Petr Pučelík: Vyšel pátý díl písniček, které čas neodvál...
Také v tomto zpěvníku podobně jako v předcházejících je rovná šedesátka populárních lidovek: „Až budou trumpety“, „Co je nám to všechno platný“, „Červená růžičko“, „Ej od Buchlova“, „Karlíčku můj“, „V té naší zahrádce,“ „Kde je moje máma“ a mnoho dalších. Samozřejmě, že v něm nechybí ani „okénko do historie“. Jeho prostřednictvím se čtenáři seznámí s příběhem hned dvou písniček, které mají stejnou melodii, ale každá z nich připomíná jinou obec. První se jmenuje „Nedaleko Písku“ a druhá „Na břehu Blanice“.
Vlastimil Marek: Přejídání
Nějak se nám rozrůstá nabídka duchovních vůdců a lektorů, duchovních knih a nahrávek, meditačních a jinak exotických kurzů, ale také dobrých vegetariánských a bio restaurací. Samozřejmě, jen ať rostou jak houby po dešti, to je v pořádku. Co ale v pořádku není, je lehkost, s jakou hledači duchovna a lovci duchovních a extatických zážitků zahýbají ze své Cesty do dalších a dalších slepých uliček.
Ivo Fencl: Tvůrců jako František Běhounek nebylo nikdy dost!
Za českého Verna byli už označeni mnozí. I školní inspektor František Flos (1864–1961), autor románů Lovci orchidejí, Pod sluncem rovníkovým, Vzducholodí do srdce Brazílie, Z pralesů Konga, V bažinách argentinských, Lovci kožišin, Na modrém Nilu anebo Nad Tichým oceánem. Všechny Flosovy knížky poprvé vyšly mezi roky 1920 a 1938 a jsou moc fajn, ale nic naplat, Flos je víc jakýmsi (krotkým) českým Karlem Mayem než Vernem.
Jan Wiener: "Bojovník - vždy proti proudu" (2/2)
Po našem úspěšném útěku v roce 1943 odešel můj přítel do polské armády, která bojovala společně s 8. britskou armádou. Padl u Monte Cassina podobně jako stovky dalších Poláků. Já jsem šel nejprve do Alžírska, kde jsem prodělal základní kurz, a potom do Anglie k české jednotce Royal Air Force. Češi tam měli čtyři perutě, tři stíhací a jednu bombardovací. Když jsem absolvoval leteckou školu a dostal jsem se k 311. bombardovací peruti, stal jsem se radionavigátorem a střelcem.
Jakub Srovnal: Zkusme se vrátit zpět aneb Než se ta písnička ztratí (3)
Druhý den se Karel Hašler rozloučil s rodinou a po osmé večerní spěchal do „Měšťanské besedy“, kde se konal sněm. Zde se setkal s Ivankou Justovou. Dosud byla členkou Trnkovy společnosti. Její manžel, zpěvák Krapeš, se kterým se seznámila ve svém prvním angažmá, sestavoval vlastní operetní soubor. Vybídla Hašlera, aby přidal něco k lepšímu.
Pavel Pávek: Koulelo se vajíčko, koulelo, až se dokoulelo...
Kuře, které kuchtík neupekl s borůvkami na soli, dorostlo, stalo se slepicí a slavnostně sneslo své první vejce. Následovala řada dalších a kuchtík usoudil, že se podělí o několik postupů na jejich přípravu. Vajíčka natvrdo, měkko, hniličko nebo dokonce sázená umí připravit každý, ale kuchtík, jsa mistrem vařečky, se rozhodl kouzlit.
Jitka Dolejšová: To nevymyslíš aneb Česká příjmení
Česká příjmení a profese jako by se vzájemně přitahovaly. Alespoň v některých případech. Zajímavá spojení jsem si začala zapisovat. Jojo, tohle je opravdu ze života, to nevymyslíš... Vedoucí Horské služby: Chlad, Ředitel botanické zahrady: Větvička, Majitel cestovní kanceláře: Zabloudil, Zpěvák: Hlas, Obezitolog: Svačina, Fyzioterapeut: Kulhavý, Sexuolog: Šuk, Kuchař: Hlad
Josef Krám: Za sekáčem císařem pánem do Orlického Záhoří
Těsně před vypuknutím 1. světové války ještě za Franze Josefa, co byl císařem 68 let, bylo založeno družstvo, jehož úkolem byla výstavba „Orlické dráhy“ z Rokytnice v Orlických horách přes Bartošovice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Trčkov (tam měla trať překračovat hranice do Německa) do Bad Reinersu, nynějších polských Dušníků.
Josef Fousek: Bez cenzury (2)
Když lásku straší samota/ a osud život zamotá/ Postávám v krámě U Rotta/ A hledám skobu bez motta/ Na půdě ji pak zatluču do škvíry někam do trámu/ Jen místo sebe pověsím kilovou šišku salámu/ Z vikýře vidím pastýře/ jak pase hvězdy k nevíře/ Chléb se sádlem má v papíře/ a mlhu pije z talíře/ Kolem něj tisíc beránků si/ chladí kožich ve vánku...
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Komediant nebo umělec?
A čtenář by teď asi rád věděl, copak si o tomto tématu myslím já, když jsem Josefa Hlinomaze znal. Ovšemže byl kouzelným a nenapodobitelným komediantem. Uvedu příklad z jedné návštěvy. Josef Hlinomaz mě uvítal huronským řevem. Počal mi vyprávět, jak jej navštívili policajti, prý aby mohli z mého bytu, vyprávěl, sledovat podezřelý objekt.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (19) Josef Kobr
Kořením divadla jsou brepty, nedorozumění a jiné trapasy. Obíhají v nejrůznější podobě; škodolibý herecký národ je přizdobí, rozkošatí a ony pak nabudou obřích rozměrů. Stávají se součástí tradice, přenášené z generace na generaci. Ale nejsou vymyšlené, kdepak, všechno se to opravdu přihodilo. Také jsem u zrodu mnoha trapasů spoluúčinkoval, jiné jsem sám přivedl na svět, nebo byl jejich uznávaným či vysmívaným hrdinou.
Marie Dudíková: O naplněné naději
„Děkuji ti za to, žes mi zachránil život,“ byla první slova jedenáctileté Nikolky z malé vesničky u Chrudimi, když poprvé stanula tváří v tvář muži, díky němuž přežila svou smrt. Aleš Plachý z Krahulčí na Jihlavsku, mnohonásobný dárce krve v odběrovém středisku v Třebíči a dárce kostní dřeně pro malou Nikolku, která onemocněla leukémií, musel na toto emotivní setkání čekat více než rok.
Karel Bůna: Jako slepý k houslím
Ještě v počítačové době kamenné, to míním léta osmdesátá, jsem se v práci připletl k počítačům výroby tehdy tak slavného JZD Slušovice. Jejich nedokonalost a chyby v instalovaných programech ve mně na dosti dlouho vyvolaly takový odpor ke všemu počítačovému, že jsem jen donucen okolnostmi začal později používat počítač jako psacího stroje.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (45)
Poslyšte nyní, jak se dá provést exkurze jednotlivými pracovišti našeho milovaného komořanského zámečku. Od vrátnice, přes sklad, telefonní ústřednu, jídelnu, sálový počítač, dálnopis, fonii, kreslírnu, prognózu, staniční síť, správu budov až po výzkum. Následující řádky mají i jistou historickou hodnotu. Najdeme v nich totiž pohled na tehdejší technické vybavení Českého hydrometeorologického ústavu.