Literatura – Zábava
Libuše Čiháková: A vaší kočce to vyřiď taky!
V lázních u oběda posloucháme anekdotu: Přijde pán do hospody a poručí si dvakrát rum. Jeden vypije, druhý si naleje do kapsičky u saka a objedná si znovu totéž. Jeden vypije a druhý rum naleje do kapsičky u saka. Když si ale objednává třetí rundu, hostinský se nesměle zeptá: "Promiňte, pane, ale mohl byste mně říci, proč si lijete ten rum do kapsy?"
Vladimír Kulíček: Co Čech, to muzikant, aneb i obecní policajt to dokáže
Jako dítko, teprve nedávno školou povinné, jsem tomu moc nerozuměl a teprve později pochopil příčinu obdivných pohledů populace ženské, vrhaných měrou nebývalou na statnou postavu obecního policajta. Snad právě v té době se událo, že pan učitel potkal svého žáčka z první třídy obecné, jak vede statnou krávu na provaze.
Masová činnost
Pojem „masová činnost“ pamatují dnes už snad jenom důchodci, kteří absolvovali svoji základní vojenskou službu v době „Černých baronů“. Voják v době po skončení svého denního zaměstnání nesměl být ponechán svým vlastním myšlenkám a volnému trávení osobního času. Co kdyby jej napadaly proimperialistické myšlenky, oslabující bojeschopnost naší armády a podlamující ostražitost vůči nepříteli při budování socialismu v naší vlasti?
Jitka Dolejšová: Trenýrky s přidanou hodnotou
Zbyněk, starý mládenec, trávil každé léto na chatě. Tady mu bylo dobře. Polosamota, příroda nadosah, byl nespoutaný jako pták. Nemusel se holit, nikdo mu nenutil racionální stravu ani každý den čistou košili. Nejraději nosil volné oblečení. Za horkých dnů chodil po zahradě pouze v trenýrkách. Dostatečně širokých, aby mu tam „luftovalo“.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (24)
Stalin chodil do hospody před obědem také a pak samozřejmě kluci z bushe, kteří byli v Darwinu na dovolené. Ostatní přicházeli až odpoledne podle toho, kdy jim končila práce. Někdy také přišel Jirka z přístavu, který pracoval na šichty. Nejhorší pro něj byla noční, protože musel odejít v nejlepším, kdy jsme buď odcházeli do Knickerbokeru nebo kupovali kartony piv a šli se dodělat někam na skály nad mořem.
Ivan Kolařík: O lásce k umění - Polívka se vaří, maso na talíři
Trapné fiasco spojené s představením “Tabatěrka” mě odradilo jenom od kouření. Ne však od toho, abych cílevědomě zdokonaloval své herecké umění. Místo toho, abych si hrál s dětmi z ulice “Polívka se vaří, maso na talíři,” jsem dával přednost účinkování v mnoha divadelních hrách inscenovaných pro širší košířskou veřejnost tetičkou Táňou.
Petra Haasová: Dovolená s vodoléčbou
Vidina týdenní dovolené, strávené lenošením na koupališti, pozdním vstáváním a konzumováním špekáčků u táboráku, se přede mnou pomalu, ale jistě rozplývala. Do ordinace s nádherným výhledem na lázeňskou kolonádu svítilo sice slunce plnou intenzitou, ale na čele pana doktora seděl temný mrak.
Ladislav Gerendáš: Dobrá rada nad zlato!
Milí přátelé, léto už pomalu končí a s ním i vrcholná sezóna zahrádkářům. Co s tím? A tak mě napadlo, že bychom se snad mohli trochu nostalgicky ohlédnout. Jenom na chvíli, třeba v malém okénku pro zahrádkáře. Vykouknout z něho, nadechnout se čerstvého vzduchu a vrátit se na ty naše záhonky a trávníčky. Alespoň v malém souboru více či méně odborných otázek.
Jitka Dolejšová: Pyžamo
Muži obvykle nemají rádi zelenou barvu. Snad je to vrozenou alergií na vše připomínající vojnu (jak víme, odstín khaki příliš od zelené neodlišují). Evžen však zelenou přímo nesnášel. Snášel však svou ženu, a proto, když mu k narozeninám koupila BRČÁLOVĚ ZELENÉ pyžamo, dokázal se i usmát a poděkovat.
Miloslav Švandrlík: Výchova obecenstva
Když došlo v Žujetíně k jedenácté inzultaci rozhodčího, zabýval se tím výbor místní tělovýchovné jednoty. „Jsem proto,“ řekl předseda Kadivous, „abychom před každým utkáním využili rozhlasového zařízení a vybídli občany k slušnému sportovnímu chování. Pomáhá to jinde, proč by to nepomohlo i u nás?“ Návrh byl schválen jednomyslně.
Pavel Loužecký: Pro pamětníky - VYSÍLÁ RÁDIO JEREVAN
Je pravda, že v Sovětském svazu se teď vyrábí mnohem méně postelí než dříve? V principu ano, protože postele se ke spaní stále méně potřebují. Inteligence má ustláno na růžích, vyznamenaní brigádníci odpočívají na vavřínech, sedláci, rolníci a dělníci střeží mír a socialismus, třídní nepřítel nikdy nespí a všichni ostatní sedí.
Libuše Čiháková: Vyčuránek / Ach to stáří...
„Tak vy si jdete pro ten šicí stroj?“, vítá mě prodavač hned ve dveřích a usmívá se na mne. Bezděky kývnu. „Okamžíček, malý okamžíček,“ zašveholí a zmizí za závěsem. Ale moment, zarážím se. Jak on může vědět, že zrovna já už skoro rok sháním šicí stroj? Vždyť mě nezná. Že si mě s někým spletl! A zase v tom budu nevinně, jako před léty, když jsem kamarádovi prodal ochočenou kavku a cestou ze školy hned peníze utratil.