Literatura – Zábava
Stanislav Moc: Divnej chlap
Jako každý rok i letos jsem zavítal do vlasti, abych navštívil svou stařičkou maminku a dohlédl na bratra, který má necelý rok do penze. To dohlédnutí berte symbolicky, protože je to jen mámino přání. Prostě chce bratra vidět v důchodovém závětří a pak prý klidně umře. Jinak je máma stále čiperka, která se stará sama o sebe a aspoň jednou týdně o bratra, kdy ho vždy pozve na oběd.
Ivan Kraus: Vše o Karkulce
Zpráva z tisku: černá kronika. Desetiletá dívka odešla včera v odpoledních hodinách navštívit babičku, která měla narozeniny. Dívka nalezla v lesním domku vlka, který zřejmě důchodkyni sežral. Potom vlk sežral i dívku. Naštěstí se na místě objevil pracovník lesů a vodního hospodářství, který zvíře zneškodnil a duchapřítomným otevřením vlčího břicha obě osoby zachránil.
Jitka Dolejšová: Zazvonil zvonec… a to byl teprve začátek (2/2)
Tři krávy, které je s mírným odstupem doprovázely už dobrou půlhodinu, se rozhodly, že půjdou stejnou cestou, jako oni dva. Stezka byla úzká, mokrá a bahnitá, děsně to klouzalo. Nejdřív šel Jirka, kousek za ním Lucka, pak krávy. Taky jim to klouzalo. Byly mnohem těžší, klouzaly tudíž z kopce rychleji, a tak se vzdálenost mezi nimi a Luckou pořád zmenšovala.
Tomáš Zářecký: Příběh opravdového člověka
Šel jsem se tedy zeptat na radu svého kmotra, ale ani tam jsem nepochodil. Zastihl jsem pouze jeho známého, nějakého Kalibu. Přišel se zajímavým nápadem jak si zpestřit volné chvíle. Napětí, adrenalin, zábava, radost, peníze – to vše se prý skrývá v sázkách. Poslechl jsem ho a zkusil své štěstí. Dnes už vím, že to byla chyba a od něj přímo zločin, zavést mě do takového prostředí.
Stanislav Moc: Jak mě komunismus nepřipravil na život v kapitalismu
Zdatně jsem plodil potomky, rozvážel chleba i ledničky a šetřil na dům. S potomky to šlo rychle. Když se nám narodila dcera, moje žena někde vyčetla, že nemůže otěhotnět když ji bude kojit. Byla to doba, kdy alternativní životní styl začínal nabírat na vážnosti a my jsme četli magazíny jako Cosmos a Grass Roots.
Jitka Dolejšová: Můj manžel není můj
Vzpomněla jsem si, že ten den, 8. srpna, se na našem městském úřadě konaly dvě svatby. Ta svatba, co měla být před námi... přišli později, udýchaní, omlouvali se...a my museli čekat. Byl tam hrozný zmatek. Rychle prstýnky, nahlásit jména ( a kterýpak vy vlastně jste? ptala se matrikářka) - zajímavé, jmenovali se jako my, Jiří a Hana, honem hudba, kde je starosta... rychle, ženich s maminkou dopředu, nevěsta s otcem na konec...
Miloslav Švandrlík: Táta se přežral
Drmlíčková chodila po vsi zavilá a nepřívětivá, jak ji dlouho nikdo nepamatoval. Po každém zlostně blýskla očima a její komunikace se spoluobčany spočívala v nesrozumitelném hučení a nevlídném utrhování. Teprve po třech dnech si vylila srdce své nevlastní sestřenici. „Mám pocit, Adélo,“ pravila „že se mi zhroutily ideály!
František FrK Kratochvíl: Silvestrovské kratochvilky
Tančící dům // Nechodil do tanečních / ani do Star Dance, / netančil ani v Bailandu / charitativní tance. / Tančí, nikdy nekončí a nikdy nezačíná, / na nábřeží pana Rašína. // Pozitiváček / Narozen uprostřed slunečnic, / co potřebují slunce víc. / A když svítí už jenom Polárka, / vezmem´ho s sebou do solárka! //
František FrK Kratochvíl: Vánoční kratochvilky
Český politik // Vezme každou dobrou funkci, / neumí však interpunkci. / Řeč má plnou dlouhých vět, / frází mnoho,bezpočet… / Žádné kloudné souvětí, / škoda jeho početí! // „Géniové“ / Kdo používá pazourek? / Jenom Jirka Paroubek. / Kdo vymyslel větrolam? / Mirek Topolánek sám. / Ekologický terorismy? / Václav Klaus a jeho IS MY. / To už tady bylo všechno, / kdo vynalez´ hlučné techno?
Ivan Kolařík: Úvaha o sportech
Horolezec, který riskuje život, aby se vyškrábal na Mount Everest, bude za svojí touhu vidět svět na dlani platit zřejmě pěkně dlouho. Jak omrzlými končetinami, tak za drahé vybavení. Překonání nejvyšší hory světa mu sice přinese osobní uspokojení a chvilkovou slávu, ale žádné peníze na bankovním kontě.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (18)
Z Eboru vedla neasfaltovaná, ale tenkrát dost neudržovaná cesta přímo do Graftonu, a tak jsme se rozhodli, že se vrátíme k pobřeží a do Graftonu se vydáme podél moře. Nelitovali jsme. Cesta vedla krásnou krajinou lemovanou horami a město Coffs Harbour nás přímo okouzlilo. Už tenkrát tam měli známou atrakci „Velký banán“, kterým jsme prošli a prohlédli si i banánové plantáže.
Ladislav Gerendáš: S bulvárem kolem světa
Dle bulvárního tisku / někdo z CD disků / středové krad‘ dírky. / Pak je našli v Malši. / Mám i zprávy další / bůvol sežral sirky. // Chybělo nám v NDR / 15 stupňů do veder / na terase letní. / Honili tam Nepálce / bez plavek a bez palce / jinak už byl kompletní.
Ivan Kolařík: Úvaha o kantorech
Profesor Havlíček byl nejenom nestraník, ale pašák, protože, když mu skutečně některý ze spolužáků-šplhounů řekl: ”Soudruhu”, tak ho za to Havlíček u tabule pěkně zkoupal. Za to jsme mu fandili, a když jsme se dozvěděli, ze profesor Havlíček bojoval na západní frontě v mundúru zahraniční armády, a že má tím pádem utrum, že dřívější universitní profesor musí učit na střední škole pitomce jako jsme byli my a je rád, že je rád, a že jeho žena dělá průvodčí na tramvaji, sympatie nahradil neskonalý obdiv...
Austrálie - můj osud (8)
Z celé té slávy štědrovečních oslav zbyla jen vzpomínka, a Květuška. Franta za ní denně chodil do domu Armády spásy a úspěšně, ale pomalu, ji přemlouval, aby se k nám nastěhovala. Koncem týdne jsme připravovali další slavnost, tentokrát Novoroční, ale kromě staré sestavy se nám nepodařilo nikoho nalákat.