých lidí, drsná příroda a její charakteristické rysy, rozpad selských rodů, existenční odchody šumavských obyvatel z jejich domovů – to všechno po dlouhá desetiletí zajímalo i dojímalo tisíce čtenářů – ano, na obou stranách Šumavy, u nás i v Bavorském lese, také v Rakousku a ve Francii, kde náš spisovatel všude působil jako učitel, nebo středoškolský profesor němčiny a francouzštiny, a dodnes na něj zcela nezapomněli, protože tam zanechal kus svého života, své srdce, lásky.

Život a dílo Karla Klostermanna i v novodobých dějinách se má stát jakýmsi poslem mezinárodní spolupráce, spojnicí pro další pozoruhodné plány, jak se na tom shodli už letos v říjnu starostové měst a obcí Euroregionu Šumava - Bayerischer Wald – Mühlviertel při společném setkání. Regionální rozvojová agentura Šumava je koordinátorem rozsáhlé akce. Základem její odborné náplně jsou vlastní archívní fondy i cizí sbírky, důkladná badatelská práce, muzeální pracoviště v Plzni, Klatovech, Prachaticích, Písku, Sušici, Kašperských Horách (ty se mají stát jakýmsi „srdcem“ oslav), dále jsou to četné obce, zejména Srní, Rejštejn, Javorník, Zliv, Štěkeň, Vacov, Horní Planá, Netolice...

Současná regionální spisovatelka Marie Korandová připravila o celoživotním díle Karla Klostermanna důkladní dílo, dále vyjde dvojjazyčná publikace Cesta domů a Poutníkem v kraji KK, připravují se pro rok 2008 memoáry Červánky mého mládí, kniha Zmizelá osada a výbory Šumavské povídky a Prázdniny na Šumavě. Natáčí se hodinový dokument, digitalizuje se spisovatelova pozůstalost, upravuje se dřívější hřbitov na Srní jako místo vzpomínek na spisovatelovy předky, v Hůrce chystají odhalení skleněné pamětní desky, zrekonstruována již byla historická schwarzenberská hájovna na Březníku u Modravy a turisté se poprvé projdou Klostermannou stezkou z Rejštejna na Klostermannův vrch, když napřed pochválí krásu šumavských sklářů v expozici v Rejštejně. Vyjde i poštovní známka s portrétem šumavského spisovatele.

Chtělo by se říci – na nic ti šumavští potomkové nezapomněli. Z jejich příprav a potom ze samotné realizace náročného roku se mohou poučit i jiné regiony, další občanská sdružení, protože těch slavných a významných osobností je v naší zemi velmi mnoho. Ne všichni se zatím dočkali takového významného ocenění a probuzení zájmu o jejich dílo. 

OHLASY NA ČLÁNEK

Jsem rád, že se uskutečňují takové aktivity, připomínající konečně to dobré z minulých dob, z časů, kdy národy nebyly ještě rozeštávy ideologií o národních státech. Kdy více, jak národnost, se zdůrazňovala příslušnost k zemi, kraji.
Teď, kdy 21.12. prakticky padnou hranice mezi státy, nastává obrovská příležitost k vzájemnému poznávání se nejen žijících, ale i těch, kteří tady byli před námi a svoji prací, svojí činností a uměním ovlivnili život v našich zemích. Střední Evropa, křižovatka dějin, nikdy nebyla, vlastně ani nemohla být doménou jednoho národa. Vždy to byla směsice národnostní, kulturní, zvyková, přebírající to dobré a užitečné od druhých.
Pavel Kalmana, 12.12.2007

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 12. 12. 2007.