Dobromila Lebrová: Rudolf Skuherský - 180. výročí narození

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

Pro čtenáře Pozitivních novin není jméno Rudolfa Skuherského zcela neznámé: v článku dr. Vladimíra Zapletala z 26. 6. loňského roku o knížeti Thurn-Taxisovi a v článku Jana Waldaufa z 18. 10. 2007 o sokolské myšlence byly zmínky o úloze Rudolfa Skuherského při zakládání tělovýchovné jednoty Sokol.
Význam Rudolfa Skuherského není jen v jeho zapojení v sokolském hnutí, ale i v jeho působení jakožto profesora deskriptivní geometrie na pražské polytechnice, ale též českého politika.
Narodil se 23. dubna 1828 v Opočně a je o něm známo, že navštěvoval gymnázium v Hradci Králové a v Broumově a potom pokračoval na reálce v Praze. V roce 1844 se zapsal na pražskou polytechniku, kde studoval matematiku u Christiana Dopplera (1803 - 1853), a dále fyziku a botaniku.
Doppler byl význačným vědcem, který lidstvu zanechal pojem Dopplerova principu, který popisuje změnu vlnové délky vlnění v závislosti na vzájemném pohybu pozorovatele a zdroje vlnění.
Po roce studia se Skuherský na tři roky vrátil do rodného Opočna, kde pracoval jako hospodářský úředník. V roce 1848 se opět vrátil na polytechniku do Prahy a pak pokračoval ve studiu ve Vídni, především u profesora Johanna Höniga (1810 - 1886), u něhož byl po studiích v letech 1851 až 1852 asistentem.
Profesor Hönig byl rodák z Karlovy studánky, který po absolutoriu vysoké školy byl prvním profesorem technického kreslení na Báňské a lesnické akademii v Bánské Štiavnici. V akademii zavedl přednášky z deskriptivní geometrie, což se nepotkalo s pochopením jak nadřízené dvorské komory, tak studentů. V roce 1843 zřídil Zemský sněm titul profesorů deskriptivní geometrie. Hönig tedy odešel na polytechniku do Vídně, kde pak deskriptivní geometrii, jakožto základ inženýrského vzdělání, přednášel. Od r. 1850 totiž byla v Rakousku deskriptivní geometrie povinná pro studenty mechaniky a stavitelství. Deskriptívní geometrii Hönig dokonce přednášel i pro širší veřejnost.
Rudolf Skuherský pod jeho vedením publikoval první práci: Ortografická rovnoběžná perspektiva; Die ortographische Parallelperspective. Tento obor deskriptivní geometrie byl však později zcela zatlačen do pozadí axonometrickým promítáním.
V roce 1852 přesídlil Skuherský do Prahy, kde se stal na pražské polytechnice v bývalém svatováclavském kláštěře v Husově ulici mimořádným profesorem deskriptivní geometrie a průpravného technického kreslení, a za dva roky na to se stal prvním profesorem řádným a deskriptivní geometrii pak přednášel až do své přečasné smrti.
V r. 1860 se stal poslancem zemského sněmu za okres chrudimský a nasavrcký. Společně s pražskými profesory, zeměměřičem Karlem Kořistkou (1825 - 1906) a matematikem a meteorologem Karlem Jelínkem (1822 - 1876) usiloval o zrovnoprávnění češtiny a němčiny jako vyučovacích jazyků. Ve školním roce 1861 - 1862 zahájil přednášky z deskriptivní geometrie vedle němčiny i v českém jazyce. Byly to úplně první přednášky v češtině na pražské polytechnice. Úplného zrovnoprávnění obou jazyků, které nastalo po roce 1865, se však už nedožil. Zemřel na záškrt 9. října 1863 ve věku 35 let. Pochován je na pražských Olšanských hřbitovech. Jeho hrob je dost zanedbán.
Vedle práce odborné zanechal Rudolf Skuherský po sobě stopu v dalších činnostech týkajících se postupného národního uvědomování.

Byl činný v nově vzniklé tělocvičné jednotě, která byla založena na ustavující valné hromadě v tehdejším Malypetrově tělocvičném ústavu v Panské ulici dne 16. února 1862. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou Miroslav Tyrš a Rudolf Skuherský byl členem výboru. Jak bylo uvedeno ve výše jmenovaném článku Jana Waldaufa, jméno Sokol bylo uveřejněno až v dalších stanovách podle názvu černohorských revolucionářů. Podle onoho článku patřil profesor Skuherský k radikálnějšímu křídlu sokolskému, jehož názory se však neprosadily.
Z jeho politické práce existuje stenografický záznam v archivu Parlamentu České republiky ze schůze Sněmu království českého ze dne 11. dubna 1961, kde pan poslanec Skuherský namítal ke způsobu ověřování volebních lístků a protestoval proti tomu, aby byla jeho řeč interpretována někým třetím.
Tehdejší prameny uvádějí, že profesor Rudolf Skuherský byl činný ve všech odvětvích českého národního hnutí. Na jeho počest byla v letech 1897 až 1950 pojmenována v Praze v Holešovicích po něm ulice. Zřejmě však po roce 1950 vadila především Skuherského sokolská minulost a proto se od roku 1950 až do teď bývalá Skuherského ulice jmenuje Pplk. Sochora.
Takže přes velký význam, který ve své době profesor Skuherský měl, nezůstala nám dnes ani památka na něj aspoň ve jméně ulice. A jak jsem si zjišťovala, deskriptiva se sice v České republice na technických školách vyučuje, ale zrovna Prahu jsem v seznamu měst s technickými školami s výukou deskriptivy nenašla.
Potěší mě, pokud mě někdo vyvede z omylu.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 04. 2008.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.