Olga Szymanská: Padesát let živé tradice

Rubrika: Publicistika – Doporučení

V roce 1959 hrálo divadlo Semafor Člověka z půdy, vyšel poprvé Sallingerův román Kdo chytá v žitě a po Zbabělcích se na knižních pultech jen zaprášilo.
 
VZNIK TJS
8. listopadu 1959 siv elegantním nočním klubu Pygmalion v paláci Fénix na Václavském náměstí (dnešní kino Blaník) několik hudebníků, vyznávajících tradiční new orleánský jazz 20. a 30. let, poprvé společně zahrálo. Z hudebního seskupení pod výmluvným názvem „Studijní skupina tradičního jazzu při Kruhu jazzové a moderní hudby Závodního výboru ROH Státního hudebního vydavatelství“ se zrodil známý Traditional Jazz Studio. Kromě Pavla Smetáčka(klarinet) a jeho bratra Ivo Smetáčka(tuba) patřil k zakládajícím členům Antonín Bílý (klavír),Jaroslav Fuksa (trombon), Evžen Luboš Zajíček (trubka) a další, k nimž později přibyl ještě Hanuš Berka (saxofon). Znali se z vystupování zejména Pražského Dixielandu i jiných kapel – vždyť všichni hráli „stejné věci“. Zpočátku TJS hrál skladby Joe Kinga Olivera a jiných jazzmanů, postupně přicházely vlastní skladby.
„Ten ohlas byl úžasný… Jazz se tehdy velice prolínal s populární muzikou, jednak v podobě swingu, který tehdy ještě žil a byla to běžná taneční hudba, …rock´n´roll tu ještě nebyl, a tak ten jazz byl publiku všeobecně velmi blízký.“ (P. Smetáček).
Za pět desetiletí koncertování a nahrávání uskutečnil TJS přes pět tisíc koncertů, stovky festivalových a televizních vystoupení, řadu rozhlasových a gramofonových nahrávek. Spoluprácoval s předními představiteli českého jazzu a se zahraničními kolegy – tento vztah mezi hudební historií a současností je dodnes přínosem pro rozvoj světového jazzu. Kapelník P. Smetáček domácí i zahraniční jazzovou scénu léta komentoval, popisoval a hodnotil v desítkách popularizačních a odborných textů. V publikaci „Jsem asi umí®něným tradicionalistou“ zachytil padesátiletou historii TJZ a zasadil ji do historických souvislostí vývoje jazzu. Zmapoval historii hudební rodiny Smetáčků až do současnosti. Pro zajímavost: otec Václav Smetáček, plných třicet let v čele FOK, byl spolužákem a přítelem Jaroslava Ježka a pořizoval nahrávky Osvobozeného divadla i amerických jazzových orchestrů a hudebníků. Synové poslouchali hudbu Karla Vlacha a západních rádií. „Chytl je“ tradiční jazz, a proto se učili hře na hudební nástroje. „Jazz se vznáší mezi noblesou a zemitými, až drsnými kořeny“, označuje P. Smetáček vztah za nadčasový.

 
VÝROČÍ TJS
V roce 2009, v němž si orchestr připomíná padesáté výročí vzniku, byl zván do koncertních síní a na hudební festivaly, například na Jazz Goes to Town (Jazz jde městem) do Hradce Králové. Sám zve ke spoluúčasti na koncertech letité domácí hudebníky, kteří jeho řadami prošli, a proto dnes patří ke stálým spolupracovníkům. I zahraniční sólisty. Složení orchestru je uvolněnější, neboť se během času počet spolupracovníků rozšiřoval. Ke každé konkrétní příležitosti jsou oslovováni ti „nejsprávnější“ hráči, například nestor Antonín Bílý odehrál s orchestrem mezi šesti až sedmi tisíci vystoupeními.
TRADITIONAL JAZZ STUDIO – 50 LET ŽIVÉ TRADICE je výstavou, představující pět desetiletí orchestru od vzniku po současnost a jeho působení doma a v zahraničí. Dokumenty – hudebniny, programy, plakáty, pozvánky, fotografie, karikatury, články, ceny suvenýry, dokumentace četných zahraničních koncertů, zejména v německy mluvících zemích a v Itálii, ukázky gramofonových desek a pozdějších kompaktních nosičů, vydaných za dobu existence orchestru jsou zde vystaveny především z archivu TJS a kapelníka Pavla Smetáčka. Audiovizuální dokumenty jsou přístupné nejen jako základní součást expozice, ale i k aktivní účasti návštěvníků. Taktéž průvodní pořad o rodině bří Smetáčků a televizní pořad ke 45. výročí souboru (oba od autora Václava Filipa). Součástí krásné výstavy jsou také mnohé jazzové koncerty a hudební setkávání, prezentace nového dvoj-CD k výročí souboru.

S orchestrem Traditional Jazz Studio byla a je spojena kvalita hudebních vystoupení a celková elegance. Výstava Traditional Jazz Studio – 50 let živé tradice v Českém muzeu hudby otevřena od 19. 11. 2009 (v den 5. výročí jeho trvání) do 1. 3. 2010.
 

dle tiskových materiálů

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 12. 2009.