| Až budete opět hledat cíl pro váš výlet, doporučuji vám zasunout si někam do paměti jméno TŘEBOŇ.
Starobylé město Třeboň, jehož počátky sahají až do poloviny 12.století, je proslulé nejen svými nesčetnými rybníky, ale také zámkem, lázněmi, pivovarem, náměstím, Augistiniánským klášterem, děkanským kostelem sv. Jiljí a v neposlední řadě Schwarzenberskou hrobkou. Tu byste neměli v žádném případě při návštěvě Třeboně vynechat. |
|
SCHWARZENBERSKÁ HROBKA
Do podvědomí návštěvníků památek vstoupili Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby.
Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenbergského rodu.
Od roku 1847 byli příslušníci hlavní větve schwarzenbergského rodu pohřbívání v nedalekém hřbitovním kostelíku sv. Jiljí, poprvé připomínaném v roce 1515.
Ten však byl v druhé polovině 19. století již zaplněn a také nevyhovoval poměrně přísným hygienickým předpisům, které mimo jiné nařizovaly samostatné odvětrávání prostoru hrobky a balzamování těla před uložením do dvouplášťové rakve.
Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníku Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematickou podloží a jeho návrh nebyl realizován.
Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italské Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy.
Se stavbou bylo započato 14. července 1874 pod vrchním vedením Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých.
Dne 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.
Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru.
V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexandrem Trippelem v roce 1789.
Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.
Hrobka Schwarzenbergů je jednou z architektonicky nejpozoruhodnějších památkových staveb jižních Čech.
Text převzat z publikace Třeboň - Město a zámek, příroda na Třeboňsku
|
|
Součástí areálu, ve kterém se Schwarzenberská hrobka nachází, je také rozlehlý park se spoustou vzácných stromů a dřevin, který přímo svádí k romantickým procházkám.
A fakt, že se v jeho přímém sousedství nachází rybník Svět s možností koupání, činí z výletu do Třeboně neodolatelný turistický cíl.
Stihnout byste měli také návštěvu třeboňského zámku, o němž je - jako o panském dvorci - první zmínka již roku 1374. Zámek získal rod Schwarzenbergů v roce 1660 a měl ho ve svém vlastnictví celých 280 let až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo.
|
