Miroslav Sígl: Detektivní příběh o Láďovi Šubrovi a jeho nálezu z Kokořína

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Velkým dlouhotrvajícím potleskem v pondělí 3. září v přednáškovém sále Národního muzea odměnili přítomní vážení pánové i dámy z České numismatické společnosti našeho rodáka nedávného 75letého jubilanta Jiřího Ryanta. Zaujal je všechny svým příběhem a výpovědí o nálezu drobných mincí v obci Kokořín z doby vlády Jiřího z Poděbrad, kterému předcházelo takřka detektivní několikaleté pátrání. Odpusťte účastníku přednášky, že vám prozradí pointu hned na začátku.

Při jedné noční bouřce – před sto lety v roce 1907 – silný vítr vyvrátil z kořenů staletou lípu na návsi v Kokoříně. Zvědavý Ládík Šubrů po ránu cestou do školy – tak jako jiní občané z vesnice, ale o něco později – zkoumavě prohlížel vyrvané kořeny, které tu z mohutného stromu zbyly. A v nich zakopl o jakousi zrezivělou krabičku, naplněnou stovkami plíšků – drobných mincí. Dlouho je u sebe ukrýval, netušil přitom o jaký poklad jde a kdyby věděl, že podobné nálezy patří státu a že by i svůj poklad měl předat do muzea anebo alespoň donést panu učiteli dějepisu, který by už si snad poradil lépe, jak by se veškeré to pátrání numismatiků urychlilo!

Leč muselo uběhnout právě oněch sto let, než se příběh kokořínského pokladu rozuzlil, a náš dnešní odborník mohl předat přes pět kop vážících 328 kusů mincí z doby poděbradské (1458 – 1471), vzorně uspořádaných na barevných poduškách a v dřevěných rámech numismatickému oddělení Historického muzea – součásti Národního muzea v Praze. Jeho vyprávění doprovozené známou historickou Müllerovou mapou (lze ji vidět na předsádce právě vydané knihy Kdo byl a je kdo na Mělnicku...), dobovými pohlednicemi někdejší návsi maličké obci Kokořína s velkým dvorcem a rybníčkem uprostřed, na jehož břehu opodál stávala ona památná lípa. Dnes je zde hasičská zbrojnice.

Účastníci besedy mohli spatřit také osobní portréty dvou hlavních protagonistů příběhu: Jana Alexandra Votruby, malíře a grafika (1884 – 1965, blíže o něm ve zmíněné encyklopedii) a již dospělého nálezce pokladu Ladislava Šubra. Dochovala se i rodinná fotografie, na níž stojí malý školák s housličkami pod paždí. Co všechno se odehrálo mezi těmito hlavními představiteli příběhu rozluštil až Jiří Ryant svou doslova zaujatou umanutostí, nesmírně trpělivou vytrvalostí a pečlivostí odborníka. Nelze si představit větší překvapení, než k jakému jednou došlo u Ryantů v Praze-Suchdole: manželčiným příbuzným nebyl nikdo jiný než místní poštmistr Láďa Šubrů, který do domácnosti téměř denně docházel při svých pochůzkách! Muselo uběhnout hezkých pár let, aby se při jednom vyprávění narazilo na plíšky z Kokořína. Numismatikovo srdce sběratele zajásalo! A hned poté nastalo ono velké pátrání. Jak se dostaly k malíři Votrubovi? Proč byly léta uloženy v jakési váze a jak došlo k tomu, že je zde Jiří Ryant objevil? O tom všem byla přednáška a bude i publikace.

Pražské groše v původním stavu se lvíčkem na líci o průměrech od 12,4 mm do 15, 2 mm, ražené před 550 lety, zakopané někdejším majitelem před cizímu vetřelci hluboko mezi kořeny věkovitého mlčícího svědka, budou ještě dlouho numismaticky, chemicky a jinými odbornými postupy zkoumány. Náš vypravěč (o něm viz článek v 35. čísle Týdeníku Mělnicko z letošního roku) přijímá gratulace posluchačů, pokorně se přitom usmívá, protože si je dobře vědom, že z takovýchto jednotlivých střípků se skládá naše bohatá historie.
Poznámka autora k fotografii: Numismatik Jiří Ryant mi shodou okolností poslal obrázek: Náves obce Kokořín z roku 1911 (leží nad stejnomenným hradem) s rybníčkem, na jehož břehu stávala věkovitá lípa. 
V jejich kořenech se nalézal poklad mincí. Sama pohlednice má dnes sběratelskou hodnotu.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 09. 2007.