Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (39) Bratři Marxové
Rubrika: Publicistika – J+O Suchý
Z jídelníčku klaunů a komiků (39)
Kuchařka pro milovníky filmového smíchu, pro milovníky
smíchu cirkusových šapitó či smíchu kabaretních scén.
Nebojte se, nepůjde ani o neukousnutelné řízky, ani o vystřelovací švestkové knedlíky, ani o slané žloutkové věnečky, o kyselé pudingy či naopak o slazené zavináče. Cílem tohoto nového seriálku je nabídnout vám k ochutnání některá z jídel dosud třeba nepoznaných, na kterých si pochutnávají (anebo pochutnávali) ti, kteří vás jindy a jinde, než u jídelního stolu, dokázali rozesmát…
Výstřední komici bratři Marxové snad nejvíc ze všech zasáhli do vývoje americké filmové komedie. Na počátku jich bylo pět: Chico, Harpo, Groucho, Zeppo a Gummo. Poslední dva však v průběhu let „odpadli“, takže pod pojmem „Bratři Marxové“ se většině filmových diváků vybaví jen tři tváře, ty, které vidíte na snímku.
Pět kluků začínalo společně pod dohledem rodičů jako hudební klauni. V roce 1925 poprvé vystoupili na Broadwayi, kde jejich divadelní kariéra vrcholila. Zanedlouho dostali první nabídky k filmu. Ztřeštěné filmové komedie bratří Marxů, plné nesmyslných gagů, rozdělily filmové fanoušky na dva tábory. Jedni prohlašovali bratry Marxe za geniální komiky, druzí je nenáviděli. Ve všech komediích vystupovali Marxové v neměnných klaunských kostýmech. Z jejich nejznámějších filmů uveďme alespoň Noc v opeře, Noc v Casablance, V cirkuse, Kobylkáři a samozřejmě Kachní polévka. Před filmovou kamerou se slavná trojice objevila naposledy v televizním snímku Neuvěřitelná loupež klenotů, v roce 1961.
V roce 1954 vydal Grouchův syn Arthur knihu Život s Grouchem. Snad tím tatínka inspiroval, neboť o pět let později, v roce 1959, vydal sám Groucho Marx autobiografickou knihu Groucho a já. Svého bratra pak následoval už jen jediný z bratrů, Harpo, který v roce 1961 vydal autobiografii s názvem Harpo promluvil. Grouchovi vyšla za jeho života ještě kniha Dopisy Groucho Marxe, která obsahovala 290 jeho dopisů, sršících typickým grouchovským humorem. Přijměte proto před receptem na Kachní polévku alespoň pár Grouchových výroků:
„...jsem si jist, že průměrný filmový fanoušek dokáže dost brzy rozeznat Ingrid Bergmanovou od Harpo Marxe. Nevím, zda bych to dokázal já, rozhodně bych se však o to rád pokusil.“
“Jó, když jsem byl jednou se svými bratry na Aljašce, tak tam byla taková zima, že jsme se museli ráno mejt v rukavicích!“
“Burbank byl vtipálek, který všechny druhy ovoce a zeleniny křížil tak dlouho, až se octly v tak zmateném a nervózním stavu, že nebylo možno rozeznat, zda ty ubohé rostlinky mají přijít na stůl syrové nebo vařené.“
“Buď je ten člověk dočista mrtvý — anebo mi stojí hodinky...“
“Já nikdy nezapomenu tvář člověka, kterého jsem jednou viděl, ale ve vašem případě jsem ochoten udělat výjimku !“
Kachní polévka, neboli Duck Soup, znamená sice ve filmu bratří Marxů slovní hříčkou, což nám ale není na překážku, abychom si zde připomněli recept na opravdovou Kachní polévku.
Kachní polévka
- 1/2 kg kachních drůbků
- 1/2 kg brambor
- 1/4 kg hlávkového zelí
- část celeru
- 1 mrkev
- 1 petržel
- nové koření (cca 5 kuliček)
- pepř
- sůl
Kachní drůbky dáme vařit s kořenovou zeleninou a několika kuličkami nového koření. Když je maso měkké, vývar scedíme, přidáme na kostičky nakrájené brambory, na nudličky nakrájené hlávkové zelí, osolíme, opepříme. Když jsou brambory a zelí uvařené, přidáme nakrájenou nebo nastrouhanou mrkev, která se vařila s masem, obereme maso a dáme do polévky. Ozdobíme zelenou petrželkou.
Bratři Marxové
CHICO (1887–1961) – vlastním jménem Leonard Marx. Ve filmech hrál nejčastěji v téměř civilním oblečení, s malým homolovitým kloboučkem na hlavě. Byl i vynikajícím klavíristou.
HARPO (1888–1964) – vlastním jménem Arthur Marx. Vystupoval v bílé kudrnaté paruce a byl ve všech filmech němý. Vyjadřoval se pouze přehnanou gestikaulací a někdy také zvukovými efekty, které vyluzoval na různé houkačky a hudební nástroje. Skvěle uměl hrát na harfu.
GROUCHO (1890–1977) – vlastním jménem Julius Henry Marx. Ve slavných komediích představoval mazaného, vždy rozhodného muže. Měl nápadné obočí a čtverhranný knírek, neustále kouřil velký doutník a měl směšnou, rychlou chůzi. Také on byl hudebníkem. V roce 1974 převzal Oscara za úspěchy bratrů Marxů.
ZEPPO (1902–1979) – vlastním jménem Herbert Marx. Byl zpěvákem a tanečníkem, a svým bratrům v jejich komediích asistoval nebo přihrával. Ve filmech s nimi hrál jen do poloviny třicátých let.
GUMMO (1901–1977) – vlastním jménem Milton Marx. Byl také tanečníkem a zpěvákem. Z pěti Marxů se pak jako první herectví vzdal. Gummo byl jediný z bratří Marxů, kterého neznáme ani z filmu.
Pokračování příště...
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 04. 2012.