Ivo Fencl: Rychlé šípy BEZ Rychlých šípů?

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

1.
Vážení šípoznalci i jiní zájemci!
Taky jste si všimli, že se v příbězích Rychlé šípy a rozjetý vůz (20. 9. 1940), Rychlé šípy škádlí Rychlonožku (12. 10. 1940) a Rychlé šípy napravují kamaráda (19. 10. 1940) vůbec neobjevuje Červenáček????? Ne? Já se vám tedy čestně, s rukou na srdci přiznám, že jsem tu absenci zaregistroval až po letech, vlastně teprve nedávno a co okoralý dospělák. Nicméně... Je to tak! Červenáček tu doopravdy třikrát chybí. Překvapivé?
Jak pro koho. Víte, v Mladém hlasateli vycházel paralelně s tímto seriálem i vkládaný román Záhada hlavolamu, a to až do roku 1941, nu, a právě v tomhle skvělém románu se, jak přece všichni dobře víme, chlapci Rychlých šípů s Červenáčkem na nějaký čas rozkmotřili.
Nebudu se rozepisovat proč, ale musel jim dát vale. Byl radikálně vyloučen z klubu, nu, a právě to je i přímou příčinou jeho neexistence v dotyčných třech částech umístěných jako vždycky na zadních stranách časopisu a dnes dál fungujících v souborném vydání... Navíc... Navíc, jak se ukazuje, tím nedostatkem vlastně nebyla Červenáčkova absence v komiksu, nýbrž právě naopak její krátkost a nepořádná nestálost! A ne snad?
Sympatický hoch v typické červené čapce se přece znovu objevuje v "mezidobí" reprezentovaném příběhy Rychlé šípy v nákladním vagoněRychlé šípy a vlakoví zloději (str. 86 a 87 souborného vydání) a "jak to?", musíme se ptát zmateni, vždyť přece je ještě stále vyškrtnut. Ne?
To je pravda, ale co! Nevnímejme to, prosím vás, hned jako totální nedostatek, vždyť nám tady autoři dost možná (a kdopak to může popřít!) předkládají jen nějakou tu starší příhodu a může tedy jít v podstatě o retrospektivu a pohled do nedávných anebo i starších dějin klubu. Co říkáte?
Já to tvrdím. Ale znovu pak Červenáček jako vůbec jediný chybí i při dobytí terasy na konci války s Podkováky v Rychlé šípy vnikají do Pevnosti (str. 196), jenže to je přece už něco trochu jiného a opodstatněného a my se tudíž i plným právem tázat můžeme: Chybí snad náš hrdina proto, že byl předtím vybit papírovým míčkem? A s nejvyšší pravděpodobností je to opravdu tak. Pravda, na Fischerových obrázcích lze registrovat pouze Jarkovo nešťastné vybití (ošklivá trefa do hrdla), nicméně už dva obrázky nato Jindra Hojer hlásí Mirkovi: „Eskadra smrti má už jen čtyři muže,“ přičemž my víme z Plánu na zdolání Pevnosti otištěného v předchozím pokračování, že Eskadru vedl právě Červenáček, a to s Jarkou a Mirkem. Měli být průběžně doplňováni z tzv. Základní čety a ještě na konci předchozího pokračování nevybitý Červenáček srdnatě prohlašuje: „Bude to ostré.“ Co bylo dál?
Zůstal mezi čtyřmi (Jindrou zmiňovanými) nezasaženými? Soudě podle obrázků, se to nejeví jako pravděpodobné. I tady prostě Červenáček chybí...
2.
Nechme už ale chlapce s čapkou na pokoji a přistupme ke kardinálnější otázce, kde všude chybí Rychlé šípy jako klub.
Myslíte si, že nikde? Pak znáte seriál špatně! Hle! Všichni přece především nefungovali hned v prvních čtyřech pokračováních publikovaných od 17. prosince 1938 do 7. ledna 1939. Ano, chyběli Rychlonožka i právě Červenáček (a na samém začátku i Jindra Hojer). To je však, pravda, samozřejmé a uvádím to pouze pro pořádek, poněvadž tím skutečně prvním dílem "Rychlých šípů bez Rychlých šípů" se stejně stala až epizoda Dlouhé Bidlo hledá kočičí pracku z 23. března 1940 (str. 66 souborného vydání), v jejímž případě vskutku kráčí o pokračování ZCELA A ÚPLNĚ zasvěcené Bratrstvu.
I když... Ale ano, Bidlo tu alespoň čte Bohoušův dopis, kde se o Rychlých šípech píše.
3.
Pokročme však slavnou epopejí dál.
V příběhu Jindra Hojer visí nad propastí (82) chybějí (opět) Červenáček a také Rychlonožka. Přímé pokračování Jindra Hojer uniká vzdušnou cestou je pak už čistě individuálním dobrodružstvím titulní postavy. Zde tak vyzdvižený Jindra ale naopak vůbec „nehraje“ v epizodách Rychlé šípy v ohni pátrání (str. 97) a Rychlé šípy a létající kolo (str. 191), ačkoli, pravda, v druhém z těch příběhů je mimo záběr skoro určitě přítomen (ale vidět ho nevidíme). V prvním z příběhů pak přítomen být může, ale nemusí, a pokud přítomen byl, už se to nikdy, nikdy nedovíme – a není sebemenší šance to zjistit.
Ale dál. Velmi "rychlonožkovský" a rodinný je i další „individuální“ díl Rychlonožkův Štědrý večer (str. 202): ne, o Rychlých šípech tady není ani sebemenší zmínka. A co se pak týká Rychlonožkových snů? Tak to pozor, vážení. Sny nejsou jen Rychlonožkovy a jeho kamarádi absentují vlastně jenom v prvním pokračování snu o Old Shatterhandovi (str. 239), přičemž v tom druhém figurují bez Jindry Hojera. A právě Jindra se tak i následkem toho definitivně stává nejméně se v seriálu vyskytujícím hochem – anebo aspoň podle tohoto měřítka.
4.
A co ještě víc? Nu, další totálně „bezšípovskou“ chvílí jsou samozřejmě tři slavná pokračování známá pod společným titulem Pískloun a Tlouštík (Junák 28. 2. až 14. 3. 1946) a ještě i navazující na ně (taky v Junáku) epizoda Tlouštík odvlečen v neznámo vydaná 21. března 1946. Vlastně ale i díl Tlouštík uniká Bratrstvu k. p. ze Vpředu z 9. 4., nicméně rozhodně nelze říct, že se ty díly od cyklu nějak přespříliš odchýlily. Kdeže! Už v druhém a třetím jejich pokračování se o Rychlých šípech aspoň mluví a už od druhého pokračování (str. 125) tu figuruje i věčný souputník Rychlých šípů, zlopověstné Bratrstvo...
„A tam kde je Bratrstvo, tam jsou I ONY. Rychlé šípy,“ ví okamžitě Pískloun.
5.
A co říci závěrem?
Ve Vpředu se pak Rychlé šípy rády samozřejmě znovu vynořily, i když až v příběhu Rychlé šípy dostávají výstrahu z 16. 4. 1946, a pak už jen tak nezmizely, nebo vlastně vůbec ne, i když v éře Marka Čermáka (a jinak mu všechna čest!) byly čas od času odbývány a brány krapet na hůl, takže v některých pokračováních sice vystupují, ale všechny je nevidíme anebo ano, ale jen matně, z naprosto neúnosné dálky anebo trapně malinkaté a jenom jako siluetky. Ne, ne. To by nám JUDr. Fischer nikdy nedělal.
Já myslím, že sotva, a jenom namátkou - a jako příklad – teď jmenuji díl Rychlé šípy chrání Podfukáře (str. 242) - a však si ho sami dobře prohlédněte! A v pokračování Cesta do záhadného domu (str. 234) pak zase následkem Čermákovy ledabylosti zůstal úplně mimo obraz Jarka Metelka a hned v následujícím dílu už kromě Metelky chybí i Rychlonožka a...
Ale zas pozor, není to vlastně malířova chyba, protože Rychlonožkova absence je zdůvodněna už samotným Foglarem. A vůbec, proč to přehánět s hnidopištvím? Je třeba i uznat, že to Marko Čermák posléze napravil a kreslil Rychlé šípy čím dál pečlivěji a líp a ani jednou už ani jednoho jediného nakreslit nezapomněl. Tedy... Tedy s výjimkou toho předposledního Rychlonožkova indiánského snu.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 31. 10. 2009.