Všechno nejlepší, Carle von Linné! 

Carl von Linné byl průkopníkem a přírodovědeckým univerzálním géniem. Mnohé z jeho myšlenek a objevů inspirovalo přední badatele až dodnes. Ve svém klasifikačním systému "Systema naturae" rozdělil přírodu do třech kategorií: rostliny, zvířata a kameny. Se svým latinským pojmenovávacím systémem vytvořil zákony, jak nazývat všechny různé druhy v přírodě. Zde se například poprve vyskytuje pojmenování Homo sapiens, kteří se spolu s lidoopy řadí do třídy Mammalia, savci.


Linné byl nesmírně zvědavý a jeho touha inventarizovat, zařadit a pojmenovat přírodu převládala celou následující epochu vědeckých dějin, tedy takzvaná "linneanská epocha". Ale Linné nebyl pouze přírodovědcem, botanikem, zoologem a geologem. Byl také zručným lékařem, přímluvcem zdravého života a filozofem. Toto všechno přispělo k tomu, aby se stal jedním z mála veleslavných Švédů, známých po celém světě. Říká se o něm "král květin", byl zvěčněn sochou, jeho podobizna zdobí švédské stokorunové bankovky a je po něm pojmenována i spousta zeměpisných míst - dokonce i na Měsíci!

Carl Linnaeus se narodil 23. května 1707 ve vesnici Råshult v jihošvédském kraji Smålandu. Příjmení “von Linné” dostal až po pozvednutí do šlechtického stavu. V zahraničí je pořád víc známý jako Carl Linnaeus.
Mladý student Carl přišel přes přípravné školy ve Växjö a Lundu do univerzitního města Uppsaly, aby zde studoval medicínu. Brzy však upoutal pozornost svého okolí novými ideemi o botanice a rozmnožovacím systému rostlin. Byla zrozena nová zářící hvězda na obloze vědy. I když měl Linné teprve dvacetpět let, dala mu švédská vědecká společnost celou svou pokladnu k jeho službám, aby mohl podniknout rozsáhlou badatelskou cestu do Laponska, což byla vědecká investice bez protějšku v tehdejší švédské společnosti. Tato cesta v roce 1732 měla více účelů: poznávat přírodu na severu a najít "užitečnosti" pro zvýšený blahobyt království.

V nejbližších letech následovaly další badatelské cesty přes téměř celou zemi: Dalarna, ostrovy Gotland a Öland, Västergötland, Bohuslän, Dalsland a Skåne. V kraji Dalarna potkal krásnou dívku jménem Sara Elisabeth Moraea. Později se vzali a měli spolu sedm dětí. Dvě z nich bohužel zemřely v ranném věku.
Linnéova kariéra šla nahoru strmě jako svíčka. Roku 1741 se stal profesorem medicíny. Předtím obhájil v Nizozemí disertaci o malárii, napsal knihy, které změnily svět, provozoval lékárenskou praxi ve Stockholmu a byl jedním ze zakladatelů Královské Vědecké Akademie. Nedá se říci, že by byl plachý člověk. Naopak, uměl dobře mluvit pro svou věc a zdůraznit svůj vlastní význam. Sám vymyslel přísloví: "Bůh tvořil - Linné zařadil".

Měl smysl pro humor a byl charismatickým učitelem. Jeho hnací sílou bylo uvidět a rozumět. Často vzal své žáky do přírody, aby si mohli zkoušet teorii v praxi. Studenti ho milovali. Linné měl celou řadu učňů, nebo apoštolů, jak je sám nazýval, a posílal je na dobrodružné výzkumné cesty po celém světě, mezi jinými na plavby Jamese Cooka kolem zeměkoule. Také jeho učni mají dnes veliký význam pro vědu.
Linné zemřel ve věku 70 let. Nechal po sobě stejný počet knih, stovky disertací a korespondence s předními osobnostmi celého světa. Jeho práce byla předešla svou dobu a tvořila velikou inspiraci pro budoucnost.



Zajímavosti

• Jako mladý občas Linné školu “flákal”, aby si mohl užít přírodu. Jeho otec Nils byl farářem v jedné vesnici a laickým zahradníkem a dělal si starosti, jak má přimět syna, aby se vrátil do školní lavice a studoval teologii. Lektoři školy mínili, že by se měl stát řemeslníkem. Ale učitel přírodovědy přišel na “nouzové řešení” - Carl by se mohl stát lékařem.
• Linné měřil jenom 154 centimetrů. Ale byl švarný, když se oblékl do svého laponského kroje. To udělal mimo jiné tenkrát, když požádal Saru Elisabeth o ruku. Navíc měl krásné oči.
• Linné byl prvním Evropanem, komu se podařilo pěstovat banány. To uskutečnil během svého pobytu v Nizozemí. Věřil, že to byl banán, nikoli jablko, které bylo zakázaným ovocem, kterou Eva nabídla Adamovi v ráji.
• Linné byl velice zbožný a vnímal "to veliké v malém". Myslel si, že Bůh vytvořil všechno v přírodě s jistým záměrem, a že to byl úkol vědce přijít na ten záměr.
• Linné byl prvním "ekologem" světa, dlouho předtím než existoval takový pojem. Používal termíny jako "hospodaření" a "ekonomika přírody". Psal o významu koloběhu a tlení, o tom, jak všechny organismy mají své místo v přírodě a že všechno spolupracuje jako dokonalý stroj.
• Linnéovy myšlenky inspirovaly Charlese Darwina k evoluční teorii. Ve svých knihách popisoval Linné pořádek a hierarchii mezi různými druhy. V díle "Politia Naturae" používal výraz "válka všech proti všemu". Darwin šel dál a mluvil o "přirozeném výběru", že jen nejsilnější v přírodě přežijí.
• Linné psal velice srozumitelně, často ve švédském jazyce, nejen v latině. Toto asi vysvětluje, jak jeho průkopnické bádání mohlo mít takové rychlé rozšíření. August Strindberg psal, že "Linné byl vlastně básníkem, který se náhodou stal přírodovědcem".
• S přibývajícím věkem se stal Linné víc spekulativní. Možná spěchal najít ke všemu vysvětlení. Například napsal, že vlaštovky přezimují na dně jezer.