Publicistika – Co je psáno...
Milan Richtermoc – Petra Haasová: Kdo byl fialový poustevník?
Ota Pavel (1930-1973), vlastním jménem Otto Popper, patří k autorům, o kterých bylo napsáno více knih, než kolik spisovatelé sami za svého života vytvořili. Zájem o jeho dílo neupadá ani šestatřicet let od jeho předčasného odchodu. Pozornosti čtenářů se těší nejen Pavlova tvorba, ale i jeho život, který je dodnes v mnohém zahalen tajemstvím.
Josef Krám: Uděláme z toho mrdník, proč tu není Gustav Bubník?
EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR PRO POZITIVNÍ NOVINYPo první třetině najednou koukáme, co se děje, hrálo taky jen 8 Angličanů jako nás. Říkali jsme si - jsou to gentlemani. Nejhorší pro nás bylo, když po utkání, které skončilo 4 : 3 pro nás, Angličané přišli k nám a protože jsem dovedl anglicky, tak mě překvapilo, že mi jeden z Angličanů neblahopřeje, ale kondoluje. On říkal: „ Spadlo letadlo.“
Ivo Fencl: Složím písničku a život ukáže, říká Jan Vodňanský
Kde podle vás leží hranice černého humoru? * To je asi u každého autora jiné. Hranice leží tam, kam si je kdo posune nebo dobrovolně zúží... Třeba dvaadvacetiletí Voskovec a Werich psali dadaistickou Vest Pocket Revue (1927) jen ku obalení svého skeče Nepřípadný zpěv o hrobce, pak se však ukázalo, že ten obal je u jejich generačního publika mnohem úspěšnější a nekrofilní humor původní Hrobky ne zcela kompatibilní, a tak asi po desáté repríze Hrobku ze scénáře vyrubli.
Český malíř KAMIL KUBÍK přítelem amerických prezidentů (2/2)
Významným okamžikem v mém životě byla pro mne příležitost seznámit se s velvyslancem (pozdějším víceprezidentem a prezidentem) Georgem Bushem. V 70. letech, když byl G. Bush americkým velvyslancem ve Spojených národech, měl jsem uměleckou galerii na Madison Anenue Stuatrů.
Ivan Rössler: SOL LUCET OMNIBUS
Strávil jsem v ateliéru Jiřího Švengsbíra mnoho hodin. Nikdy jsem ho ale neviděl při práci. Pili jsme spolu červené víno a povídali si. Byl však nesmírně pracovitý. Vyryl nesčíslné množství známek a vytvořil spoustu volných grafik vesměs rytin na téma Praha. Vždycky na nich byla zlatá barva. Snil o tom, že po japonském vzoru slavného Hokusaie Sto pohledů na Fudži vytvoří originální obraz Prahy stem grafických listů.
Olga Wister: Když kdysi dávno před léty, ale vlastně nedávno...
Když kdysi dávno před léty, ale vlastně nedávno jsem jako malá holčička seděla u stolu se svým tatínkem a panem Werichem v restauraci V Jámě, která bývala jen pár kroků od divadla pana Wericha a kde si oba tito pro mne dnes velmi vzácní muži pochutnávali na veliké pochoutce tehdejší doby, na smažených žampionech s bramborem a tatarkou...
Dobromila Lebrová: Otakar Ševčík, houslový virtuos a pedagog...
Po absolutoriu byl v letech 1870 - 1873 činný jako koncertní mistr v salzburském Mozarteu. Podle určitých pramenů zároveň učil a také založil své vlastní kvarteto. V dubnu 1973 se stal koncertním mistrem pražského Prozatímního divadla, ale hned v květnu nato dostal nabídku stát se koncertním mistrem Vídeňské komické opery.
Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (1)
A takovým člověkem je i Josef Čermák – doktor práv, partner významné právnické kanceláře, královský konzultant (QC – čestný titul udělený vládou), novinář, spisovatel, básník, herec a celoživotní organizátor a inspirátor veřejného i vědeckého života českých a slovenských krajanů v Kanadě...
Marta Urbanová: Ignát Hermann
Ignát Hermann se nenarodil přímo v našem městě, ale v Horním mlýně 12.8.1854 jako třinácté dítě. Jeho otec byl mlynářem. Malý Ignát začal chodit v našem městě do školy, ale na své dětství vzpomínal nerad. Horní mlýn stál na řece Doubravce nedaleko Chotěboře a čtyřtřídní škola nebyla odtud co by kamenem dohodil. A navíc chudoba nevábí nikoho, ani malé dítě. Proto se jeho rodiče rozhodli hledat štěstí za mořem.
Petr Janda - Jitka Vykopalová: Olympic, hvězdy bez hvězdných manýrů (1/2)
Věk pupularitě a úspěšnosti této skupině neubírá, ba naopak, zraje jako víno. Není proto udivující, že po vystoupení v Austrálii a delším turné v USA zavítala skupina i do Švédska. Legendární Olympic přijal pozvání jiného úspěšného muzikanta a podnikatele v hudební oblasti, rodáka z Košic usazeného ve Švédsku, Tomáše Danka.
Dáša Cortésová: Jaký byl Jiří Vašíček (5)
Moji rodiče se s Jiřím Vašíčkem znali, takže jsem se k němu hrdě hlásila. Zvláště před děvčaty, která mi to lehce záviděla. Už v patnácti letech jsem byla dost veliká, ale o tanečníky nouze nebyla. Bohužel, většina byla menších než já. Jakmile přišlo k fotografování, tak se kluci rozutekli. Nikdo z nich nechtěl být na fotce s holkou větší, než on sám.
Miroslav Sígl: Vzpomínky krále televizní zábavy
Silvestrovské veselí si v minulých letech naše televize (v letech 1999-2003 v televizi Nova) a její diváci nemohli představit bez populárních tváří, známých nejen z obrazovky, ale i z filmu či divadel. Přiváděl je do svých scénářů velkých silvestrovských pořadů ten, jehož jméno se objevovalo až v závěrečných titulcích: Gustav Oplustil (*1926). Právě před několika dny mu vyšla jeho monografická kniha Za humorem cestou necestou.
Portrét originálního malíře: ZDENĚK HAJNÝ
Narozen 30. 1. 1942 ve Vsetíně. V roce 1964 vystudoval provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V r. 1975 filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze -- obor psychologie. V r. 1989 získal doktorát filozofie na téže fakultě. Do r. 1983 přednášel psychologii a estetiku na katedře pedagogiky v Praze. Téhož roku z vysoké školy odešel a věnuje se malířství jako povolání.
Dobromila Lebrová: Jean François Champollion, francouzský archeolog a zakladatel egyptologie
Jméno Champollionovo je známo nejen mezi archeology a odborníky na egyptologii, za jejíhož zakladatele je považován, dokonce bývá nazýván „otcem egyptologie“. Rovněž se má za to, že z tzv. Rosettské desky rozluštil hieroglyfy a tím dal klíč dalším vědcům ke zkoumání starobylých egyptských nápisů a papyrů. (Slovo „hieroglyf“ znamená v podstatě „posvátný vyrytý znak“, což označuje, že tento druh písma byl starými Egypťany považován za posvátný.)