Publicistika – Doporučení
Olga Szymanská: Herbert Tobias
HERBERT TOBIAS (1924 – 1982) v devatenácti narukoval do wehrmachtu a byl odvelen na východní frontu. Fotil tajně, bez vědomé kritiky, o to s větší empatií obyčejné obyvatele dobývaného ruského území i samotný vojenský život. Z cyklu Rusko jsou známé například Vánoce v bunkru, Naci-kýč a spojová technika. Nejvýmluvnějším snímkem cyklu je Špína, vši, vyčerpání.
Olga Szymanská: Padesát let živé tradice
8. listopadu 1959 siv elegantním nočním klubu Pygmalion v paláci Fénix na Václavském náměstí (dnešní kino Blaník) několik hudebníků, vyznávajících tradiční new orleánský jazz 20. a 30. let, poprvé společně zahrálo. Z hudebního seskupení pod výmluvným názvem „Studijní skupina tradičního jazzu při Kruhu jazzové a moderní hudby Závodního výboru ROH Státního hudebního vydavatelství“ se zrodil známý Traditional Jazz Studio.
Olga Szymanská: Mistrovská díla Kolowratské obrazárny
Obrazárna Kolowratů Krakovských Liebsteinských patří k nejvýznamnějším sbírkám, které byly shromážděny na území Čech v období baroka. Je výjimečná výraznou bohemikální tématikou a celistvým uchováním na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Kolowratská sbírka byla tvořena z rodových podobizen již v době vznikajícího barokového jádra rychnovského zámku (1677 – 1690).
Olga Szymanská: Piepenhagenovská krajina
August Bedřich Piepenhagen (1791 – 1868), vyučen knoflíkářem, silně ovlivněn idylismem, studoval v Curychu u krajináře J. H. Wuesta. V Praze, kde byl od roku 1811, vedl dílnu na prýmky a knoflíky v domě U Želených vrat na Starém Městě. Od dvacátých let se soustavně věnoval malbě krajin. „Umění jde za chlebem, ale nalézá jej v řemesle“ – slova vysvětlující obě souběžné činnosti.
Olga Szymanská: Kupec Benátský
Srovnání Fiorentinovy povídky se Shakespearovým dramatem dokazuje, jak literární předloha zaostává za charakteristikou hereckých postav. Vdova v povídce je pohádkovým archetypem oproti čarodějné svůdkyni Porcii. Žid Shylock v konfrontaci s knižní postavou tu září jako hvězda. V Shakespearově podání je málokterá jeho tak výkladově problematická jako Kupec Benátský.
Olga Szymanská: Kája Saudek and 60´s
V dobách socialismu měl komiks, zvaný „literatura negramotných“ dost zavilých kritiků. Jediný český komiksový výtvarník, jehož díla byla srovnatelná se špičkou „imperialistického Západu“, byl KÁJA (Karel) SAUDEK. Dnes se tomuto žánru věnuje sice řada domácích kreslířů, ale pomyslné žezlo mu dodnes žádný z nich nevzal. „Saudek je nejzásadnější český komiksový výtvarník, jeho seriály mi jako chlapci otevřely dveře do úžasného světa, plného energie, nápadů, představivosti a nedostižného mistrovství,“
Olga Szymanská: "Maluj, co vidíš!"
Patří k hrstce terezínských dětí, které přežily válku. Tatínek Otto (zahynul v Osvětimi) pocházel z Pardubic, maminka ze Smíchova (1906 – 1990). Na Vysoké svátky brala dceru do synagogy. Umělecké sklony v rodině se dědí dodnes: její syn Jiří Hošek je známý virtuos a pedagog a zároveň duchovní otec a organizátor Nekonvenčního žižkovského podzimu.
Olga Szymanská: Významné jubileum Květy Fialové
„Květa Fialová je femme fatale českého herectví, ale také dáma s úžasnou životní filozofií a svérázným smyslem pro humor. Ve svém náhledu na svět inklinuje k východním filozofiím, její maminka byla budhistka, tatínek legionář a celý její život byl zcela výjimečný,“ (Petr Svojtka, umělecký šéf MDP). Květa Fialová získala první herecké zkušenosti v těšínském divadle. Po studiích na JAMU ji roku 1958 angažoval Jan Werich pro Divadlo ABC.
Olga Szymanská: "O co jsem v životě zakop a co spadlo z nebe"
Tvořil fotografie, kresby, malby grafiku, plakáty a knihy. Na otcovo přání nejdříve vystudoval pedagogickou fakultu, aby měl „něco jistého“ Umělec, který by se letos dožil významného jubilea – JAROSLAV KREJČÍ (1929 – 2006). Na pedagogické fakultě UK v Praze se setkal s M. Salcmanem – nabádal studenty vnímat a používat kontrasty, valéry i vztahy, s jeho asistentem J. Helekalem – svěřencům odpřednášené vždy prakticky předvedl.
Olga Szymanská: „Bůh je šelma kočkovitá“
A stejně jako Bůh dobro prohlubuje, zlo ironizuje a tím ho umenšuje a usmiřuje a nás pak pohledem do sebe sama uzdravuje a vykupuje – tak Libor Krejcar ve zhmotněných šelmách kočkovitých ukazuje a dokazuje svou hlubokou víru. V pohledu jeho sfing, s výrazem nepopsatelnosti i toho, co musíme vidět, abychom pochopili, není hodnocení. Stejně jako u Boha, stojícího mimo jakékoliv posuzování.
Olga Szymanská: Slavné evropské housle Jaroslava Svěceného
Počátek smyčcových nástrojů můžeme hledat v Asii – dle indicií v území jejich pravlasti, kde se preludovalo na perský kemageh (kemandže), syrský kebab (rabáb), později převzatý Araby. Předchůdcem houslí byla nejspíše středověká rubeba (rebec, rebeka), nástupce arabského rebabu, dále fidula a jí blízká lira da braccio.
Jan Řehounek: Kniha k narozeninám
Zcela mimořádný dárek si k oslavě svých třiaosmdesátých narozenin nadělil novinář a spisovatel a stálý spolupracovník Pozitivních novin Miroslav Sígl (* 25. září 1926 v Obříství u Mělníka) – knihu s názvem „Události pravdy, zrady, nadějí 1967 – 1971“. Zcela unikátní encyklopedicky uspořádaná kniha zachycuje, dá se bez nadsázky říci, minutu po minutě, den po dni...
Ondřej Suchý: Poslouchejte dětské rádio!
Udělal jsem objev. Jmenuje se Domino a jedná se o dětské internetové rádio. A protože jsem v osmdesátých letech působil nějaký čas díky redaktorce Jitce Neumannové v „opravdovém“ Dominu, vysílaném Českým rozhlasem na stanici Praha, řekl jsem si, že nejen z obdivu k tomu, co jsem nyní slyšel a také si přečetl o druhém, internetovém Dominu, musím vás na tuto veskrze pozitivní skutečnost upozornit.
Pavel Loužecký: Povídání o Mystériu kříže s Jarmilou Moosovou
Byl už hodně pozdní večer, já jsem se nořila do jednotlivých obrazů, nechávala proudit pocity a zaznamenávala slova, která se vztahovala dílem k dávné době Ježíšově, dílem k dnešku. Den se zvolna přehoupl přes půlnoc do příštího, mně se příšerně klížila víčka, ale něco mi nedovolilo nedopsat poslední text Zmrtvýchvstání...