Jitka Dolejšová: Setkání s obrazem (12) John Constable

Rubrika: Exkluzivně

Motto (Jitka Dolejšová)

Obraz je příběh, obraz je báseň,
jen místo pera štětec v ruce tančí…
Obraz je otisk člověčí.
Co Kdosi viděl a neviděl, slyšel a neslyšel.
Co prožíval a jak žil.
Co hledal a nacházel, nebo nikdy nenašel.
Niterní pocity, pravdy a omyly.
Smutky, křivdy, pochybnosti.
Lásky, vášně, tajemství.
Sny a touhy.
To vše je schované v obraze.
To vše je obraz.

Můžete vstoupit bez klepání, nemusíte čekat na vyzvání – už teď jste vítáni…
Zastavte se na chvíli, uklidněte mysl a otevřete duši.
Vnímejte krásu obrazu a nechte jej na sebe působit.
Vtiskněte si obraz do srdce nebo jej vložte do přihrádky svých vědomostí.
Všímejte si celku i detailů a dívejte se dle libosti – nikdo vás nebude rušit. Tato galerie je pro Vás otevřena non-stop.

Přeji Vám příjemné zážitky při každém setkání s obrazem.

Jitka Dolejšová

Setkání s obrazem (12) John Constable

„Viděl jsem ho obdivovat krásný strom s vytržením, jako by zvedal do náruče krásné dítě.“ (C.R.Leslie)

Flatfordský mlýn

V tomto raném díle zobrazil Constable výjev, který znal do nejmenších podrobností. Jako dítě si tu hrával – stejně jako chlapec na obraze. Mlýn zdědil jeho otec.

Divákův pohled se svažuje směrem k mostu přes řeku. Právě tady odvazují koně od bárky, kterou pak bidlem odstrkají pod most.

Na pěšince podél řeky si bystrý divák všimne postavy chlapce se skloněnou hlavou. Původně byl na tomto místě namalován kůň – dosud je na zemi vidět jeho vlečný postroj.

Obloha a oblaka jsou věrně odpozorovány a malíř leckdy přihlížel i k meteorologickým předpovědím. Věřil, že vzorec světla a stínu na zemi má vypadat, jako by je vytvořila oblaka na obloze.

Vzrostlé jilmy – malíř oživuje listí a trávu proplétáním různých odstínů zeleně a doplňujícími červenými barvami.

Vpravo kráčí ve střední vzdálenosti po louce osamělý žnec. To léto bylo obzvlášť vlhké a kosit trávu se dalo jen obtížně. I potůček vpravo má dostatek vody.

Constablova raná tvorba je plná nejpřesněji odpozorovaných detailů, jako jsou květiny v živém plotě, vlaštovky na úpatí jilmu a krávy na vzdáleném poli.

Umělec načrtl svůj podpis v popředí, jak by byl vyrytý do země holí. Toto gesto symbolizuje malířův hluboký vztah k rodné půdě.

Pracoval pomalu, a než namaloval v ateliéru definitivní obraz pro výstavu, nakreslil na místě podle skutečnosti množství náčrtků. Tento obraz je výjimečný tím, že byl malován jak venku, tak také v ateliéru.

Bringtonská pláž

Když se malíř odstěhoval z Londýna do Bringtonu, obracel se k městu zády a olejovými barvami zachycoval široké prostory modrošedého moře, posázeného barevnými plachtami člunů, a poctivou dřinu rybářů. Umělec si dal velmi záležet na zachycení měnícího se světla a atmosféry. Tlumenou paletou a krátkými, citlivými tahy štětce naznačuje okamžik teplého letního večera, s velice bílým a zlatavým světlem. Stíny se dlouží, divák vnímá bezprostřednost a mihotavou zářivost.

Stonehenge

Jedno z posledních děl umělce. Syrovost prostředí, dramatičnost, autentičnost, vzrušení – diváka se zmocňují emoce, je fascinován a vtažen do děje plného otázek. Jak odlišné ztvárnění na rozdíl od poklidné pohody v přírodě z období Constablova mládí...

John Constable (1776–1837)

Umělecký směr: romantismus

Anglický malíř, který opravdově a niterně reagoval na přírodu. Nikdy necestoval a během svého života se slávy nedočkal. Jeho ctižádostí bylo vnést do krajinářství novou kvalitu – zachytit intenzitu denního světla a pocit a vůni zrosené svěžesti přírody, kde lze spatřovat morální božskou sílu. Byl jedním z nejvýznamnějších anglických krajinářů a zakladatelem moderní realistické krajinomalby 19. století; na jeho způsob malby, nahrazující místní barvu barevnými skvrnami, hustě kladenými vedle sebe, jež se spojí ve výsledný tón, sugerující přírodní osvětlení až k divákovu oku, navázali impresionisté.

OHLASY NA ČLÁNEK

Vážená paní Dolejšová,

děkuju za skvělý seriál o malířích v PN.  Doufám, že v něm budete pokračovat. Je dobré si připomínat krásné věci.

Zdraví Pavel Švejnar – pravidelný čtenář PN, 28.82012

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 08. 2012.