Literatura – Zábava
S úsměvem bytového jádra
Jan Vodňanský se tímto stává jedním z nových autorůPozitivních novin. Ze svého nejnovějšího autorského programu „S úsměvem bytového jádra“ nám poslal několik básniček. Tak ať se vám líbí… • Psi běhají bez košíku / Rozvracejí republiku / Propadají skepsi / Pak je všechno ve psí
Austrálie - můj osud (6)
Před desátou, když šel Franta na noční, to u nás hučelo jako někde v hospodě a Frantovi se odcházelo s těžkým srdcem. Některé ty návštěvnice byly krásné holky. Párty tedy jela, zpívalo se i tancovalo ještě ve dvě, když si mne vyzvedl pan Poborský. Já jsem si tuhle práci pořád držel i když už dávno ne kvůli těm pěti dolarům, ale protože mi můj boss slíbil zařídit řidičský průkaz, k jehož úspěšné zkoušce se tehdy potřebovalo mluvit dobře anglicky.
V přírodě
Vyšel jsem si do přírody. Mohl jsem se, samozřejmě, také procházet po Hlavním nádraží, ale tím bych toho pro své zdraví mnoho neudělal. Takže jsem vyrazil k řece, jejíž jméno není pro tento příběh důležité. Jinak ovšem ano.
Libuše Čiháková: Šťastné a veselé...
"A máme po vánoční rekreaci," prohlásil muž, když jsem mu radostně oznámila, že naše kočka Terezka bude mít koťata. "Ty seš snad jediná, která má z takové události radost," nechápavě kroutil hlavou. "Co si počneš s koťatama?"
Ladislav Gerendáš: Vánoční ...
Ač Vánoce jsou svátky klidu Ukradl mi někdo z lidu Co jsem si sám nakrad´ Na obloze hvězda svítí Zlaté sele nahradí ti Vše alespoň dvakrát!
Výlet
Když se řekne rodinný výlet, napadne každého něco jiného. Děti se radují, ovšem jen do té doby, dokud nepřestanou věřit rodičovskému ujišťování typu „už jen pár kroků“ nebo „už jen vyšlapeme tenhle kopeček, miláčku“.
Jako čokoláda
Řeknu vám, je to nefér. Člověk čeká přes tři zimomřivá roční období, až ze sebe shodí nadbytečných třicet nebo kolik kusů oblečení a až mu k procházce na Petřín budou stačit jen šortky a tričko, a pak ho slunko, jen tak na pár dnů ...
Trocha poesie
Mladý Gellner se Seifertem / v hlavě leží dámě s chrtem / od puberty snad / venku na listopad / chystá se už kraj. / Já bych ji chtěl potkat v lukách / raděj bez psa, Šrámka v rukách / to by bolo, jaj! Jednou mi vlez´ do snu Toman / kůň a jeden erotoman ...
Petra Haasová: Autosalon
Pomalu se blížil konec týdne a jaro si zběsile hrálo na léto. Vidina dvou krásných, teplých, prosluněných dní ve mně vyvolala takovou chuť po přírodě, že jsem byla rozhodnuta nazout botasky, popadnout batoh a mého přítele, a celý víkend objevovat krásy Povltaví. Trošku jsem se spletla.
Jitka Dolejšová - Václav Židek: Jak jel Fanda s Boženkou do NDR aneb Prosze Pana ...
To se takhle jedno léto vypravili Fanda a Boženka na dovolenou do Německé demokratické republiky. Německy téměř neuměli, ale říkali si, že Čech všude bratra má a že se nějak domluví. „Fanouši, vezmi slovník“, přikázala Boženka. Fanda poslechl po svém. Přece se nebude tahat se slovníkem. Vytrhl pouze stránku s titulem „Nejčastěji užívané výrazy“ a vložil ji do zadní kapsy svých tesilek.
Petra Nachtmanová: Toaletní kumštýř / Fit dieta
Soňa se rozváděla mladá, přesně ve dvaceti letech a po třech měsících sladkobolestného manželství. Poté držela čtyřletý partnerský půst. Po půstu přišla pořádná vlna. Zaplatila si dovolenou ve Španělsku a chtěla se na plné pecky rozšoupnout u písečných pláží. Naučila se i několik potřebných frází: Te quiero - Miluji tě, Te quiero - Chci tě, No tengo dinero - Nemám peníze, Buenos días – Dobrý den a No hablo espaňol – Nemluvím španělsky.
Petra Nachtmanová: Osel
Měla jsem ráda osly všech druhů a barevných odstínů, kteří se jen na naší planetě vyskytovali. Měla jsem je ráda, protože mi bylo líto, že se jim tak hanlivě říká „osel“ když jsou milí, mají krásné roztoužené oči a dlouhé uši, se kterými stříhají jako duše humoristů s vtipy a člověk se musí smát a směje se a směje, až mu svět připadá nesmírně krásný, dokonalý a neopotřebovaný.
Václav R. Židek: Bude válka! Krampol běhá s kufrem po lese!
V předsíni zvoní neodbytně telefon – ještě chvíli a snad by mi vyběhl naproti. Ještě než ho stačím zvednout, tuším, že nezvěstuje nic dobrého. Znáte to… A je to tak! Na druhém konci drátu vibruje rozčilený hlas mé starostlivé maminky. Maminka se bojí, že bude válka! Uklidňuji ji. Tedy snažím se o to. Marně. A opatrně sonduji, jak na tuhle pitomost přišla.