Jsem tady v Oblastním muzeu na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi doslova u vytržení. Nedivte se mi, když jsem zcela nedávno vydal knihu Co víme o smrti! Ve výstavních prostorách jsem se náhle ocitl na konci 9. a začátku 10. století. Před sebou dvojhrob muže a ženy v mohutné konstrukci z jedlového a borovicového dřeva, kolem dokola desítky archeologických nálezů – zvláště pak honosných zlacených a stříbřených ženských a dívčích náramků, vykládaných perlami z drahokamů(??), a také pozlacené náušnice a čelenky.

To zdaleka není všechno, co objevili na starém hradišti v Klecanech nad Vltavou proti Levému Hradci naši přední archeologové PhDr. Naďa Profantová (mj. to je autorka úspěšné knihy o naší kněžně Ludmile!) a PhDr. Ivan Krutina, když zde bádali v letech 2005 – 2007. Byl to výzkum na neohlášené stavbě vodovodu a dalších inženýrských sítí v zámecké zahradě. Zachytil mimo pravěké osídlení z období neolitu a starší doby bronzové část již dříve známého raně středověkého pohřebiště. Avšak od dob šedesátých se na výzkumu nepokračovalo.

A hle: najednou se tu odkrýval jeden hrob za druhým – celkem 37 jich bylo zdokumentováno v roce 2005 a dalších 19 ještě v následujících dvou letech včetně letoška. Z toho několik dětských hrobů, některých i velmi mělce uložených (pouze v hloubce 50 – 70 centimetrů!). Pohřbení většinou leželi na zádech, ruce podél těla, jeden hrob tzv. skrčený – tak se pohřbívali ti, kterých? se lidé báli, aby se po smrti znovu neobjevili mezi živými– vampýrové.

Exponáty jsou na výstavě rozděleny do několika částí: Pohřební obřady slovanské, Hroby bojovníků, Jídla na poslední cestu, Šperky žen a dívek, Nemoci a léčiva. Doslova pozoruhodností je chirurgický nůž s pocínovanou čepelí pro poúrazovou léčbu, o jehož lékařském či spíše léčitelském užití svědčí trepanace vystavených lebek. Na malém pohřebišti, čítajícím asi 40 hrobů, objevili naši archeologové v roce 2000 ještě další zajímavost: pohřbení patřili ke společenské elitě, byli vybavení stříbrnými a zlatými šperky, nedostávali již potravu na poslední cestu. Bojovníci byli přitom pohřbíváni beze zbraní, což dokazuje, jak tehdejší pozůstalí dodržovali křesťanské zvyky.
A věřili v posmrtnou existenci, jak dokazují četné další nálezy. Například vejce představovalo pro zemřelého novou sílu pro jeho posmrtný život.

Raný středověk...zase o něm víme více. Zajděte si do Brandýsa nad Labem oživit svoje vědomosti ze školy či z četby na konkrétních příkladech z nedalekého regionálního okolí. O archeoložce paní Profantové si přečtěte něco málo v nově vydané encyklopedii Kdo byl a je kdo... a určitě vás její vědecké výsledky osloví. Přeji hezké zážitky z té návštěvy.