Publicistika – Co je psáno...
Dobromila Lebrová: Rudolf Skuherský - 180. výročí narození
Význam Rudolfa Skuherského není jen v jeho zapojení v sokolském hnutí, ale i v jeho působení jakožto profesora deskriptivní geometrie na pražské polytechnice, ale též českého politika. Narodil se 23. dubna 1828 v Opočně a je o něm známo, že navštěvoval gymnázium v Hradci Králové a v Broumově a potom pokračoval na reálce v Praze.
Dobromila Lebrová: Antonín Stecker, cestovatel - 120. výročí úmrtí
Jak je psáno v časopisech z 19. století, byl Antonín Stecker „přírodozpytec“ a cestovatel, kterému „zeměvěda“ děkuje mj. za zjištění některých neznámých jezer v nynější Etiopii. Ovšem při přehledu všeho, co za svůj krátký život vykonal, nezbývá než hluboký obdiv a úžas. Antonín Stecker byl synem vedoucího úředníka textilní manufaktury v Kosmonosech.
Jitka Stošická: Vzácní lidé se srdcem na pravém místě
S potěšením jsem přijala pozvání pana plk. JUDr. Michala Dlouhého, všem nám dobře známého především jako autora předlohy oblíbeného televizního seriálu „Četnické humoresky“, na křest jeho již osmé knihy z četnického prostředí, tentokrát s názvem „Páté přikázání“. Abych se přizpůsobila danému tématu: Místo činu: Muzeum Policie České republiky, Praha 2. Datum a hodina činu: pondělí 7. dubna 2008 v 17.00 hodin
Olga Szymanská: Věčný chodec Jiří Všetečka
Jiří Všetečka ví velmi dobře, že jako fotograf má jednu obrovskou výhodu: je tvůrcem i režisérem v jedné osobě, svými díly může vyslovit svůj názor. Může zdokumentovat dobu, poukázat v ní na pozitiva i na negativa. Praha, podle autora, měla dříve své zvláštní obyvatele a postavy: na první pohled typické Malostraňáky či Žižkováky, celé čtvrtě řemeslníků a obchodníků, zákoutí s pavlačovými domy.
Olga Janíčková: Der Kerl Viktor
Ich wandere über einen Waldweg in Richtung eines Weihers, der „Na Losich“ genannt wird. Je mehr ich mich dem wohl bekannten Haus meines Freundes Viktor nähere, umso klarer sehe ich vor der Tür sein rotes Auto stehen – vielleicht konnte er dem Ruf des vorzeitig gekommenen Frühlings nicht widerstehen?
Olga Szymanská: Ženská síla
Tvorbu americké malířky čínského původu Marlene Tseng Yu vnímejme v uvedené souvislosti jako projev, který již několik desetiletí nachází nové možnosti tohoto obohacování. Především však vzájemného prolínání západní a východní kultury, aniž by musela čerpat z podob a modelů poetiky ryze moderního umění.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak umím vařit
Z jedné návštěvy mám tuto kuriozní vzpomínku: Mistr seděl na jedné židli, na druhé leželo Rudé Právo a na něm právě uvařené brambory a také slupky. Pepík rovnou loupal a krájel v této pozici "brambory na loupačku". Ty mohu mít i já - ale přece jen v poněkud ušlechtilejší podobě, pokud možno již oloupané na talíři, a krom másla bych si ještě dopřál kousek tvarohu.
Olga Szymanská: Básník filmu
K umělcům, kterým se daří ostatní velmi obohatit, patří FRANTIŠEK VLÁČIL. Tři dary: znamení zrodu, talent a dispozice ho předurčily k tvorbě vysoce estetických a lyrizujících děl. Narozen v Českém Těšíně 1924 ve znamení Vodnáře. Horská krajina severní Moravy, po staletí drsná k lidským údělům a tajemná mnoha příběhy, měla na jeho dětství a dospívání hluboký vliv.
Olga Szymanská: Svědectví
Co přiměje člověka, aby byl unášen souhrou světla i tmy barokních tvarů, aby se obdivoval ohniskům i vzletům gotiky, aby stál pokorně před románskou velebností i tajemnou soustředěností? Co ho nutí, aby putoval za tajemstvím jehlanovitých pyramid, k subtilním linkám zvířecích tvarů a až k prašným střepům pradávných civilizací?
PhDr. Slavomír Pejčoch-Ravik
Slavomír Pejčoch, s pseudonymem Ravik, který se narodil 22. dubna 1932 v Jemnici na Třebíčsku. Tady absolvoval svou základní školu, ve Znojmě Obchodní akademii, a po roční pauze v ostravském rozhlase (vzdělávací oddělení) skončil na Filozofické fakultě. Vystudoval moderní obecné dějiny, ale účastnil se i přednášek z archeologie, a vystupoval-li některý z provokujících filozofů, tedy i filozofické přednášky. Sled studií skončil na Bagdádské univerzitě, v College of Arts, kde Ravik studoval arabské reálie a zejména arabštinu.
Zuzana Stirská (s rodinou) - Jitka Vykopalová: Po Vánocích nejen o Vánocích
Naše děti nejsou o nic ošizeny, ba právě naopak, musíme si dávat pozor, aby toho všeho nebylo přespříliš. Dnes dostává většina dětí víc, než je zdrávo - a to ve všech směrech - kolikrát ani nevědí, co by si měly přát, takže se snažíme to všechno moc nepřehánět. Nejsem si ale jistá, zda se nám to daří, vždy máme konkurenci u jiných dětí, které nám jsou dávány za příklad, což odmítáme s argumentem, že u nás to je holt jinak.
Olga Szymanská: Josef Hlávka - jubilejní rok
Na svět přichází 15. února 1831 v rodině purkmistra Hlávky. Dientzenhoferův chrám naproti rodného domku v Přešticích se mu vryje do srdce natrvalo. Výtvarnému talentu stěží stačí kresby okolí a studium na gymnáziu. Josef absolvuje přípravu pro technická studia, s dvouletou přestávkou událostí roku 1848. Studium architektury je v Praze zrušeno, zbývá Vídeň.
Miroslav Sígl: Miliardář Passer a jeho království na Brumlovce v Praze - Michli
V naší polistopadové společnosti jsme svědky mnoha nových fenoménů. Vezměte si například žebříčky (High Society Blog) donedávna našich milionářů - dnes už miliardářů, které vede Petr Kellner se 150 – 160 miliardami Kč majetku, až po desítky těch, jejichž majetek má dnes hodnotu více než 1, 5 – 2 miliardy Kč.
Olga Szymanská: Národní malíř
Aleš byl aktivní ve společenském životě: stal se prvním předsedou Spolku výtvarných umělců Mánes (ten mu vydal knihu o jeho životě a díle). Byl členem Umělecké besedy. V posledních letech života směřoval k secesní tvorbě. Svým dílem dopomohl vytvářet českou národní identitu. Zastoupení jeho tvorby na Národohospodářské výstavě (1895) je snad nejlepším příkladem.