Publicistika – Víte, že...?
Jitka Dolejšová: Čeští RAINMENI – lidé s diagnózou „autismus“
Společnost Bussmark spolu s občanským sdružením APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem) zorganizoval charitativní večer, který nenásilnou formou přiblížil toto postižení širší veřejnosti. Nápad se zalíbil Českému rozhlasu 2, který převážnou část večera natočil jako svůj pořad „Radiodárek“.
Jana Reichová: Stopy Čecha Rakušana
Když jsme se v roce 2000 vrátili z návštěvy domova a malého cestování po Evropě, zjistili jsme, že část trávníku na zadní zahrádce se kamsi ztratila, uschla, nevydržela. Řešení, tehdy ještě nebylo to úmorné sucho, bylo docela jednoduché. Koupit prostě nový trávník. Jenom najít v telefonním seznamu správnou farmu, trávník tam objednat a ovšem, že jsem dopřála manželovi, aby si zpevnil svaly a příslušný kousek zahrádky pro nový trávník připravil.
Jitka Dolejšová: V hlavní roli zápalka
Zápalky si bezesporu zaslouží náš obdiv. Mají krátký život, ale dokáží vytvořit oheň, jeden z největších objevů lidstva. Jsou skromné, jednoduché, lehce dostupné. Mají své opakovaně neopakovatelné kouzlo. To, že zápalky neboli sirky slouží především k rozdělávání ohně, nikoho nepřekvapí. Tyto podlouhlé hranolky jsou vyrobeny obvykle ze dřeva (osikového, smrkového či topolového), méně často z lepenky.
Josef Krám: PIUM FALSUM - Od písně Kde domov můj k Lumírovi Nedvídkovi
Zaznamenejme, že podle Tyla měla být píseň Kde domov můj údajně nezáživná a dokonce prý přemýšlel, že ji ze hry vyškrtne, ale František Škroup ho přemluvil, aby ji tam nechal, i když i on ji pokládal za méně zdařilou. A tak se stalo, že píseň, kterou mnozí odsoudili k zániku, v ději zůstala.
Josef Čejka: Rozmnožovat krásu a vnášet ji do života
Spolek českých bibliofilů (SČB) byl založen v Praze v březnu 1908. Tehdy pod názvem Spolek bibliofilů vznikla z podnětu dvaatřiceti milovníků knih dobrovolná organizace sběratelů, příznivců a tvůrců krásných a vzácných knih a tisků se zvláštním zřetelem k umělecké grafice, výzdobě a vazbě knih, jakož i ke všem ostatním užitým uměním.
Ivo Fencl: Rychlé šípy BEZ Rychlých šípů?
Taky jste si všimli, že se v příbězích Rychlé šípy a rozjetý vůz (20. 9. 1940), Rychlé šípy škádlí Rychlonožku (12. 10. 1940) a Rychlé šípy napravují kamaráda (19. 10. 1940) vůbec neobjevuje Červenáček????? Ne? Já se vám tedy čestně, s rukou na srdci přiznám, že jsem tu absenci zaregistroval až po letech, vlastně teprve nedávno a co okoralý dospělák. Nicméně... Je to tak! Červenáček tu doopravdy třikrát chybí. Překvapivé? Jak pro koho.
Jan Kuthan: Nemáte pevnou vůli na dietu? Tak si poslechněte kulturistu
Také patříte k větší části naší populace, která si neustále musí hlídat svůj jídelníček? Chci tím říci, že máte každou chvíli výčitky, že jste toho snědli více, než jste vlastně chtěli, že jste místo jednoho čtverečku čokolády snědli celé balení..
PŘÁTELÉ: Milá paní Alenko ...!
Tento příspěvek bude velmi výjimečný. Výjimečný nejen tím, že ho napsalo a prostřednictvím Pozitivních novin poslalo několik přátel ke kulatým narozeninám výjimečné ženě, ale zejména tím, že je darován skutečně od srdce.
Josef Krám: Václav Hanka objevně
Teze o Václavu Hankovi jako tvůrci Rukopisu královédvorského je velmi nepravděpodobná, nadále neudržitelná, a po skutečném autorovi RK bude tedy třeba i nadále pátrat. To jsou poslední slova rozsáhlé studie Lubomíra Sršně „Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky“, která vyšla letos ve Sborníku Národního muzea v Praze, řada A – Historie v číslech 1 až 4.
Lenka Nováková: Nevyhnutelnost boření aneb o kreativitě dospělých
Když jsem byla malá, jedna z mých nejoblíbenějších hraček byly obyčejné dřevěné kostky polepené papírem s částmi obrázků. Měly sloužit jako jednoduché puzzle, ale mě bez ohledu na jejich původní účel mnohem víc zajímala stavba komínů a pyramid. Později jsem jako velkou svátost opatrovala červenobílou stavebnici, která trochu připomínala dnešní lego.
Poznáte je?
Jsou mezi námi. Nápadní i nenápadní, někdy je poznáme na první pohled, jindy nám to trvá hodně dlouho, a to i přesto, že s jim podobnými máme již dřívější zkušenosti. Bývají hmatatelně zřetelní a zároveň dokáží být naprosto neuchopitelní.
Miroslav Sígl: O Lešetínském kováři a jeho autorovi
Zatím však nastaly lešetínskému kováři zlé doby. Továrník podvodným způsobem vymáhal na kováři jeho pozemky a u soudu vše podplatil, až konečně vyhrál a kovárna byla dána do dražby. Tím však kovářova energie nebyla zlomena. Postavil se proti mocipánům a k němu se přidali ještě vystěhovalci, kteří se vrátili z Ameriky, když tam nenalezli, co očekávali.
Leoš Bárta: ADHD je třeba začít brát vážně, upozorňuje Asociace dospělých pro hyperaktivní děti
Psychiatrickou poruchou zvanou ADHD trpí v České republice na 20 000 dětí. Převedeno do reálného života se jedná o jedno či dvě děti v každé třídě základní školy. Pokud se příznakům ADHD nevěnuje pozornost a není léčena, přímo ohrožuje budoucnost těchto dětí. Neléčená ADHD často ústí v antisociální, kriminální a jinak delikventní chování, častějším závislostem na drogách a narušeným sociálním vztahům.
Alena Heinová: Vidět, slyšet, pochopit…?
Tak jak je to? Prázdniny mají za sebou už polovinu – nebo: Prázdniny mají za sebou teprve polovinu? A třeba není ani tak důležité, jak to vidíte napsané – nebo jak to uslyšíte vyslovené – ale jak jste to pochopili. Někdo jako povzdech, že „už se to krátí“ – někdo jako otázku: A co nás tedy ještě čeká? - někdo jako výzvu: Nebloumat, nevzdychat, vzhůru za dalšími zážitky! Že vy to chápete jinak?