On sám se mi vyznal z velké lásky k Charliemu Chaplinovi. „Jako všechny děti na světě i já miloval v dětství Chaplina,“ řekl mi tenkrát, když jsme se sešli poprvé v divadelním klubu. „Chaplin je něco jako Bach v hudbě – je učitelem lidstva. Podobně jako život sám je bohatý na překvapení, tak i Chaplin svým uměním neustále překvapoval. Před časem o mně natáčela moskevská televize dokumentární film. Začíná záběry malého kluka, který vidí v biografu Chaplinovu grotesku a zatouží hrát jednou tak jako on. To nebyla náhoda, že jsem se stal komikem – to byl můj sen z dětství.

Vážím si všech průkopníků filmové grotesky, byli tím, čím byl například Gagarin v kosmonautice, jenomže osobně žádného nemůžu dát vedle Chaplina!“ Názory a postřehy Frunzika Mkrtčjana mně velmi imponovaly. Třeba když jsem se ho ptal, jestli by jako herec dovedl pracovat v jiné zemi, odpověděl mi: „Možná dokonce, že i líp! Pro mě je totiž psychologická situace důležitější než jazyk! Proto také, když například točím v Indii, mluvím sice arménsky, ale moje postava je tam přesto přirozená a psychologicky správná. Protože – neusmíváš se česky, finsky, portugalsky, nepláčeš turecky. Řeč je jenom prostředek, podstata je jiná.“

MURABA – džem z růží stolistých

• 4 plné hrsti okvětních lístků zbavených žlutých konečků
• 1 litr vody
• 1 kg cukru
• 2 citrony
• moučkový cukr