Publicistika – Letem-světem
Slavomír Pejčoch-Ravik: V srdci Paříže (8)
Ráno jsem si na nevděčnou štangličku vzpomněl, sotva jsem vstal z postele. Prohlédl jsem si bělmo očí, abych se ubezpečil, že se o mně nepokouší žloutenka a pak jsem tyčku vytáhl z neprodyšného obalu. Ucítil jsem mírně nažluklý, skoro nesalámový pach, a tento neklamný pocit rozhodl, že z uheráku nebude nářez ani teď a ani nikdy v budoucnu.
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (4)
Bylo to moc fajn, ta naše dovolená. Trochu náročná na fyzičku, ale pohlazení pro dušičku. Moje paní říká: „Když lezu nahoru, funím. Když jdu dolů, bolí mne kolena. Ale ty chvíle mezitím jsou jedinečné!“ No řekněte, není s ní legrace? Tak se mějte, lidi, krásně, a zase někdy příště.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Der Weg zu den Nibelungenschätzen
Der Weg zu den Nibelungenschätzen fängt wirklich im mittleren Rheinland an, im Rheinabschnitt zwischen Mainz und Bonn. Worms, wo die Nibelungensagen angefangen haben liegt noch einige Kilometer südlicher. Und Mainz ist wieder eine der großen Kirchenfestungen, welche eine weite Umgebung beherrscht haben. Wir haben das Auto irgendwo am Stadtrand stehen gelassen und uns durch die Straßen und Gässchen der mittelalterlichen Stadt in Richtung Dom bewegt.
Pavel Loužecký: Labyrintárium - první v Čechách a jediné v Evropě
Na webových stránkách Zámku Loučeň se dozvíte třeba to, jaký je vlastně rozdíl mezi labyrintem a bludištěm. Že labyrintem vede jediná cesta, byť pořádně klikatá, kdežto v bludišti narazíte na mnohá rozcestí. A přitom ne každá z cest, kterou si na těchto rozcestích vyberete, vede tím správným směrem. Ať už se ale rozhodnete putovat labyrintem nebo bludištěm, zanedlouho na vlastní kůži zjistíte, že to není jen dětská zábava, jak by se možná mohlo zdát nezasvěceným.
Slavomír Pejčoch-Ravik: V srdci Paříže (4)
Z hotelu Brighton jsem to měl k nádraží Orsay právě jen přes park Tuileries. Jenomže byl listopad, od rána lilo, že by psa nevyhnal, a než jsem dorazil k reprezentativní budově Musea Orsay, stačil jsem tisíckrát proklít počasí a Paříž a promočené boty. Dnes již fasáda velkými okny a nárožními polopilíři a polověžemi s hodinami jen vzdáleně připomínají, že tady opravdu jezdívaly vlaky.
Pavel Loužecký: Schwarzenberská hrobka v Třeboni
Starobylé město Třeboň, jehož počátky sahají až do poloviny 12. století, je proslulé nejen svými nesčetnými rybníky, ale také svým zámkem, lázněmi, pivovarem, náměstím a v neposlední řadě i Schwarzenberskou hrobkou. Tu byste neměli v žádném případě při návštěvě Třeboně vynechat.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Cesta za poklady Nibelungů / Je tu Bonn
Cesta za poklady Nibelungů totiž opravdu začíná ve středním Porýní, v úseku mezi Mohučí a Bonnem. Worms, kde písně Niebelungů začínají, je ještě o pár kilometrů jižněji. A Mohuč, to je zase jedna z těch velkých chrámových pevností, které ovládly široké okolí. Auto jsme nechali kdesi na okraji a ulicemi a uličkami veskrze středověkého města jsme zamířili k dómu.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Wie sich Kapital vermischt
Vor vielen Jahren habe ich meine erste Diplomarbeit zum Thema „Ökonomische Aspekte der Rüstungsindustrie“ geschrieben. Es hat mich damals interessiert wie sich durch den technischen Fortschritt und durch die neuen Elemente zur Legierung von Stahl der Appetit des Kapitals nach noch mehr Ausbeute von Rohstoffen ausgewirkt hat.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Kathedrale am Bahnhof
Bedrich Utitz, der mich durch Köln begleitet hat, ist in diese Gegend bereits als Soldat im Jahr 1945 gekommen. Die Stadt lag damals in den Ruinen, die Alliierten haben es damals richtig - bis auf die Flussebene von Rhein planiert. Aber in der Mitte der Stadt stand die Kathedrale. Getroffen, beschädigt, aber noch da. Heute können Sie einen anderen Schock erleben – nämlich aus dem Zug in Köln am Bahnhof aussteigen und direkt vom Bahnsteig über die Treppe zur Kathedrale aufsteigen.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Der Schatz der Nibelungen
Tschechische Touristen haben Deutschland mit Plastiktüten in eintägigen Busausflügen kreuz und quer durchgefahren. Es kann uns also nichts mehr überraschen, nichts begeistern. Jeder kennt hier alles, jeder weiß alles… Meine Reise war doch etwas anders. Ich bin am 28. Oktober 1991, einem nicht runden aber trotzdem bezaubernden Staatsfeiertag angekommen.
Pavel Loužecký: Zámecké interaktivní muzeum, které musíte vidět!
Ač se považuji za poměrně zběhlého návštěvníka českých hradů a zámků, nutno přiznat, že zámek v Benátkách nad Jizerou mi zůstal bohužel utajen. Bohužel proto, že "obsah" tohoto zámku mě velmi příjemně překvapil, a to nikoli vycházkovými trasami po zámeckých pokojích, ale dvěma samostatnými muzei.
Pavel Loužecký: Máte chuť na medvědy?
Pokud ano, pak určitě uvítáte výlet do berounského MEDVĚDÁRIA v lesoparku Městská hora. Z Prahy jste v Berouně během hodiny a z berounského náměstí je to k medvědům "co by kamenem dohodil". Kuba, Vojta a Matěj jsou známé "večerníčkovské hvězdy" ze seriálu pana Václava Chaloupky z Plzně.
Milena Buriánková: Emiráty očima "babky z Buranova" (3/4)
Předposlední den pobytu v SAE jsme neodolali nabídce výletu za hranice emirátu FUJAiRAH. Měly se nám ukázat i hory, zatím k vidění jen v turistických letácích, protože v reálu byly uloženy v sejfu mlžného oparu, který nechtěl vydat o krajině pravdivý obraz. Přítomným zážitkem jsme chtěli oživit i vzpomínky našich průvodkyň na Indický oceán.
Milena Buriánková: Emiráty očima "babky z Buranova" (2/4)
...tak kde jsme to přestali, aha. Po zážitku s divokou jízdou v písečných dunách a krátkém odpočinku u čerpadla jsme se znovu schovali do plechovky na čtyřech kolech zaručující teplotu „akorát“ a poslušně seřazené TOYOTy vyrazily do tmy naproti koncentrované zábavě, ale tentokráte do bezpečné náruče uzavřené osady.