Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (11)

Rubrika: Publicistika – Letem-světem


Moc dobře o něm vím, o tom norském skřítkovi s kouzelnými schopnostmi. Občas nám schovával různé věci, nařizoval budíka na brzkou hodinu, odstraňoval z cesty turistické značení, přivolával vítr a déšť. Jindy rozfoukal zasmušilé a zlověstné mraky, aby nám odkryl pohádkové výhledy na fjordy, nebo přivolal stádo sobů či obrovskou kolonii papuchalků. Tu a tam pozdržel trajekt, abychom ho ještě stihli, a večer v obchodě pro nás vyčaroval poslední bochník chleba. Děkujeme ti, Trolle, za kouzla a ochranu. Máš velkou zásluhu na tom, že naše putování po Norsku bylo nezapomenutelné.  

Sobota 17. července

Dopoledne podnikáme túru po další části ostrova. V trávě zahlédneme šedohnědé chaluhy, ale jsou moc plaché. Svá hnízda úzkostlivě střeží a prý neváhají napadnout i člověka, pokud se cítí ohroženy.





Odpoledne plujeme malou lodí Aquila kolem ostrova za pozorováním dalších ptačích obyvatel tohoto rajského ostrova. Spolu s námi jede ještě jeden Holanďan a dva mladí Rakušané. Dívce se po deseti minutách plavby udělá špatně a celou plavbu protrpí, bledá, v rohu lodi s pohledem odvráceným do vody. Kapitán nám podává nejprve teoretický výklad v angličtině (naštěstí velmi srozumitelné) a ukazuje nám fotky ptactva, které bychom, při troše štěstí a pěkném počasí, mohli při této téměř tříhodinové plavbě uvidět. Počasí se kazí, z drobného mrholení se klube hustý déšť, ale v pláštěnkách to až tak nevadí. Pozorujeme papuchalky houpající se na hladině zvlněného moře. Jsou mnohem plašší než na souši, při pocitu nebezpečí bleskurychle zmizí pod hladinou, aby se vynořili o padesát metrů dál. Vidíme obrovskou kolonii racků, vysoko nad skalou zahlédneme mohutné orly. Projíždíme kolem útesů obsazených kormorány chocholatými, buřňáky ledními, alkouny a alkami. Tmavá mořská jeskyně, do které vplouváme, je oblíbeným ptačím útočištěm při nepříznivém počasí. Kapitán nám s lítostí v hlase vypráví o současném nedostatku ryb, který negativně ovlivňuje i množství vylíhlých ptáků. I ptačí ráj má své stíny.







Po desáté hodině večerní nás fascinující západ slunce vylákal znovu na vrchol ostrova. dostáváme se do jeho západní části, zahlédneme orla mořského, papuchalky, racky, alkouny, alky a tereje…
Nepopsatelně magické pohledy na měnící se oblohu nás okouzlily, fascinovaně pozorujeme tu nádheru…

















Text: Jitka Dolejšová
Foto: Jitka Dolejšová, Martin Dolejš

Pokračování příště...

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 11. 2010.