Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (6)
U vodotrysku s cementovýma dětičkama, z nichž se loupe emajlová barva, seděli na lavičkách metaři. Měli poradu, jak obyčejně říkal starej Bihári, jinak cikánskej baron. Jako vždycky měl na sobě černý rajtky s naleštěnýma žlutohnědýma holínkama a rezavou kazajku, na hlavě klobouk se štětkou. Když jsme přicházeli, přihladil si mohutného kníra, přihnul si z velké flašky francovky, vzal dlouhé koště a kráčel pryč.
Petra Nachtmanová: Chudák Majk I.
Odhazuji ženský časopis „Plej a trhej“ na patchworkový polštář vystavený na pravé straně gauče. Pokládám na zem nohy opřené o hranu konferenčního stolku. Vstávám do polovzpřímené pozice a udělám jeden a půl kroku vpravo. Levou nohou narazím o hranu stolu. Zasyčím jako volně žijící had. Zastavuji se stále syčící a mnu si bolavé místo. Dosyčím a prosebně se podívám na Majka. „Honem, Zuzko! Dělej, zbývá patnáct sekund!“ Nechávám modřinu zbarvovat se samotnou a uskočím doprava.
Danuše Markovová: Autobusová sourozenecká soudržnost
Časy, kdy jsem s dětmi každé ráno chodívala, respektive běhávala na autobus do školy, jsounenávratně pryč. Stále se mi vybavují ony autobusově ukvapené chvíle rodinné pospolitosti. Zato oběma dětem dodnes autobus asociuje TRAPASY, jež prý kvůli mně byly nuceny v dorůstajícím věku zažívat. Myslím si, že právě díky tomuto věku měly sklon k značnému přehánění a zbytečnému dramatizování.
Antonín Suk: Beziny 1
Na mě pak zbylo pokrmit jejich koně a svého Princka, vysloužilce, asi od kanonýrů. Vůbec mu totiž nevadil ani výstřel z brokovnice mezi ušima! Byl tak rozumný, že když jsem na jeho hřbetě cestou domů usnul, nikdy neprošel dveřmi do stáje dřív, než mě na prahu setřásl. Věděl totiž, že futra jsou nízká a že bych si asi narazil hlavu. Byl velice skromný, stačil kbelík vodou zalité melasy, tráva na louce pod maštalí a voda z potoka. Nikdy nikam neutekl. Byli jsme moc velcí kamarádi, bohužel na velice krátkou dobu. Vzpomínám na něho se stejnou láskou jako na Lumpa, psisko nečistokrevné, které mě provázelo po celé mé útlé dětství.
Evženie Tomková–Towenová: Lukáš
Dříve bývalo zvykem, že každé zahradnictví mělo jednoho pomocníka, který byl mentálně postižený. V okrasných školkách s námi pracoval Lukáš. Rodiče Lukáše byli už starší manželé, kteří kdysi přišli tragicky o syna. Byl to pěkný chytrý chlapec, student medicíny. Jel z chaty na motorce a vepředu v batohu vezl ve sklenicích zavařené ovoce. Vyboural se. Bolest rodičů byla nezměrná a tak se rozhodli mít i v pozdějším věku ještě jedno dítě. Narodil se Lukáš, ale už v porodnici bylo vidět, že není všechno úplně v pořádku. Trpěl Downovým syndromem, byl mongoloidní. Dali mu všechnu lásku a to nejlepší vychování.
Vladimír Kulíček: Obrněná kamna
Pan Brlík sice rozuměl technickým výkresům, ale když jsme za ním přišli již s kompletně vykontruovanou koncepcí, zpravidla se na výkres jen zběžně podíval. Pak vytáhl nějaký starý pytlík od svačiny, vzal do ruky mohutnou tesařskou tužku, kterou měl stále za uchem, a řekl: „Skicněte mi tady, jak si to představujete a co to má dělat!“
Červená mašlička
Lesy obklopená zelená louka vyhlíží uprostřed léta v dáli blížící se bouřkové mraky. Opodál se loudá houbařská rodina, nesoucí plný košík. Honza si pochvaluje letošní úrodu a nabádá ženu i syna, aby přidali do kroku. Jemu v ústrety přichází stařenka ...
Alena Heinová: Možná o střípcích ze šosu …
Je takové zvláštní umění, pro které není vlastně žádná dost pregnantní kategorie, ale je to umění nesnadné a docela trvá, než se k němu člověk dopracuje. To dopracuje je doslovné. I to, že leckdo z nás nedopracuje se nikdy. Je to umění být svobodným. Proč o tom píšu… ? Možná se i vám stalo, že jste přišli na místo – obvykle pracovní – kde jste žili s jinými dlouhá léta, pak se to změnilo, žili jste jinde, s jinými a jinak – a jak už to život někdy zařídí, najednou si ocitnete zase „tam“.
Jako v pohádce
„To, co jsem poslední rok prožila,“ nadechla se Dája Anýzová, „je zkrátka neskutečné. Lze to zhodnotit jediným slovem: Pohádka!“ „Povídej!“ vyzvala ji stručně Lucie Žitná. „Pohádky jsem vždycky ráda poslouchala.“
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (17)
Už když jsem stál s Františkem Venclovským na prknech Občanské plovárny v Praze mi bylo jasné, že můj další cíl bude mezi břehy Francie a Anglie ve vodách kanálu La Manche. Byl jsem rozhodnut přeplavat ho oběma směry nonstop. Moje rozhodnutí podpořil i fakt, že František Venclovský a Jan Novák ho překonali při oslavách 100. výročí přeplavání, a to každý už podruhé, přičemž Venclovský měl v kategorii veteránů nejlepší čas na světě.
MUDr. Helena Procházková: Babička
V letních měsících bývají dny, kdy je v kanceláři volněji. Marie s kolegyněmi si tedy může mírně protáhnout polední pauzu a pokračovat v hovoru déle, než jen pár minut, stačících tak na rychlé shltnutí jednoduchého oběda. Anička měla teď mnoho hezkých zážitků z rodinné dovolené, která byla příjemnější tím, že byla poprvé s vnoučkem. S tím nejkrásnějším, jak bývá pro každou babičku ten její milovaný drobeček.
Milan Dubský: Hudba v básních Petry Haasové
Vedle uvedeného je ještě další možnost. Přijít s rukopisem, ať již s ilustracemi nebo fotografiemi, do tiskárny a nechat si jej vytisknout. Ta knihu nebo publikaci vytiskne s označením „vydáno vlastním nákladem“. V tomto světě, a také i v našem, je pronášeno a napsáno dost prázdných slov, která naplňují prostor, z něhož vytlačují slova obsahuplná, která mají smysl.
Luděk Ťopka: Dlouhý tlustý slepý slepýš
Dědečku, proč sbíráš ty žížalky?“ „Na rybičky, Kačenko, na rybičky. Zítra přijede tatínek a pojedeme na Jesenickou přehradu na ouhoře.“ Moje odpověď patrně uspokojila její zvědavost, a tak odběhla na louku, kde jsme pro ni postavili „cvičírnu“, jak říkala víceúčelové trubkové konstrukci s hrazdou, s tyčí a lanem na šplhání a houpačkou.
Milan Markovič: Kvapkalo nám z vodovodu
Vyťukal som číslo vodoinštalatéra a tam sa ozvalo: ak máte poruchu na potrubí, stlačte jednotku. Ak je porucha na počítadle, stlačte dvojku. Ak voda ohrozuje príbytok, stlačte trojku. Ak chcete hovoriť s operátorom, stlačte deviatku. Váš hovor bude zaznamenávaný. Zároveň vám ponúkame účasť v ankete, ktorá je bezplatná a v ktorej vám chceme...