Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (8)
Rubrika: Publicistika – Historie
| Říjen 1968 1. 10. • Vláda jednala o návrhu ústavního zákona o činnosti čs. federace a zákona o postavení národností v ČSSR. • Úřad pro tisk zahájil jednu ze svých činností a schválil povinnou registraci nových časopisů, mj. Moravskoslezský večerník, Moravský večerník Rovnosti, Magazín Lidové demokracie, Svět práce, Doba, Listy, Energetik, Zítřek, Naše rodina, Host, Tuhá paliva, Skaut-Junák, Skauting, Zálesák, Ježek, Mladý čtenář, Udělej si sám, Lucie a Petr, Mona, Prostor a Chatař. Zároveň oznámil výši skutečných nákladů ústředních deníků a některých časopisů, odebíraných Poštovní novinovou službou podle stavu v září 1968 (v závorce počet výtisků): Rudé právo (921 807), Práce (412 158), Mladá fronta (331 698), Zemědělské noviny (325 261), Lidová demokracie (249 108), Svobodné slovo (323 488), Vlasta (644 628), Svět v obrazech (140 526), Týdeník Čs. televize (302 887), Týdeník Čs. rozhlas (415 576), Květy (311 528), Dikobraz (433 926), Mladý svět (371 559), Sedmička - Pionýrské noviny (149 528). • Historický ústav Akademie věd ČSAV vydal sborník dokumentů „Sedm pražských dnů 21. – 27. srpna 1968, zvaný též "Černou kmihou" (3000 výtisků, 494 stran včetně stovky ilustrací, vydáno pro studijní účely, neprodejná).  Vznikla z aktivity vědců, kteří cítili povely občanského svědomí a postupovali přitom jako skuteční historikové střežící paměť národů. Kniha obsahuje citace dokumentů, vydávaných v srpnových dnech ústředními orgány státu a strany, petice, rezoluce, stanoviska a osobní dopisy, také plakáty, pouliční nápisy, říkánky a průpovídky, karikatury z celé republiky. Dále články a texty z rozhlasu a televize, novin a časopisů, které vycházely ve všech krajích republiky v těžkých okupačních podmínkách. Bibliografie české historie za rok 1968 dosáhla několika tisíc titulů! Záhy se kniha rozšířila po celé zemi a informace o ní prošly světovým tiskem s výjimkou Sovětského svazu a jeho tehdejších satelitů. Bez přičinění původních vydavatelů vyšlo i několik cizojazyčných vydání.• Po vydání "Černé knihy"obcházeli uniformovaní policisté téměř 800 institucí (jimž byla v počtu 2900 výtisků zaslána) s příkazem, aby byla „stažena z oběhu“. Stala se předmětem vyšetřovací akce Generální prokuratury ČSSR a Správy vyšetřování Státní bezpečnosti. Rozsáhlou protestní nótu čs. vládě zaslala vláda SSSR. Došlo dokonce k trestnímu stíhání autorů knihy proti Milanu Otáhalovi, Viktorii Čečkové a Vilému Prečanovi, který se v červenci 1976 vystěhoval z Československa. Proti prvním dvěma bylo trestní stíhání zastaveno až v roce 1980. • Mezinárodní redakce ČTK přeložila a 1. října pohotově vydala ruský překlad publikace K událostem v Československu, kterou sepsala tisková skupina sovětských novinářů. Obsahovala snůšku jednostranně interpretovaných dokumentů vedle lží a polopravd či překroucených výpovědí očitých svědků srpnových událostí 1968. Šlo o pokus tendenčně zkreslit skutečný obraz čs.společnosti a událostí v souvislosti s nezákonnou intervencí vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa.• Ředitel Televizního studia Praha V. Růžička potvrdil ve funkcích šéfredaktorů A. Frydrycha (Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky), R. Hlaváče (Hlavní redakce literárně dramatického vysílání), M. Volfa (Hlavní redakce pro děti a mládež) a Z. Michalce (Hlavní redakce Televizních novin). • Zástupci studentů Univerzity Karlovy, Svazu čs. spisovatelů a deseti velkých podniků podepsali v Praze protest proti útokům tisku v NDR na E. Goldstückera. • Také sovětská Literaturnaja gazeta otiskla štvavý článek „E. Goldstücker – liberál mnoha tváří“. • A. Indra přijal velvyslance SSSR S. V. Červoněnka. • V armádě zahájily činnost zvláštní senáty vojenských soudů pověřené „přezkumným“ řízením podle zákona č. 82/1968 o soudní rehabilitaci. 2. 10. • Schůze předsednictva ÚV KSČ projednala zprávu o jednání vojenských delegací ČSSR a SSR, vedených ministry obrany ve dnech 16. – 17. 9. v Mukačevu. Dále jednala o přípravě sjezdu komunistické strany v českých zemích a o seznamu rehabilitovaných za dobu od 1. 1. 1963 do 31. 12. 1967. • V Brně zasedalo předsednictvo Ústředí novinářů ČSSR. Vyjádřilo se k současné politické situaci v zemi a přijalo směrnice pro rozvinutí práce jednotlivých komisí, k realizaci usnesení červnového mimořádného sjezdu novinářů. Usneslo se uspořádat slavnostní zasedání k 50. výročí vzniku republiky. • K tomuto výročí přineslo říjnové 10. číslo Novináře článek, v němž hodnotí úlohu a činnost novinářů v minulém období. Mj. vyzdvihuje podíl čs. novinářů na protinacistickém odboji, kdy položilo své životy 124 čs. novinářů: byli popraveni, v hitlerovských žalářích a koncentračních táborech umučeni, padli na bojištích válečných front, ve Slovenském národním povstání a zemřeli na následky útrap v gestapáckých kriminálech – jak uvedla zpráva Svazu protifašistických bojovníků. • Předsednictvo projednalo také další spolupráci s novinářskými organizacemi socialistických zemí a vyslovilo přesvědčení, že této spolupráci pomůže, když ustanou neopodstatněné útoky některých novinářů těchto zemí na čs. novinářskou organizaci, naši společnost a její členy. • Zaměstnanci železniční stanice v Jindřichově Hradci požádali vrcholné a zákonodárné orgány státu, aby prezidentu republiky L. Svobodovi byla propůjčena hodnost maršála ČSSR. • Francouzský ministr zahraničí Michel Debré ve vládním prohlášení před Národním shromážděním odsoudil intervenci do Československa jako porušení principu nezávislosti a projev hegemoniální politiky SSSR. 3. 10. • Sekretariát ÚV KSČ projednal návrh na monitorování cizích rozhlasových stanic, dále návrh na stranické rehabilitace 43 členů, dodržování zásad o vydávání zpráv ze zasedání ÚV KSČ a složení komise, která má vypracovat studii o uplatňování vedoucí úlohy strany v současné etapě vývoje. • Z předsednictva vlády byl zaslán národním výborům dálnopis, v němž se upozorňuje, že velení spojeneckých armád poukazuje na „široce rozvinutou nepřátelskou protisovětskou propagandu na školách mnoha měst a obcí, zpracovávání žáků v nacionalistickém duchu, vychovávání k nenávisti vůči SSSR a sovětské armádě. Je zaregistrováno mnoho případů, že mezi žáky jsou rozšiřovány protisovětské letáky“. Odpovědí z mnoha míst byla sdělení, že na školách nebyly zjištěny od začátku školního roku žádné projevy toho druhu, o nichž se mluví v dopisu velení spojeneckých armád. Naopak bylo zdůrazněno, aby pedagogické kolektivy i ostatní pracovníci škol orientovali a řídili práci tak, aby děti a mládež byly vzdělávány důsledně podle platných učebních osnov a poskytovali tak společně představitelům strany a vlády aktivní pomoc a podporu při plnění moskevských protokolů. • V Moskvě byly zahájeny sovětsko-čs. rozhovory o normalizaci a pobytu intervenčních vojsk v ČSSR. Byla vytvořena komise pro přípravu smlouvy o pobytu sovětských vojsk v ČSSR; za čs. stranu jsou v komisi F. Hamouz, J. Pudlák, gen. K. Rusov a gen. Činčár s poradci M. Parisem a Jahodou. • V Rudém právu je rozhovor s M. Vaculíkem o podmínkách uvnitř KSČ. • Na výroční konferenci Labour Party ve Velké Británii odsoudil Michael Stewart ve svém projevu intervenci do Československa a vyslovil se pro posílení NATO v Evropě. 4. 10. • Na Valném shromáždění OSN v New Yorku promluvil vedoucí čs. delegace Václav Pleskot, aby vyzval vlády všech států pochopit situaci v ČSSR a nepodnikat nic, co by bylo v rozporu s vůlí vlády řešit situaci na základě moskevských dohod.• Velvyslanectví SSSR předává v Praze čs. straně nótu, v níž se kategoricky odmítají závěry čs. komise vyšetřující havárii sovětského vrtulníku u Kostomlat 24. 8. a tvrdí, že byl sestřelen palebnou zbraní ze země. • Moskevská Pravda kriticky napadá „nový model socialismu v Československu“. 5. 10. • Ministr národní obrany M. Dzúr v Čs. rozhlasu sdělil, že „během nejbližších dvou týdnů opustí převážná většina zahraničních vojenských jednotek Československo“. • Ministr M. Dzúr tentýž den má otištěn článek v sovětském listu Krasnaja zvezda, v němž objasňuje postoje čs. armády kolem 21. srpna 1968. • Rudé právo otiskuje článek Josefa Špačka „Vedoucí úloha strany jako hlavní záruka dalšího vývoje socialismu“. • V deníku Práce je otištěno stanovisko Svazu čs. spisovatelů k článku v sovětském časopisu Literaturnaja gazeta, který ostře kritizoval předsedu SČSS E. Goldstückera. 7. 10. • Předseda ČNR Čestmír Císař a předseda SNR O. Klokoč odevzdali předsedovi parlamentu J. Smrkovskému návrh ústavního zákona o čs. federaci. • Ve veřejné diskusi v tisku, rozhlase a televizi sehrály významnou úlohu stati k zákonu o federaci od expertů Z. Jičínského, J. Grospiče a V. Hataly. • Pro informaci médií o problémech federální přestavby svolal tiskový referent České národní rady M. Kábrt dvě tiskové konference. • Následující den 8. 10. vystoupil v Čs. televizi Č. Císař, aby poděkoval za velké množství dopisů a seznámil veřejnost s politickými podmínkami práce v České národní radě. K jeho vystoupení se kriticky vyjádřil v týdeníku Reportér J. Hochman, když uvedl, že představitelé státu a strany ve svých projevech jdou „dál než je nutné“ v přijímání důsledků 21. srpna. Toto 39. číslo Reportéra má několik dalších zásadních článků, mj. 21. srpen a světové komunistické hnutí, Je heslo jednoty lidu falešné?, Hospodářská reforma nechce jen slova, ale činy nebo Polednový vývoj a současná realita. • Předseda Čs. strany socialistické B. Kučera přijal sovětského velvyslance S.V.Červoněnka, aby s ním projednal otázky současného politického vývoje a soudnictví. • Byl zpracován „Rozklad Inspekce ministra vnitra ve věci šetření zneužití služebního postavení v srpnových dnech“, v němž se mj. konstatuje neoprávněné zasahování do věcí mimo kompetencí, zejména u funkcionářů, kteří byli před srpnovou intervencí odvoláni ze svých funkcí. O závěrech na nátlak sovětské strany nebylo k tomu nic rozhodnuto. • Tímto dnem byly obnoveny turistické styky s Bulharském, Polskem, Maďarskem a SSSR. • Fond republiky dosáhl výše 8. 10. • Čs. velvyslanec v SSSR V. Koucký podal ústní protest na ministerstvu zahraničí SSSR proti tiskovině Zprávy a jejímu způsobu psaní o Československu. Protest nebyl přijat s odůvodněním, že jde o tisk pro potřeby vojska Varšavské smlouvy s vyhraněně socialistickým charakterem. • Moskevské nakladatelství Progress vydalo sborník dokumentů o ekonomické reformě v ČSSR. • První tajemník ÚV PSDS W. Gomulka v projevu v Katovicích řekl, že vstup spojeneckých vojsk do Československa sice oslabil kontrarevoluci, ale ta působí nadále se změněnými metodami. Z toho důvodu nelze prý v ČSSR očekávat brzkou normalizaci poměrů. • V Nigérii v městě Kaby pokřtil poštovní úředník M. A. Amos svého syna jménem Dubček. • Předsednictvo ÚV KSČ projednalo výsledky moskevského jednání ve dnech 3. – 4. 10. ● Předseda Čs. strany lidové A. Pospíšil přijal sovětského velvyslance S. V. Červoněnka. 9. 10. • Na společné schůzi výborů Národního shromáždění předseda vlády O. Černík slíbil projednat, aby 90 % cizích vojsk odešlo k 28. říjnu. • Na Staroměstské radnici v Praze podepsali reprezentanti měst a obcí zakládající listinu Svazu českých, moravských a slezských měst a obcí. • V Praze-Libni v sále Čechie se konala schůze tzv. starých členů KSČ, organizovaná starými předválečnými (ultrakonzervativními) členy KSČ Josefem Jodasem a Emanuelem Famírou, a to za účasti 578 osob. Hlavní projev k nim měl A. Kapek. Přijali rezoluci a dopisy generálnímu prokurátorovi a ministru kultury a informací. 10. 10. • Prezident republiky a L. Svoboda a J. Smrkovský navštívili Automobilové závody Škoda v Mladé Boleslavi. • Předsednictvo Severočeského KV KSČ v Ústí nad Labem dementuje údaje o „násilné smrti“ náčelníka Lidových milicí v Teplicích F. Veselého, které byly otištěny v publikaci sovětských žurnalistů K událostem v Československu (Bílá kniha). Nebyl zavražděn, ale pokusil se o sebevraždu a byl zachráněn. • V Sovětském svazu se konal v Moskvě soudní proces s pěti účastníky demonstrace 25. srpna na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Odsouzeni byli: jazykovědec Konstantin Babickij (1929 – 93) – tři roky vyhnanství, po nichž se již nesměl vrátit ke své práci v Akademii věd, živil se restaurováním nábytku a řezbářstvím, také překládal básně východoevropských autorů do ruštiny; filoložka Larisa Bogorazová (1929 – 2004) – čtyři roky vyhnanství, kde se seznámila s Anatolijem Marčenkem (1938 – 86), rovněž odsouzeným disidentem, za něhož se později provdala; básník Vadim Delon (1947 – 83) – dva roky a 10 měsíců v pracovním táboře, po propuštění s manželkou Irenou, která byla rovněž několik let vězněna, emigrovali do Francie; dělník - elektrikář Vladimír Dremljuga (1940) – nejprve tři roky vězení, ale znovu odsouzen a v pracovních táborech strávil celkem 454 dnů na izolaci, od roku 1975 žije v emigraci v USA; fyzik Pavel Litvinov (1940) – pět let vyhnanství, po nichž se společně s manželkou rozhodl pro emigraci do USA, kde se vrátil ke své akademické profesi.• Za svůj protiokupační postoj byla také zatčena Taťána Bajeva (1947), trestní stíhání proti ní bylo zastaveno, ale byla zbavena svého místa v Ústavu historie a archivnictví v Moskvě. Rovněž během moskevské demonstrace 25. 8. 1968 byla zatčena překladatelka Natalie Gorbaněvská (1936), ale jako matku tříměsíčního syna ji propustili. V prosinci 1969 byla zatčena podruhé, uznána duševně chorou a umístěna v psychiatrické vězeňské nemocnici. Po návratu v roce 1972 se znovu zapojila do disidentského hnutí a v roce 1975 posléze emigrovala do Izraele. Nyní žije v Paříži. Dalším zatčeným na moskevské demonstraci byl Viktor Fajnberg (1931) z Leningradu, kde vystudoval filologii. Byl uznán duševně nemocným, ve vězeňské psychiatrické nemocnici zahájil hladovku, o níž se svět dozvěděl prostřednictvím akademika Andreje Sacharova. V listopadu 1973 byl propuštěn, v roce 1974 emigroval přes Izrael do Velké Británie a od roku 1978 žije ve Francii. 11. 10. • A. Dubček hovoří na aktivu funkcionářů KSČ z Prahy 9 – Vysočan o současných politických úkolech. • L. Svoboda přijal delegaci zemědělců a potravinářského průmyslu. • V Praze na celostátní konferenci v Radiopaláci byla ustavena Federace lokomotivních čet. • Z podniku Škoda Plzeň a dalších podniků v zemi sdělují, že začaly pracovat dělnické rady - nebo nejčastěji rady pracujících. • V České Třebové se konal národní kongres středoškolské a učňovské mládeže. Rozhodl vytvořit Unii středoškoláků a učňů a zvolil za předsedu Aleše Vaňka. 12. 10. • Rakouský deník Die Presse uveřejňuje článek Ivana Svitáka pod názvem „Zima v Praze bude ledová“ o důsledcích sovětské okupace Československa. 13. 10. • Do Moskvy přijela delegace čs. Svazu protifašistických bojovníků, kterou vedl předseda J. Hušek. • V Praze ve výstavní síni U Hybernů skončila úspěšná výstava 500 let polygrafie, o kterou byl mimořádný zájem. Připomněla významné výročí, kdy v roce 1468 vynalezl knihtisk J. J. Gutenberg a současně začala tradice českého knihtiskařství, na níž se podíleli mj. J. Melantrich z Aventýna, D. Adam z Veleslavína. Dále světoznámí čeští vynálezci K. Klíč (vynálezce hlubotisku)), K. Hermann (vynálezce ofsetu), J. Husník (objevitel světlotisku) a písmomalíři V. Preissig, K. Dyrynk a O. Menhart. Na výstavě byl prezentován výňatek z Akčního programu KSČ o tom, že čs. polygrafický průmysl se v současné době nachází v havarijní situaci a je nutné urychleně hledat cesty k překonání tohoto stavu. 14. 10. • J. Smrkovský přijal představitele Čs. rozhlasu, kteří s ním hovořili o nevyjasněných otázkách své činnosti. • Předsednictvo Ústřední rady odborů jmenovalo Bedřicha Schalka novým šéfredaktorem německy psaného týdeníku Volkszeitung, který vychází v Praze. • Josef Solař, předseda Čs. sociologické společnosti rozeslal všem přihlášeným a novým členům dopis, v němž oznamuje, že byl nucen odvolat zasedání valného shromáždění, které se mělo konat 25. 10. v Olomouci. • Rada Svazu jugoslávských odborů přijala usnesení ostře odsuzující vojenskou agresi pěti zemí varšavské smlouvy proti Československu. Má dalekosáhlé negativní důsledky pro vztahy ve světě a pro podmínky, v nichž se má rozvíjet mezinárodní odborová spolupráce.• Čestný předseda Mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny lord Bertrand Russell svolal konferenci intelektuálů ze všech zemí Evropy, aby jednala o vztahu k vojenskému zásahu vojsk pěti zemí v Československu. • Tisková agentura Novosti začala vydávat v českém jazyce Týdeník aktualit (redakce je v Moskvě, hlavním redaktorem je Alexej Chomenko). Snaží se vemluvit do přízně českých čtenářů, ale při souhrnu uplynulých událostí se ani slovem nezmiňuje o desítkách obětí v prvních dnech okupace, natož o domácích peticích, ohlasech, rezolucích či o tom, proč desítky zemí světa a jejich komunistické nebo dělnické strany odmítají intervenci vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy. V článku Historické mezníky k nastávajícímu 28. říjnu jde o tendenční výklad, zkreslující historické skutečnosti. 15. 10. • V Moskvě skončilo jednání vládních delegací ČSSR a SSSR o podmínkách pobytu sovětských vojsk na čs. území. • Ještě týž den o „Smlouvě o podmínkách pobytu sovětských vojsk na čs. území“ jednalo předsednictvo ÚV KSČ a druhý den 16. 10. vláda ČSSR. • Svaz čs. spisovatelů obnovil po dvouleté přestávce vydávání měsíčníku Tvář – pro literaturu, umění a filozofii, a to ve větším rozsahu a formátu (80 stran za 5 Kčs). 16. 10. • V Praze podepsali představitelé vlád ČSSR a SSSR Smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V příloze k jednání čs. vlády byl zpracován přehled rozmístění sovětských posádek, jejich početního stavu, ubytovacích a skladových ploch a garáží. Šlo celkem o těchto 33 kasárenských, služebních a jiných vojenských objektů: Bohosudov, Děčín, Zákupy, Mimoň (v tom Hvězdov, Kuřivody, Stráž pod Ralskem, Jabloneček),Turnov, Mladá Boleslav, Luštěnice, Milovice, Trutnov, Zdechovice, Bohdaneč, Vysoké Mýto, Česká Třebová, Rokytnice, Klášterec, Červená Voda, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Krnov, Libava, Nové Zámky, Komárno, Štúrovo, Lešť, Rimavská Sobota, Jelšava, Rožňava, Frenštát, Ružomberok, Olomouc, Zvolen, Týniště nad Orlicí – celkem jde o 209 827 m2 ubytovacích ploch a 160 362 m2 skladových ploch; dále čtyři letiště - Hradčany, Olomouc, Zvolen a Mladá u Milovic – celkem jde o 28 827 m2 ploch; tři nemocnice - Milovice, Jaroměř, Bruntál – celkem 1000 lůžek; dvacet skladů – Ústí nad Orlicí, Nemšová (dva sklady), Ostrava, Jaroměř, Vrútky, Terezín, Olomouc (tři sklady), Jánská, Řepčín, Bystřice pod Hostýnem, Nové Město nad Váhem, Žatec, Týniště nad Orlicí, Bílek, Bohuslavice (dva sklady), Dětřichov – celkem jde o depa pro 2450 vagónů na ploše 16 298 m2; sklady pohonných hmot a garáže – Loukov, Šlapánov, Roudnice, Mstětice, Tábor, Bratislava-Rača – celkem 20 000 m3; výcviková střediska a prostory, společně používaná s čs. armádou – Mimoň, Libava, Lešť, Mladá u Milovic a Malacky.• V kinosále StB v pražské Bartolomějské ulici uspořádali „staří komunisté z Libně“ aktiv, na němž vystoupil E. Famíra a představil se jako „známý kolaborant a zrádce čs. lidu, který je hrdý na tento titul“. 17. 10. • A. Dubček besedoval se skupinou dělníků a funkcionářů z 27 pražských a středočeských závodů. • Č. Císař jednal s předsedy krajských národních výborů a primátory měst o státní správě a samosprávě. • O. Šik opustil diplomatické místo v Jugoslávii a odešel do Švýcarska. • Náměstek ministra kultury B. Chňoupek jednal se svým sovětským protějškem G. I. Vladykinem o kulturních stycích po 21. srpnu 1968. • V 10. čísle časopisu MY 68 (šéfredaktor Vladimír Mates) shrnuje redakce v přehledu otázky, na které od roku 1965 odpovídal spisovatel Jan Procházka. Mj. Proč se u nás nepromítají úspěšné západní filmy? Co si myslíte o administrativních zásazích proti některým českým filmům? Mohl byste napsat něco o svých ideálech? Za co jste ochoten jít bojovat se zbraní v ruce? Není naše heslo „Pravda vítězí“ bluf? Co si myslíte o cenzuře? Budete kandidovat do parlamentu? A s jakým programem? Co je vlastně demokratizace? Co soudíte o členech KSČ, kteří věří v Boha? Co soudíte o padesáti letech naší samostatnosti? Měla vůbec nějaký smysl? 18. 10. • Na schůzi Národního shromáždění (ve velké časové tísni) schválilo 228 poslanců Smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, přičemž proti této smlouvě hlasovali: Božena Fuková, František Kriegel, Gertruda Sekaninová – Čakrtová a František Vodsloň, deset poslanců se zdrželo hlasování. Několik poslanců nebylo přítomno. Jednáním o této smlouvě jak ve výborech, tak v plénu parlamentu se nedostalo téměř žádné publicity, až na výklad předsedy vlády O. Černíka. Týdeníku Reportér v čísle 42 se podařilo zařadit texty dvou diametrálně odlišných projevů: poslankyně a bývalé náměstkyně ministra zahraničních věcí G. Sekaninové-Čakrtové, fundovaně právnicky zdůvodněný, a projev bývalého ministra zahraničních věcí Václava Davida, bezvýhradně souhlasný, přímo podlézavý až servilní vůči Sovětskému svazu. • Na schůzích výborů parlamentu informoval náměstek J. Pudlák o tom, že Sověti mají zájem ustanovit statut vojsk jako v NDR. Poslanci tento návrh odmítli. • Vojenská rada ministra národní obrany projednávala sloučení Vojenské politické akademie v Praze a Vojenské akademie v Brně. Nebylo dosaženo dohody a bylo rozhodnuto provést novou analýzu. • Generální tajemník ÚV Italské komunistické strany Luigi Longo kritizoval na zasedání srpnovou intervenci do Československa. 19. 10. • Sovětský velvyslanec Benediktov odevzdal J. B. Titovi poselství ÚV KSSS, v němž jsou vedoucí představitelé a tisk Jugoslávie obviňováni, že vedou protisovětskou kampaň v souvislosti s postupem pěti zemí Varšavské smlouvy vůči ČSSR, zatímco podmínky moskevského protokolu byly prý formulovány zcela podle přání čs. strany. J. B. Tito konstatoval, že ve věci ČSSR zaujala Socialistická federativní republika Jugoslávie principiální stanovisko, na němž nebude nic měnit. 21. 10. • Předsednictvo ÚV KSČ projednalo zásady o přiměřeném rozdělení slovenských pracovníků na ministerstvech zahraničních věcí, zahraničního obchodu, na čs. zastupitelských úřadech ve světě a v mezinárodních organizacích. • Na tiskové konferenci vysvětlil místopředseda vlády F. Hamouz některé otázky kolem smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území. • Čs. akademie věd a její společensko - vědní pracoviště podrobila důkladně analytickému rozboru, pomocí ověřených fakt a na základě obecně platných principů etiky publikaci „K událostem v Československu“, kterou sepsala tisková skupina sovětských žurnalistů a veřejnosti začala být známá jako tzv. „Bílá kniha“. Byla rozšiřována na celém území republiky, ale navíc přeložená i do několika cizích jazyků byla rozesílána do celého světa. Tyto skutečnosti přiměly naše vědecké pracovníky, aby se k nepodloženým tvrzením, hrubým polopravdám a lživým výmyslům vyjádřili. Tak vznikla na sobě nezávislá stanoviska: Stanovisko sociologů, Vyjádření Ústavu pro výzkum veřejného mínění Čs. akademie věd, Stanovisko ekonomů, Stanovisko filozofů a Stanovisko historiků. Navzdory cenzurním opatřením přineslo 42. číslo týdeníku Reportér znění všech stanovisek. Obsáhlý výklad v časopisu doplnila stať „Rehabilitace kacíře Husa“ s douškou: Více než půl tisíciletí uplynulo od Husovy hranice. Změnilo se toho na světě tolik? • Ministr vnitra vydal tajný rozkaz k výročním dnům vzniku Československa a Velké říjnové socialistické revoluce, kterým se zesilují opatření k odhalování příprav a provokací, zintenzivňuje se pořádková služba a rušení zahraničních rozhlasových stanic. • Území ČSSR začaly opouštět první maďarské okupantské vojenské jednotky. 22. 10. • Předsednictvo ÚV KSČ projednalo vytvoření rady obrany státu, byra pro řízení stranické práce v českých zemích, přípravu XIV. sjezdu KSČ a informaci o schůzi tzv. starých komunistů v libeňské Čechii.• Ústřední správa spojů odmítla jako nepravdivé zprávy zahraničního tisku, že v poslední dekádě měsíce srpna byly v ČSSR v provozu ilegální rozhlasové vysílače původem z NSR. • ČTK dementovala zprávy v zahraničním tisku, že tajemník ÚV KSČ Z. Mlynář rezignoval na funkce a odejel do ciziny. • Čs. území začaly opouštět okupantské polské jednotky z Banské Bystrice a z Prahy také bulharské okupantské jednotky. • Bulletin britského týdeníku Economist uveřejnil doslovný text moskevských protokolů podepsaných 26. 8. mezi ČSSR a SSSR. • Na plenární schůzi ÚV SED v NDR měl hlavní referát W. Ulbricht, který vyjádřil zásadní nesouhlas s vývojem v ČSSR po 21. srpnu. Označil za kontrarevolucionáře L. Svobodu, A. Dubčeka, O. Černíka a J. Smrkovského. Vedení KSČ se prý opírá o falešnou jednotu, která je znevažována poukazem na jednotu, již se těšil kdysi v Německu A. Hitler. 23. 10. • Sekretariát ÚV KSČ projednal předběžnou zprávu o vývoji mimořádných událostí v ČSSR od 15. 6. do 30. 9. 1968 (zabito 94 osob, celkem postiženo 924 osob, přímé zjevné škody na státním majetku 1 431 miliónů Kčs, největší škody představují poničené veřejné komunikace a prostranství, dále budovy, stroje a zařízení). Vydal též dementi ke zprávě zahraničních agentur o Z. Mlynářovi. • A. Dubček přijal „nejvyššího protektora“ V. V. Kuzněcova. • V Moskvě byla podepsána dohoda o dodávkách sovětského obilí do ČSSR v roce 1969, budou o 300 000 tun vyšší než v roce 1968. • Ústřední výbor Svazu čs. spisovatelů se rozhodl na základě federalizace vytvořit dva samostatné národní svazy Svaz českých spisovatelů a Svaz slovenských spisovatelů. K půlstoletí dějinného vývoje českého a slovenského národa a společného státu vydali účastníci schůze, která se konala v Bratislavě, prohlášení, jímž vyjádřili možnost nové názorové a umělecké integrace, spočívající na vyznání společných principů svobody tvorby, svobody obou našich národů a suverenity našeho státu. ● Sovětská Liternaturnaja gazeta otiskla otevřený dopis sovětských spisovatelů, kteří ujišťují čs. kolegy o bratrských citech sovětského lidu i spisovatelů k čs. lidu a vyslovují přesvědčení, že k dosažení velikých cílů socialismu a komunismu mohou přispět těsné styky spisovatelů obou zemí. • Okupantské jednotky, rozmístěné u letiště Praha-Ruzyně, byly odsunuty do Bulharska. 24. 10. • Vláda se zabývala otázkami rad pracujících a došla k závěru, že není účelné tento experiment dále rozšiřovat. Až dosud pracovaly rady pracujících v 19 podnicích a v dalších 267 podnicích byly ustaveny přípravné výbory. V tom smyslu byl dán i pokyn pracovníkům tisku, aby o radách pracujících dále neinformovali. • V. V. Kuzněcov a S. V. Červoněnko navštívili na ÚV KSČ A. Indru a poté V. Biĺaka. Další též rovněž oba navštívili 25. 10. O. Černíka, L. Štrougala a J. Pelnáře. 25. 10. • V Organizaci spojených národů byla ukončena všeobecná rozprava, zahájená 2. 10. Vystoupilo v ní 111 řečníků, z nichž 76 vyslovilo přímý či nepřímý nesouhlas s vojenským zásahem v Československu, který naopak obhajovaly pouze SSSR, Bělorusko, Ukrajina, Polsko, Maďarsko a Mali. Arabské státy a některé afro-asijské státy, jakož i Kuba, přešly záležitost mlčením. Albánie na čs. událostech dokazovala své tvrzení o spřažení sovětského imperialismu a revizionismu s imperialismem americkým. • O. Černík se zúčastnil shromáždění k 140 výročí Vítkovických železáren. • A. Dubček hovořil na celostátním aktivu komunistů chemického průmyslu v Pardubicích. • V Praze se konala dopoledne pracovní schůze Ústředí novinářů ČSSR, jednala o společném postupu v tiskovém zákonodárství a mezinárodních stycích. Odpoledne na slavnostním zasedání bylo schváleno prohlášení k 50. výročí založení Československé republiky. V něm bylo mj. uvedeno: V myšlenkách čs. jara 1968 je i smysl dějinného odkazu české a slovenské žurnalistiky. Důsledný zápas o uskutečnění hluboce humanistických idejí socialismu, které přijal náš lid za vlastní. Jejich podstatou je suverenita národů, přístup k světovému pokroku a úsilí o spokojený život lidí v míru. Jejich hlas vychází z hledání a sdělování pravdy. Věrni těmto zásadám jsme povinni je hájit bez ohledu na obtíže, a čelit nepravdám, ať je jejich nositelem kdokoli. – Tak jsme volili naše postoje ve dnech úspěchů i ve chvílích tragických, jinou volbu nemáme. • Ze Západočeského kraje se do NDR odsouvají některé okupantské sovětské jednotky a zcela opouštějí území ČSSR okupantské jednotky NDR. 26. 10. • Deníky Rudé právo, Práce, Mladá fronta a další uveřejňují otevřený dopis L. Svobody, A. Dubčeka, J. Smrkovského a O. Černíka „Všem mladým: střezte a chraňte jednotu našeho lidu!“ • Večer bylo oznámeno, že další polské okupantské jednotky opustily čs. území. 27. 10. • Národní shromáždění přijalo ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci a zákon č. 144/1968 Sb. o postavení národností v ČSSR, oba s účinností od 1. 1. 1969. Jejich podoba však byla v období tzv. normalizace zdeformována, zákony byly zrušeny až k 1. 1. 1993 a vznikem dvou samostatných států České republiky a Slovenské republiky. • Delegace Národní fronty, vedená předsedou E. Erbanem položila květiny na hrob T. G. Masaryka v Lánech a na hrob E. Beneše v Sezimově Ústí, kde E. Erban navštívil Hanu Benešovou v jejím zdejším sídle. • V. V. Kuzněcov navštívil L. Svobodu a poté G. Husáka. 28. 10. • Na slavnostním celostátním shromáždění k 50. výročí vzniku Československa promluvil prezident republiky L. Svoboda. Tisk, rozhlas, televize věnují výročí rozsáhlé články a pořady. Jsou v nich vyslovovány obavy nad vývojem vnitřní situace v zemi, který je v zajetí cizího vlivu a v rozporu se samotným „moskevským protokolem“, proklamujícím zásadu nezasahování do vnitřních věcí ČSSR. Lidé však stále ještě věří svým představitelům a polednovému programu, který vzali svorně za svůj; přesto však lze zaznamenat známky akutního nebezpečí rozkolu a politické apatie.• V Praze se uskutečnila spontánní demonstrace mládeže k 50. výročí vzniku Československa a proti politice tzv. normalizace. Její účastníci se dostali do střetu s policejními jednotkami, které zadržely 77 osob. • Namísto Ladislava Nováka byl jmenován novým vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Ján Pudlák. • Britský deník Times uveřejnil výzvu Bertranda Russella, Jean Paul Sartra a dalších 11 osobností, aby všechna cizí vojska okamžitě odešla z Československa a byla tak obnovena suverenita státu. 29. 10. • Čs. vláda vyzvala studenty zdržující se v zahraničí k návratu do vlasti. ● Na předsednictvu vlády v Praze se konala celostátní porada představitelů národních výborů všech stupňů, kde hovořil F. Hamouz o úkolech národních výborů v souvislosti s plněním smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. • Zasedání Ústřední a revizní komise KSČ projednalo 55 žádostí o stranické rehabilitace. 30. 10. • Prezident republiky L. Svoboda na Bratislavském hradě podepsal ústavní zákon o federativním uspořádání republiky. Zde se také konalo slavnostní zasedání, své projevy pronesli A. Dubček, G. Husák a O. Černík. • Předsednictvo Svazu českých novinářů se na svém zasedání zabývalo politickou situací a z diskuse vyplynul požadavek, aby vládní místa poskytovala novinářům více informací. Dále rozhodlo zřídit komisi, která uskuteční rozbor tzv. Bílé knihy, sestavenou skupinou sovětských novinářů o událostech v Československu a v níž jsou nepravdivá tvrzení o českých novinářích a novinářské organizaci. Pozastavilo se též nad distribucí nelegálních v ČSSR neregistrovaných tiskovin a požádá státní orgány ve smyslu tiskového zákona o vysvětlení. Schválilo postup práce komise pro syndikalizaci a otevřený dopis komise pro místní tisk. Vyslovilo také souhlas s chystanou výstavou Klubu čs. fotoreportérů s názvem „Jsme s vámi, buďte s námi!“ • Ve Spolkové republice Německa provedla tajná policie prohlídku v bytě bonnského zpravodaje ČTK Otakara Svěrčiny, který byl podezřelý ze špionáže. ČTK v Praze vznesla proti tomu protest. Jak známo, O. Svěrčina byl po odvolání z NSR zakrátko jmenován ústředním ředitelem ČTK v Praze. • V Budapešti se konala mezinárodní porada zástupců mírového hnutí Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR. • V Moskvě se konalo zasedání ÚV KSSS, kde v hlavním referátu L. Brežněv věnoval značnou část událostem v Československu. • Rovněž v Moskvě skončila porada ministrů obrany členských zemí Varšavské smlouvy o upevnění organizace paktu. Za čs. stranu se zúčastnil náčelník generálního štábu K. Rusov. 31. 10. • Na Pražském hradě prezident republiky L. Svoboda udělil Věře Čáslavské Řád republiky, když přijal úspěšnou čs. olympijskou výpravu po návratu z Mexika. Byli přítomni také A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík a E. Erban. • Básník a spisovatel Jaroslav Seifert byl zvolen úřadujícím předsedou Svazu čs. spisovatelů. • Sdružení organizací děti a mládeže předložilo k veřejné diskusi návrh svého statutu. • Ministerstvo vnitra schválilo organizační řád Čs. zemědělské společnosti. Pokračování.... |
| OHLASY NA ČLÁNEK |
| Dobrý den, |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 10. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Milan Markovič |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Stanislav Motl |
 |
Milan Lasica |
 |
Jiří Suchý |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
Dáša Cortésová |
 |
Vladimír Just |