Josef Čejka: Rozmnožovat krásu a vnášet ji do života

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

                                                                          Rozmnožovat krásu a vnášet ji do života (Fr. Táborský)


K 100. výročí založení Spolku českých bibliofilů

Spolek českých bibliofilů (SČB) byl založen v Praze v březnu 1908. Tehdy pod názvem Spolek bibliofilů vznikla z podnětu dvaatřiceti milovníků knih dobrovolná organizace sběratelů, příznivců a tvůrců krásných a vzácných knih a tisků se zvláštním zřetelem k umělecké grafice, výzdobě a vazbě knih, jakož i ke všem ostatním užitým uměním. Bibliofilství „v ryzím uměleckém smyslu“ zdůrazňuje jednotu obsahu a výtvarného zpracování knihy.

* Během své téměř stoleté existence SČB svou činnost nikdy nepřerušil a jedná se tak o jeden z nejdéle soustavně fungujících spolků zaměřených na knížní a grafickou tvorbu nejen u nás, ale v celé Evropě. Hlavní činnost Spolku českých bibliofilů je v současné době zaměřena na vydávání bibliofilií - členských prémií a subskripčních tisků pro členy SČB v nízkém nákladu do 200 výtisků s originální grafickou ilustrační výzdobou. Spolek v minulosti spolupracoval s nejpřednějšími domácími ilustrátory jakými byli například Adolf Kašpar, Vojtěch Preissig, V. H. Brunner, Karel Svolinský, Max Švabinský, Jan Zrzavý, Cyril Bouda, Jaroslav Šváb, Kamil Lhoták, Ota Janeček, Josef Istler, Vladimír Komárek, Jaroslav Hořánek, Josef Jíra, Ludmila Jiřincová, Jaroslav Klápště, Jiří Kolář, Josef Liesler ad.a nejinak je tomu i dnes, kdy se např. na výzdobě spolkových tisků podílejí tvůrci Jiří Anderle, Alena Antonová, Alena Bílková, Adolf Born, Jiří Bouda, Jaroslav Dajč, Zdeněk Mézl, Oldřich Kulhánek, Pavel Roučka, Jaroslav Sůra, Bohumil Žemlička ad. Odrazem spolupráce SČB s výtvarníky jsou například Spolkem vydané soupisy grafického díla Cyrila Boudy, Jana Zrzavého, Ludmily Jiřincové, Oty Janečka.

* První bibliofilií Spolku byl v roce 1908 Kšaft umírající matky jednoty bratrské J. A. Komenského s ilustracemi Adolfa Kašpara v úpravě významného knihtiskaře a typografa Karla Dyrynka. Dílo bylo vytištěno na japonském papíru v tiskárně Politika.Prvním spolkovým subskripčním tiskem se v roce 1909 staly Bezručovy Slezské písně s výtvarným doprovodem V. Preissiga, který k jednotlivým básním vytvořil iniciály s trnovým motivem.

* Za dobu své existence vydal SČB více než dvě stě bibliofilských tisků. Řada z nich vyšla ve spolupráci s nakladatelstvím Československý spisovatel (1950 - 1958) a s Památníkem národního písemnictví (1960 - 1992). Spolku se podařilo publikovat některá díla autorů ve své době umlčovaných. Svou první knížku Hovory lidí (1956) v SČB vydal Bohumil Hrabal.. Zatím poslední vydanou spolkovou bibliofilií je Mystérium náhody všedního dne (2007) Lubomíra Voleníka, zesnulého předsedy NKÚ, člena SČB, v níž vzpomíná na svá setkání s českými umělci. Tato kniha byla vytištěna v typografii Martina Dyrynka, současného předsedy SČB, jehož tvorba vtiskla spolkovým bibliofiliím a tiskům grafickou úpravu vysoké umělecké úrovně.

* Činnost SČB řídí každoročně volený výbor. Pro stálý styk s členskou základnou (SČB má dnes 400 členů) vydává Spolek knihovědný a literární časopis Zprávy SČB a Informace SČB.

* Členové Spolku se pravidelně scházejí každý rok v květnu na Valné hromadě v Praze. U příležitosti Valné hromady jsou ke společným obědům nebo večeřím vydávány jídelní lístky s originální grafikou. Na jejich výzdobě se opět podíleli a podílejí významní čeští tvůrci (např. Jaroslav Šváb, Josef Liesler, Cyril Bouda, Jaroslav Klápště, Adolf Born, Jaroslav Sůra, Jaroslav Dajč ad.).

* Od poloviny 20. let minulého století pořádal Spolek českých bibliofilů soutěž o nejkrásnější knihy vydávané v Československu v kategoriích kniha bibliofilská a užitková. Touto soutěží byla dána možnost dalším vydavatelům bibliofilií a krásných knih prezentovat v celonárodním měřítku své tisky. Zde je nutno připomenout, že zejména v období první republiky nebyl SČB na poli krásné knihy osamocen, ale že jej následovala celá řáda soukromých vydavatelů, z nichž mnozí byli i členy Spolku. I když výčet činností SČB nemůže být zdaleka úplný, uveďme alespoň pořádání řady slavnostních večerů k uměleckým jubileím ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, nebo setkání členů Spolku s umělci v 70. a 80. letech minulého století v Národním muzeu, v pražské poetické vinárně Viola, ve vinárně Savarin ad. Na Moravě byl významným organizátorem akcí SČB Adolf Vodáček z Olomouce.

* Čestnými členy Spolku byli překladatel O. F. Babler, malíři C. Bouda, M. Švabinský, F. Kobliha, K. Lhoták, O. Janeček, K. Svolinský, spisovatel B. Hrabal, tiskař A. Chvála, badatel a knihovník B. Lifka, básník Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu, historik umění Prokop H. Toman a další.

* V roce 2008 oslaví Spolek českých bibliofilů sté výročí svého založení. Stěžejní akcí oslav bude připravovaná rozsáhlá výstava Sto let české bibliofilie v Národní knihovně v Praze. Cílevědomá činnost SČB v minulosti i v současnosti byla a je naplňována programovým heslem prvního předsedy, básníka Františka Táborského: Rozmnožovat krásu a vnášet ji do života.

Text z materiálů SČB připravil Josef Čejka
Kontakt:
SČB, poštovní přihrádka 22, 111 21 Praha 1
webové stránky SČB naleznete na adrese http://www.scb.wdr.cz  

Copyright © Josef Čejka

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 11. 2007.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.