Nebýt harmonického vína z mělnického Vinařství Bettina, které získalo certifikační značku „Polabí – regionální produkt“, asi bych tak snadno neobjevil místní akční skupinu (doslovný překlad z anglického originálu LocalAction Group – LAG), čili u nás se zkratkou MAS Podlipansko – obecně prospěšná společnost.

Byla založena v roce 2006 a dnes podle údajů Ivety Minaříkové, realizační manažerky, má MAS Podlipansko již 47 aktivních členů - jsou to obce, neziskové organizace, podnikatelé a také jednotliví občané. Zahrnuje typickou venkovskou oblast, od pradávna bohatě zemědělsky využívanou, která je jakýmsi pomyslným mostem mezi Posázavím a Polabím.

Má svůj strategický plán, který nazvala prozaicky Cesta k lidem – je financovaný z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a funguje jako malá grantová agentura. Ano – přijala během své krátké činnosti již více než 100 projektových žádostí, k realizaci jich doporučila 66 za 30 miliónů korun. Průměrná dotace činí tedy 400 000 korun na jeden projekt.

Právě výrobky z úrodného Polabí si zaslouží, aby o nich veřejnost věděla, aby je kupovala a podpořila tak jejich výrobce a tvůrce. Přitom rovněž ocenila štědrost přírody, z níž většinou pocházejí. Označení jejich původu je jednou z takových aktivit MAS Podlipansko. Zde si totiž velmi záhy uvědomili, jak v dnešní době globalizace a anonymní masové produkce zákazníci stále více oceňují jedinečnost výrobků, jejich původ, jejich řemeslníky nebo zemědělce, jejich výrobce. Ti tzv. „nesou svou kůži na trh“ a očekávají odezvu.

Kritéria značky „Polabí - regionální produkt“ jsou přísná, ale spravedlivá. Přihlášené výrobky (řemeslné, umělecké, dále potraviny a zemědělské produkty, přírodní produkty) posuzuje certifikační komise odborníků podle kvality, šetrného zpracování a jejich výrobu s ohledem na vztah k životnímu prostředí, tradiční způsob jejich výroby, jedinečnost a originalitu fyzické a duševní práce. Přidělený certifikát v podobě loga symbolizuje úrodné Polabí a jeho řeky, která tak umožňuje ekonomický rozvoj celé oblasti. Lipový lístek uprostřed značky je symbolem MAS Podlipansko.

Pro úplnost této informace je nutné znát, že od roku 2004 existuje Asociace regionálních značek (ARZ), do něhož se zapojilo dosud 14 regionů, mezi nimi i MAS Polabí. V každém tomto regionu již vznikla regionální značka. Systém regionálního značení je tak koordinován na národní úrovni, je upraven stanovami a vnitřním řádem. K propagaci značek jsou k dispozici grafické šablony pro různé druhy tiskovin, samolepek, panelů, letáčků, prodejních míst, a to i v německé a anglické verzi.

Regionálně značené výrobky jsou prezentovány v médiích, na jarmarcích, poutích, veletrzích, národních i mezinárodních akcích, tedy i seminářích a konferencích, jak jsem se dozvěděl od Kateřiny Čadilové, národní koordinátorky ARZ.

Snad k lepšímu objasnění bude nejvhodnější uvést bližší informace o těch výrobcích, kterým již MAS Polabí přidělila značku. Nejde v žádném případě o placenou reklamu těchto výrobců nebo jejich výrobců, ale o názorné příklady, které mají svou vypovídací hodnotu.

• Skleníkový areál Dobré Pole u Kouřimi (Zahradnictví Jandl) je českou firmou, která pěstuje hrnkové květiny. Od loňska rozšířila svou činnost - realizuje a udržuje četné zahrady a veřejnou zeleň v mnoha obcích, nabízí komplexní služby v rozsahu své činnosti. Balkónové a záhonové okrasné květiny všeho druhu, ale i okrasné dřeviny, také koření a aromatické bylinky, sadbu plodové, košťálové i listové zeleniny – to vše je v nabídce této firmy.
• Včelařská farma Velvetov na Kolínsku (rodinná firma Jany Provazníkové) včelaří již třetí generaci – od roku 1930. Dnes chová 500 produkčních včelstev v úlech bez mřížky a 250 záložních včelstev. Má je umístěny na 18 stanovištích a jejich včeličky opylují tak 200 kilometrů čtverečných. Produktem jsou jednodruhové medy, pro farmaceutické účely je to včelí vosk a propolis. Dále jde o 140 druhů svíček ze včelího vosku, léčebnou kosmetiku, několik druhů medoviny. Farma spolupracuje s odborníky z Pražské botanické zahrady v Tróji, ze zámku Kačina u Kutné Hory.
• Rodinná hrnčířská dílna Michala Kalfuse z Říčan navázala na bohaté tradice českého hrnčířství a vyrábí dnes pro kuchyně různé druhy a velikosti pekáčů, zapékacích mís na pečení koláčů, těstovin, masa, zeleniny a sladkostí, bábovek, beránků, dále jsou to pečící bezpachové trouby, které umožňují střídání různých druhů potravin.
• Drobnou dekorativní keramiku vyrábí Matěj Hnátek z Klášterní Skalice u Kostelce nad Černými Lesy. Jeho výrobky jsou z plátů, vykrajovány v různých tvarech, zdobeny, glazovány a vypalovány. Většina jeho motivů představuje slunce, rostliny, zvířata, lidové tradice a zvyklosti. Je to již 200 typů v nejrůznějších provedeních. V poslední době je zájem o komponenty, jakými jsou zvonkohry, nebo také funkční hračky – houpací koně, jezdící zvířátka a vláčky. Pro Vánoce a Velikonoce jde o velký sortiment s různým zaměřením.
• Ruční výrobou svíček se zabývá Ivana Vondráčková z Peček, a to z ekologického, protialergického a stoprocentně přírodního materiálu. Uplatňuje přitom technologii, která umožňuje dosáhnout vysokého lesku a rozmanité barevnosti svíček. Každá svíčka je vlastně originálem různých tvarů, velikostí a barevné škály. Součástí programu jsou i svícny, sezónní dekorace, adventní věnce a olejomalby.
• Lesní ateliér Kuba v Kersku – oblíbeném sídle spisovatele Bohumila Hrabala – vlastní Bronislav a Jana Kubovi. Jejich ateliér nabízí keramické figurky ručně točené, legendární „hrabalovské“ kočky, také jarní tulipány, ovečky, letní modely klaunů, různé lesní skřítky, podzimní ovoce všeho druhu, zimní čerty, anděly, betlémy a další vánoční keramiku.
• Pekařství Frydrych Říčany – opět rodinná firma s mnohaletou tradicí, když pekárny z 30. let získal v restituci po listopadu 1989 Antonín Frydrych (1944–2002) a po něm jeho syn David. Má certifikovány posvícenské koláče s různou náplní, turistické rohlíky, běžné, vícezrnné a jemné pečivo, výrobky z listových a „plundrovaných“ těst.
• Biofarma Košík v Nymburku – to je jakýsi ostrůvek Slovenska ve středních Čechách a vhodný cíl pro rodiny s dětmi. K vidění jsou tu ovečky, kozy, psi – inu všechna domácí zvířata včetně oslíka, divočáka, götingenského prasátka a lišáka. Nejvyhledávanější jsou výrobky z ovčího mléka – sýry, hrudky, tvrdé ementálské, uzené oštěpky, brynza, žinčice a parenice. Výrobce jde ještě dál – z ovčí vlny vyrábí polštáře a deky pro alergiky, ale také sezónní ovoce, marmelády a nakládanou zeleninu.
• Pivovar Nymburk vyrábějící Postřižinské pivo – kde jinde, než v legendárním cukrovaru z roku 1895, spjatém rovněž se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Ročně vyrobí 150 00 hektolitrů s použitím tradiční technologie vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. O rozsáhlý sortiment (v němž nechybí „Něžný Barbar“) je zájem v mnoha zemích Evropy, vyváží se ale i do USA a Číny. Každou třetí měsíci v měsíci pořádá pivovar „den otevřených dveří“ s bohatým programem.
• Lada Borecká z Krchleb u Nymburka se věnuje drátenickému řemeslu, které ovládla také díky návštěvám a práci v historických expozicích a starých dráteníků, zejména pak absolvovala jedinou drátenickou školu u nás v Zadní Třebáni. Vyrábí a opravuje drátované hrnce, talíře, mísy, šperky, květiny, vánoční i velikonoční ozdoby, a to z měděných, včelařských a mosazných drátků.
• Alois Točík z Loukonos na Kolínsku je zaměřen na intarzovanou dřevovýrobu, která představuje výtvarný obor na hranici mezi řemeslem a uměním. Vyžaduje trpělivost, přesnost a pečlivost – vše, čím výrobce je vybaven pro výrobu bytových doplňků, jimiž jsou šachové, konferenční, květinové, servírovací a jídelní stolky. Ale také pojízdné likérky, mašlovačky, dveřní výplně či stropní podhledy.
• Společnost Blažek Glass z Poděbrad získala certifikát na skleněné pilníky na nehty a kůži v mnoha velikostech, tvarech i barvách. Výrobek je patentován v mnoha zemích světa. Jeho dalšími výrobky jsou dekorované sklo, křišťálové urny, trofeje, skleněné šperky a nejrůznější zboží. Tradice sedmi generací rodiny Blažků je spjata s výrobou a zdobením skla už od začátku 18. století. V roce 1933 vznikla dnešní firma, která okamžitě se stala proslavenou svým originálním skleněným pilníkem.
• Lubomír Dunaj v Říčanech se věnuje drátování teprve od roku 2004 – také absolvoval drátenickou školu v Zadní Třebáni, ale již za rok získal ocenění Zlaté ručičky 2005. Je mistrem Cechu českomoravských uměleckých dráteníků. Vyrábí ručně rozsáhlý sortiment výrobků a drátovává keramické a další předměty. V roce 2008 vydal Lubomír Dunaj knihu Drátování; popsal v ní základní techniky a vyzradil též 21 samostatných vlastních projektů.
• Helena Karaivanova z Poděbrad získala certifikát na své obrazy, malované na plátno nebo sololitové desky akrylovými barvami. Inspirací jsou jí zážitky a osobní pocity především z přírody.
• Shalom – ateliér textilní tvorby v Čelákovicích, jemuž vládně Marcela Ptáčková, se zabývá ručně malovanými textilními originály pro děti i dospělé (trička, mikiny, šatičky, košilky, tuniky, peleríny, haleny), dále dekorativní polštářky a oděvní doplňky.
• Stanislav Kouba je uměleckým kovářem v Lysé nad Labem. Před šesti lety začal s výrobou užitkových a dekorativních předmětů pro domácnost, jakými jsou madla ke schodům, nářadí ke krbu, stojany na víno, svícny, kované růže, zbraně, mříže, ploty, brány, zábradlí. Po získání certifikátu se u něho „dveře netrhnou“.
• Kovářství Leo Pivoňka v Českém Brodu je další firmou, jejíž majitel, též umělecký kovář, pochází z rodinné kovárny, která měla své sídlo v obci Kšely na Kolínsku. Vyrábí běžné zemědělské výrobky, restauruje železné i litinové prvky, užitkové a umělecké předměty do interiéru i exteriéru, přičemž nabízí výrobu i montáž tzv. na klíč.
• Bettina Lobkowicz na Mělníce – poté, co se rozvedla s Jiřím Janem Lobkowiczem a připadlo jí Vinařství Lobkowicz, rozvinula výrobu „mělničiny“ jen z vlastních hroznů, které pěstuje na 45 hektarech vinic, byť v nejsevernějším vinařském regionu v Evropě. Ale vše vynahrazují vinice na jižních a západních svazích řeky Labe s teplým mikroklimatem. Bílý Müller Thurgau a Modrý Portugal, dále vína harmonická s určitým charakterem, vína s přívlastkem (Tramín, Ryzlink, Pinot Blanc, Svatovavřinecké) a také speciální sekty Bettina Lobkowicz. Ve Vinném domečku na Mělníce v Rybářích je denně od 10 do 18 hodin degustace.
• Maso Třebovle – tak se jmenuje tradiční rodinná uzenářská firma z vesničky u Kostelce nad Černými Lesy. Zpracovává vepřové, hovězí a drůbeží maso na charakteristicky vlastní uzeniny s původními recepturami. Patří k nim například staročeský špek, uzený oříšek, uzená rolovaná plec, moravské uzené - lahůdky, po nichž se člověk jen olizuje.
• Pivovar Svatý Jan má sídlo v Polepech u Kolína. Jde o tzv. „malý“ rodinný pivovar, kde je od roku 1996 sládkem Martin a sládkovou Ilona. Jejich piva mají neobvyklé názvy: Mazel, Fešák, Povstalec (nefiltrovaný ležák 12 %, o který je největší zájem) Oliver nebo Mates. Všechna mají nezaměnitelnou chuť a vyrábí se takovými postupy, které nelze v obvyklých velkovýrobní pivovarech aplikovat. Proto je určeno konkrétním zákazníkům. Zájem je mimořádně velký.

Zdaleka to není všechno, čím se MAS Podlipansko zabývá. Velkou pozornost věnuje cestovnímu ruchu právě realizovaným projektem „Podlipansko všemi smysly – turisté vítáni“, který je financován z regionálního operačního programu pro střední Čechy. Jiný projekt má podpořit místní podnikatele – „Venkovská tržnice“ vytváří elektronickou volně přístupnou databázi místních podnikatelů, přičemž navíc vytištěný katalog místních podnikatelů obdržela každá domácnost v regionu. Všichni zájemci do tohoto programu mohou vstupovat se svými nabídkami, ať již jde o výrobky, obchodní, sportovní, kulturní, vzdělávací či jinou akci.

Každý, kdo vyplní formulář na webu „Venkovská tržnice“ může navhrnout pořadatelům jakoukoliv akci, která je vhodná pro širší veřejnost.

Informovanost o společnosti MAS Podlipansko kromě internetu mají na starosti také redaktoři tištěných novin „Doma v Polabí“, které jsou spolufinancovány z rozpočtu Středočeského kraje a ze středočeského fondu cestního ruchu a podpory podnikání.

Podobně se tomu děje i v ostatních regionech, s nimiž si MAS Podlipansko vyměňuje své zkušenosti anebo jsou vzájemnými partnery. Poznenáhlu se tak probouzí národní či regionální uvědomění, protože každý region má svůj charakter, své bohatství, historické a kulturní tradice. Je na co navazovat, jsou tu činy a lidé, nad jejichž činy se zvedá zdravá ctižádost, ale bez obětavých a nadšených dnešních jedinců a iniciátorů nelze postupovat dopředu.

Bylo by k prospěchu věci, kdyby se například na stránkách internetových Pozitivních novin objevovaly častěji informace i z ostatních regionů.