Marie Formáčková: Lucerna a Ema Destinnová
Palác Lucerna je dodnes magickým místem, který je Mekkou snad pro každého umělce. Vystupovaly jich tam tisíce, a to od začátku minulého století, kdy byl palác otevřen. Jako první se o kulturu v Lucerně staral Bedřich Spurný, který do Velkého sálu přivedl Emu Destinnovou, Enrica Carusa, Arthura Toscaniniho, Maurice Chevaliera, Jaroslava Kociána, Jana Kubelíka, Johanna Strausse, Fjodora Šaljapina, Jarmilu Novotnou a mnoho, mnoho dalších.
Olga Szymanská: Muchův odkaz
Nejvýznamnější umělec secese (nazývána též Le style Mucha), určující vývoj české malby té doby, přišel na svět 24. července 1860 v Ivančicích u Brna. Do vídeňské malířské dílny divadelních dekorací nastoupil po nepřijetí na pražskou Akademii výtvarných umění. Pro hraběte Khuena vyzdobil jídelní sál v Hrušovanech a interiéry zámku Gandegg nedaleko italského Bolzana. Studoval na mnichovské Akademii (1885 – 1887), po odjezdu do Paříže na Akademii Julian.
Milan Turek: Slavnostní pečení – korýtka dílem čertovským
Slavnostně nazdobená tabule, někdy i skromnější sváteční stůl v šestinedělí, při rodinné oslavě, Vánocích a Velikonocích, svatební hostině či hodech nebo výročí nemohou být bez skvoucích se a vůni šířících korýtek. Tajuplný recept, kouzelné nářadí a složitá příprava vytvářejíi z pečení korýtek na Moravském Slovácku zvláštní obřad. Korýtka se pečou jen v několika vesnicích a už třeba ani v Hodoníně recept není znám.
Olga Szymanská: Dobrodružství
Před lety jsem dostala knihu Svíce dohořívají anemohla se od ní odtrhnout. Později jsem viděla pořad v pražské Viole pod stejnojmenným názvem a titul jsem vzala do ruky podruhé. Při hovorech s přáteli o literatuře jsem se do něj začetla znovu. Vždy jsem cítila, že je pro mne dobrodružstvím – dodnes v něm odkrývám stále nové polohy.
Dobromila Lebrová: Josef Matěj Navrátil, malíř
Někteří o něm prohlašují, že byl prvním českým realistickým malířem. Ale pokud bychom se více zahloubali do jeho prací, zjistili bychom, že jeho dílo ovlivňovaly různé styly a slohy jeho života. Realistické byly jeho obrazy především z divadelního prostředí, které byly dílem už zralého umělce. Původně vycházel z komorních rokokových obrazků malíře Norberta Grunda (1717 - 1767), ale ovlivnilo ho také italské rokoko i biedermeier.
Olga Szymanská: Dominik Duka - "Žít v pravdě"
Dosavadní historie, i historie katedrály byla psána jako dějiny sporů a válek v kontextu ideologických výkladů dějin. Je naším úkolem dnes, i v této zemi, změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců a stavitelů. …“ Slova dominikánského duchovního, provinciála České provincie Dominikánů (1986 – 1998), 24. biskupa královéhradeckého, apoštolského administrátora litoměřické diecéze (2004 – 2008), 36. arcibiskupa pražského a primase českého DOMINIKA DUKY.
Dobromila Lebrová: M.V.Lomonosov, ruský filozof, historik, básník, překladatel, chemik, fyzik, zeměpisec, meteorolog, geolog, astronom a vynálezce
V nápisu je výčet většiny činností tohoto významného vědce, ale dalo by se říci, že byl pravděpodobně ve své době polyhistor nebo minimálně encyklopedista, protože zasahoval do všech oblastí vědy i umění. Michail Vasiljevič Lomonosov - nebo též Michailo Vasiljevič Lomonosov - se narodil podle současného kalendáře 19. listopadu 1711 na sibiřském severu. Místo jeho narození bylo v archangelské gubernii na ostrově Kurostrov na dolním toku Severní Dviny ve vesnici Mišaninskaja, též se uvádí jméno Denisovka.
Olga Szymanská: 200 dm3 dechu
Kdo by z dětských let neznal bíločerného harmonikového Kocoura či nafukovacího červeného Buvola? Kdo ale ví, že tyto hračky patří do škály jemných předmětů, jejichž originalita předčila ve své době běžnou domácí i světovou produkci… Výstava Libuše Niklové (1934 – 1981) v pražském Uměleckoprůmyslovém museu dokazuje zásadní roli, kterou v dílech přední designérky hrál vzduch – ať se jednalo o malé gumové figurky či zvířátka s varhánkovým trupem nebo o nafukovací objekty.
Vladimír T.Gottwald - Zdeněk Pošíval: Bohém z Volyně
Uvádí, že studoval asi na pěti různých školách, žil přibližně v desítce měst, kde pracoval ve dvou desítkách různých profesí a zaměstnání; od vykládání vagónů, řízení vysokozdvižného vozíku, přes práci uklízečky i vlečkaře, vaření a práci s motorovou pilou, až po vrchního číšníka na luxusním zámeckém hotelu. Byl u zrodu i u mimořádných úspěchů divadelního souboru Studio Volyně, po roce 1989 se pak již stal hercem profesionálním.
Dobromila Lebrová: Vítězslav Hálek, básník, dramatik a prozaik
Jeho básně byly zpěvné, že se staly inspirací našim nejlepším skladatelům, jeho současníkům - Smetanovi, Dvořákovi, Fibichovi a Bendlovi. Zdálo se skoro, jako by se psaly samy. Většinou bývá dáván do určitého protikladu se svým kolegou z redakce Národních listů, básníkem Janem Nerudou (1834 - 1891), jehož poezie není tak plna lehkosti a optimismu jako Hálkova.
Dobromila Lebrová: Richard Horatio Edgar Wallace, spisovatel detektivek
Wallaceovy příběhy mají většinou jednotné schéma a zápletka bývá i naivní: policejní inspektor pátrá po zločincích, kteří spáchali nějaký zločin na větší skupině lidí, buď z důvodu honby za penězi nebo proto, že někoho nenávidí natolik, že se ho snaží zničit zvlášť rafinovaným způsobem i za použití speciálních mučení.
Michal Dlouhý: Mrtvola v Čertově jezeře
Strážmistři František Meier a Josef Karel z četnické stanice Městys Železná Ruda měli 28. března 1924 předepsánu celodenní obchůzku služebního obvodu. Kolem deváté hodiny ranní dorazili v družném hovoru k Čertovu jezeru. Na lesní stezce u jezera nalezl strážmistr Meier šedou placatou čepici a vedle ní byla na zemi temná, jakoby krvavá skvrna. Při pozorném prohlédnutí místa si četníci povšimli stop obuvi vedoucích k jezeru. Vydali se po uvedených stopách, které je dovedly až k jezernímu výběžku.
Dobromila Lebrová: Wilhelm Conrad Röntgen, nositel Nobelovy ceny - fyzik, inženýr a vynálezce
Vynálezce byl sám překvapen svým objevem paprsků X, později nazvaných na jeho počest Röntgenovy paprsky. Jeho objev je považován za součást dnešního života. Přispěl ale k dalším objevům i mnoha dalších nositelů Nobelovy ceny. Wilhelm Conrad Röntgen narodil 27. března 1845 v městě Lennap v Severním Porýní-Vesfálsku, které je dnes samosprávnou částí města Remscheidu. Jeho otec Friedrich Röntgen (1801 - 1884) byl obchodníkem s látkami.
Pavel Loužecký: Čapkova Strž
Máte-li zájem o tip na zajímavý výlet, mohu vám vřele doporučit návštěvu PAMÁTNÍKU KARLA ČAPKA ve Strži nedaleko Dobříše. Nechci se rozepisovat o památníku našeho literárního velikána, přestože výstavní prostory jsou velmi zajímavé a poučné (to už přede mnou udělali jiní mnohem lépe, a já bych se nerad opakoval) - odkaz na informace o památníku najdete na konci článku.